Článek
Západ už nevěří sám sobě. A když civilizace přestane věřit vlastním slovům, zákonům a příslibům, objeví se někdo jiný, kdo nabídne víru hotovou, sevřenou, srozumitelnou. Ne nutně lepší. Jen pevnější.
Vzpomeneš si na Podvolení Michela Houellebecqa(69)? Román z roku 2015, který byl čten buď hystericky, nebo zcela povrchně. Přitom nejde o knihu o islámu. Islám je tam kulisa, katalyzátor, zrcadlo. Skutečným tématem je únava. Civilizační únava. Únava z odpovědnosti, z konfliktu, z nutnosti obhajovat vlastní hodnoty i tehdy, když se to nevyplácí.
Houellebecqův univerzitní profesor nepřechází k islámu proto, že by našel Boha. Přechází, protože nachází úlevu. Řád místo chaosu, roli místo rozplývání, strukturu místo neustálé volby. Dokonce i ženy. Cynické? Ano. A právě proto tak přesné. Proto to bolí.
V románu vyhrává prezidentské volby ve Francii Mohamed Ben Abbes, vůdce Muslimské jednoty, skrze zcela demokratický proces, aby nevyhrála madam Le Penová. Houellebecq tím neříká, že demokracie selhala. Říká, že demokracie bez víry ve vlastní smysl sama otevře dveře komukoli, kdo nabídne obsah.
Když dnes sledujeme politickou realitu Spojených států, vidíme rostoucí vliv identitní politiky, náboženské sebereprezentace a ideologických hnutí, která se netají tím, že liberální univerzalismus považují za překonaný. Případ Zohrana Kwame Mamdaniho, výrazné postavy progresivní levice a otevřeně muslimského politika Demokratické strany, se v této debatě objevuje jako symbol, nikoli jako důkaz jediné linie vývoje. Nejde o jeho osobu. Jde o to, co jeho politický profil umožňuje číst o stavu společnosti, která jej volí a legitimizuje.
Neusmívám se vítězoslavně ani poraženecky. Nemám potřebu slavit ani démonizovat. Spíš si dám kafe, pohlédnu na titulky a konstatuji něco mnohem nepohodlnějšího:
Ne že by přicházela nová víra. Staré víře prostě došla krev.
Nejde o to, kdo na co přísahá. Jde o to, na co už nepřísaháme my. Na svobodu slova i tehdy, když uráží. Na rovnost před zákonem i tehdy, když se to nehodí „naší straně“. Na sekularismus ne jako útok na víru, ale jako ochranu prostoru, kde se víra nemění v moc.
Neděsím se islámem. Děsím se prázdnotou. Prázdnotou tak hlubokou, že už ani nepozná, čím chce být zaplněna. Prázdnotou, která si plete toleranci s rezignací a otevřenost s abdikací.
Proto se vracím nejen k Podvolení, ale i k Mapě a území a k Houellebecqovým Intervencím. A pro kontrapunkt sahám po Orwellovi, po jeho Notes on Nationalism. Jiný jazyk, stejná diagnóza: intelektuál, který přestane milovat pravdu, začne milovat příslušnost. A jakmile se pravda stane otázkou tábora, ne skutečnosti, je konec.
A teď se ptám sám sebe, i tebe:
bojím se skutečně cizí víry, nebo spíš toho, že ta naše už neumí odpovědět, proč by měla přežít?
Obrázek č. 1
Zdroje a poznámky
HOUELLEBECQ, Michel. Podvolení. Přeložil Alan Beguivin. Praha: Odeon, 2015. ISBN 978-80-207-1564-6.
Pozn.: Klíčový román pro pochopení autorovy teze o civilizační únavě, nikoli o islámu jako náboženství. Motiv konverze hlavní postavy je vykládán existenciálně, nikoli teologicky.
HOUELLEBECQ, Michel. Mapa a území. Přeložil Petr Zavadil. Praha: Odeon, 2011. ISBN 978-80-207-1213-3.
Pozn.: Román rozvíjející autorovu kritiku moderního individualismu, komodifikace vztahů a vyprázdnění smyslu v pozdně kapitalistické společnosti.
HOUELLEBECQ, Michel. Intervence. Praha: Odeon, 2022. ISBN 978-80-207-2109-8.
Pozn.: Esejistické texty a rozhovory, v nichž Houellebecq otevřeně formuluje své civilizační postoje, skepsi vůči liberalismu a kritiku intelektuální rezignace.
ORWELL, George. Notes on Nationalism. In: Essays. London: Penguin Books, 2000. ISBN 978-0-14-118306-0.
Pozn.: Esej původně publikovaná roku 1945. Zásadní text k pochopení mechanismu, jímž se intelektuální loajalita k ideologii stává náhradou za hledání pravdy.
MAMDANI, Zohran Kwame. Zohran Mamdani. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online].
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zohran_Mamdani
Pozn.: Biografické a politické údaje použity pouze jako kontextový rámec. Text s nimi pracuje symbolicky, nikoli jako s determinujícím důkazem civilizačního zlomu.
TAYLOR, Charles. Sekulární věk. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2784-3.
Pozn.: Teoretické pozadí pojmů sekularismu, víry a „podmínek víry“ v moderní společnosti. Doporučený kontext k interpretaci Houellebecqa.
TODD, Emmanuel. Kdo je Charlie?. Brno: Doplněk, 2016. ISBN 978-80-7239-333-4.
Pozn.: Sociologická analýza postsekulární Evropy a krize republikánských hodnot. Paralelní diagnóza k houellebecqovské linii, jinými prostředky.
