Článek
Na začátku roku 2023 už bylo zřejmé, že vysoká inflace spustí další mimořádnou valorizaci. Tehdejší zákon počítal s tím, že se při výrazném zdražování automaticky zvýší procentní část vyplácených penzí. Podle původního mechanismu měla vzrůst o 11,5 procenta, což by u průměrného starobního důchodu znamenalo přidání asi 1 770 korun měsíčně.
Vláda ale v únoru 2023 oznámila, že tak vysoké zvýšení státní rozpočet neunese. Připravila proto mimořádnou změnu zákona. Každý důchod se nakonec zvýšil o pevnou částku 400 korun a k tomu o 2,3 procenta procentní výměry. Průměrný příjemce starobní penze tak dostal navíc zhruba 760 korun.
Rozdíl přes tisíc korun každý měsíc
Pro člověka s průměrným důchodem představoval rozdíl mezi původním a upraveným výpočtem přibližně 1 010 korun měsíčně. Za prvních dvanáct měsíců tak šlo o více než 12 tisíc korun. Dopad navíc nebyl jen jednorázový. Valorizace se promítá do základu penze, ze kterého se počítají také další zvýšení.
Právě proto vyvolala změna mimořádně ostrou reakci opozice i části seniorů. Kritici vládu obviňovali, že mění pravidla ve chvíli, kdy už byla známá inflace a důchodci mohli s původním zvýšením počítat. Ve Sněmovně následovaly dlouhé obstrukce a spory o to, zda kabinet mohl návrh projednat ve stavu legislativní nouze.
Marian Jurečka změnu hájil jako nezbytné opatření. Podle vlády by původní valorizace zvýšila výdaje státu v roce 2023 o dalších 34,4 miliardy korun. Upravená varianta měla stát přibližně 15,4 miliardy, takže rozpočtová úspora dosahovala zhruba 19 miliard korun. Kabinet argumentoval také tím, že původní systém nebyl připravený na mimořádně vysokou inflaci.
Spor skončil až u Ústavního soudu
Prezident Petr Pavel novelu v březnu 2023 podepsal, přestože k postupu vlády vyjádřil výhrady. Nižší valorizace následně začala platit od června. Opoziční poslanci se však obrátili na Ústavní soud a požadovali, aby změnu zrušil.
Tvrdili mimo jiné, že vláda zasáhla do již vznikajícího nároku důchodců a že zákon prosadila nepřiměřeně rychle. Spor se netýkal pouze samotných peněz, ale také způsobu, jakým kabinet pravidla změnil. Jednání u Ústavního soudu se osobně účastnil i Jurečka, který znovu upozorňoval na dlouhodobé dopady původní valorizace na veřejné finance.
Ústavní soud nakonec v lednu 2024 návrh na zrušení změny zamítl. Podle většiny soudců vláda neprovedla nepřípustný zpětný zásah do důchodů. Samotný růst cen totiž ještě automaticky nevytvořil nárok na konkrétní částku. Ten měl podle soudu vzniknout až při splatnosti červnové penze, tedy v době, kdy už nový zákon platil.
Symbol Jurečkovy důchodové politiky
Ministr Jurečka během svého působení prosadil i další výrazné změny. Zpřísnila se pravidla předčasných důchodů, upravil se valorizační mechanismus a důchodová reforma přinesla postupné zvyšování věku odchodu do penze. Právě krácení mimořádné valorizace ale zůstalo událostí, kterou si řada seniorů s jeho jménem spojuje nejvýrazněji.
Podobně jako se dodnes připomíná valorizace o 45 korun z doby úsporné politiky vlády Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska, může být Jurečkovým symbolem rozdíl mezi 1 770 a 760 korunami.
Z pohledu vlády šlo o odpovědnost vůči státnímu rozpočtu a budoucím generacím. Z pohledu části důchodců však byla situace mnohem jednodušší. Podle pravidel, která platila na začátku roku, očekávali zvýšení přibližně o 1 770 korun. Když přišel červen, na průměrné penzi přibylo jen 760 korun.
