Článek
O čtyři roky dříve přitom SPOLU volby těsně vyhrálo se 27,79 procenta. Fialova vláda tak po jednom volebním období skončila.
Jeho kabinet nastoupil v prosinci 2021 do mimořádně složitého období. Krátce poté přišla ruská invaze na Ukrajinu, energetická krize a prudké zdražování. Průměrná inflace v Česku dosáhla v roce 2022 15,1 procenta a o rok později 10,7 procenta. Reálné mzdy se v těchto letech propadly o 9,4 a 3,2 procenta. Evropská komise přitom upozorňovala, že česká ekonomika byla dopady války a růstem cen energií a dalších vstupů silně zasažena. Za celý cenový šok proto nelze odpovědnost přičítat pouze vládě.
Lidé chudli, vláda začala šetřit
Politicky však Fiala nesl důsledky toho, co domácnosti viděly na účtech a v obchodech. Životní náklady a ceny energií patřily ještě před volbami 2025 podle Reuters k hlavním tématům kampaně. V době, kdy se lidé vyrovnávali s předchozím propadem kupní síly, navíc vláda prosadila konsolidační balíček a důchodovou reformu. Balíček měl v letech 2024 a 2025 zlepšit veřejné finance téměř o 150 miliard korun.
Z pohledu veřejných financí tato politika přinesla měřitelný výsledek. Deficit sektoru vládních institucí v roce 2024 klesl na 2,2 procenta HDP. Pro voliče ale byly bezprostředněji viditelné změny daní, omezení některých úlev nebo zásahy do penzijního systému než zlepšování rozpočtového salda. Právě zde vznikal rozpor mezi tím, co kabinet označoval za nutné reformy, a tím, jak jeho kroky přijímala část veřejnosti.
Slabinou byla komunikace
Velký problém potvrzovaly také průzkumy. CVVM v červnu 2025 zjistilo, že nespokojenost s vládou převažovala ve všech sledovaných oblastech. S osobou premiéra bylo spokojeno 28 procent respondentů, s programem vlády 30 procent a s její komunikací s veřejností pouze 18 procent. Už na jaře 2024 hodnotilo výkon kabinetu pozitivně jen 18 procent dotázaných.
Vládu navíc provázely vnitřní spory. Piráti v roce 2024 kabinet opustili po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, kterému Fiala vytýkal nezvládnutí digitalizace stavebního řízení. Před volbami přišla také bitcoinová kauza ministerstva spravedlnosti. Ministr Pavel Blažek po kritice přijetí bitcoinového daru od dříve odsouzeného muže rezignoval a Fiala následně označil přijetí daru za politickou a etickou chybu.
Fialovo období přitom mělo i výsledky, které lze doložit. Česko přestalo dovážet ruskou ropu, vláda patřila k výrazným podporovatelům Ukrajiny a současně snížila deficit veřejných financí. Politický účet ale vystavili voliči. V roce 2025 dali výrazně více hlasů ANO než koalici SPOLU. Fialův problém tak nebyl pouze v jednotlivých rozhodnutích jeho kabinetu, ale v kombinaci hospodářského šoku, nepopulárních reforem, vládních sporů a komunikace, kterou veřejnost dlouhodobě hodnotila velmi kriticky.
