Článek
Podle předběžných údajů agentury Frontex zaznamenaly členské státy během prvního pololetí letošního roku něco přes 49 tisíc nelegálních překročení hranice. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 jde o pokles o 37 procent. Vývoj je přitom součástí delšího trendu. Už v roce 2025 počet zachycených přechodů klesl o 26 procent na přibližně 178 tisíc, což byla nejnižší hodnota od roku 2021.
Pašerákům dochází prostor
Za poklesem nestojí jediný zázračný krok. Evropa postupně posílila ochranu vnějších hranic, rozšířila spolupráci se zeměmi, odkud migranti vyrážejí, a zvýšila tlak na převaděčské skupiny. Významnou roli hrají především dohody s tranzitními státy v severní Africe a na Balkáně.
Právě zásahy proti pašerákům a omezení odjezdů z pobřeží pomohly už v roce 2024 snížit počet nelegálních přechodů o 38 procent. Tehdy prudce oslabila zejména cesta přes centrální Středomoří a západní Balkán. Pokles pokračoval také v následujícím roce a zatím se nezastavil ani letos.
Evropská unie zároveň od letošního června uplatňuje nový migrační a azylový pakt. Ten zavádí jednotnější kontroly příchozích, rychlejší vyřizování některých žádostí o azyl a jednodušší postup při navracení lidí, kteří na ochranu nemají nárok. Počítá také s tím, že země na vnější hranici nebudou migraci zvládat samy, ale dostanou pomoc od ostatních členských států.
Jedna trasa zeslábne, jiná ožije
Čísla ovšem neznamenají, že nelegální migrace zmizela. Frontex upozorňuje, že převaděči se rychle přizpůsobují. Jakmile se jedna cesta uzavře, zkoušejí hledat jinou. Přestože celkový počet přechodů v prvním pololetí prudce klesl, například na západní středomořské trase byl zaznamenán meziroční nárůst.
Mimořádnému tlaku čelí také řecký ostrov Kréta. Stále více lodí tam míří z východní Libye po delší a nebezpečnější trase přes moře. Zatímco Evropa jako celek hlásí výrazný pokles, některá konkrétní místa se potýkají s náhlými vlnami příchozích a přeplněnými přijímacími středisky.
Navíc je nutné rozlišovat mezi počtem lidí a počtem zaznamenaných překročení hranice. Statistiky Frontexu evidují jednotlivé záchyty. Stejný člověk proto může být započítán vícekrát, pokud hranici překročí opakovaně. Údaje přesto poskytují nejpřesnější dostupný obrázek o tom, jak se mění tlak na hlavní migrační trasy.
Evropa ještě nemá vyhráno
Pokles je pro evropské vlády dobrou zprávou. Ukazuje, že důslednější ochrana hranic, spolupráce se třetími zeměmi a zásahy proti převaděčům mohou přinést viditelné výsledky. Zároveň ale není jisté, zda se podaří příznivý vývoj udržet.
Migrační proudy ovlivňují války, politické převraty, chudoba i počasí. Jediný nový konflikt může během několika měsíců nasměrovat k evropským hranicím desetitisíce dalších lidí. Část poklesu z počátku letošního roku navíc Frontex spojoval také s nepříznivými podmínkami na moři, které komplikovaly plavby.
Evropa tedy dokázala něco, co ještě nedávno vypadalo téměř nemožně: výrazně omezila nelegální přechody svých hranic. O definitivním vítězství však zatím mluvit nemůže. Převaděči mění taktiku, migrační trasy se přesouvají a tlak se může kdykoliv vrátit. Současná čísla jsou především důkazem, že situaci lze zvládat – nikoliv zárukou, že problém zmizel.
