Hlavní obsah

Haiti v zajetí gangů

Foto: Foto: Pixabay

Začátkem března 2024 se na Haiti spustila vlna bezprecedentního násilí. Stále sílící místní gangy zaútočily na věznice, policejní stanice, mezinárodní letiště, přístav a další státní instituce.

Článek

Podniky a školy v hlavním města Port-au-Prince musely zavřít a stovky lidí jsou na útěku nebo se schovávají ve snaze uniknout řádění gangů. Gangy využily cesty prezidenta Ariela Henryho do Keni a rozpoutaly nevídané násilí. Ze dvou věznic osvobodily více než 4 700 vězňů a zaútočily na další státní instituce. Podle odhadů gangy ovládly nejméně 80 % hlavního města. Vůdci gangů se netajili tím, že jejich cílem je svrhnout prezidenta Henryho. Prezident Henry nakonec tlaku ustoupil a vzdal se své funkce.

Jak k tomu všemu došlo? Síla místních gangů je na Haiti v současné době asi na vrcholu. Ale přestože to z novinových titulků může tak vypadat, zdaleka k tomu nedošlo přes noc. K současnému stavu vedla dlouhá a krvavá cesta.

Počátky haitských gangů

Historie haitských gangů sahá až do 50 let 20. století. Po neúspěšném vojenském puči v roce 1958 se prezident Francis Duvalier snažil obejít ozbrojené síly a vytvořil vlastní osobní milice zvané Tonton Macoutes. Ty sloužily k potlačování protestů a k ochraně jeho rodiny. Ani po odstranění klanu Duvalierů z vlády v roce 1986 nepřineslo zlepšení.

Zemi zachvátil chaos provázený násilím a politické strany a vůdci si často vytvářely neformální ozbrojené skupiny, které zastrašovaly oponenty, narušovaly politická shromáždění a volební proces. Postupem času byly některé z těchto skupin rozpuštěny, ale nepodařilo se je odzbrojit. Jejich členové zůstali ozbrojeni a připojovali se k jiným ozbrojeným skupinám.

V roce 1994 prezident Jean-Bertrand Aristide postavil mimo zákon pro-duvalierské paramilitantní jednotky a haitské ozbrojené síly. Nezabýval se ale již odzbrojením, penzionováním a přeškolením původních vojáků. Ti se přesunuli do neformálních ozbrojených skupin.

V letech 1994-2004 organizovaly skupiny tvořené bývalými vojáky různá povstání proti Aristidovi. Proti nim začali mladí Haiťané vytvářet skupinky domobrany. Později se tyto mládežnické gangy spojily s policií a působily na ochranu Aristidovy politické strany. Ještě později se ale začaly osamostatňovat. Po zemětřesení v roce 2010 začaly vznikat nové gangy, které byly méně spojené s politikou a orientovaly se spíš na vlastní profit.

Odhaduje se, že v roce 2022 operovalo na Haiti asi 200 gangů z toho asi 100 na území hlavního města Port-au-Prince. Gangy se orientují na širokou škálu zločinů od krádeží, vydírání, výběr výpalného, únosy až po zastrašování politických oponentů, narušování politických shromáždění a nájemné vraždy.

Propojení gangů a politiky

Spojení mezi gangy a politickými subjekty je na Haiti tradičně velmi silné. První gangy mnohdy vznikali jako ozbrojené složky politických stran nebo jako ochranka některého z politických vůdců.

V posledních letech se na Haiti prosazuje nový typ politiků. Jedná se původně o podnikatele, kteří ovládají nějaký druh businessu (ať už legální nebo nelegální) a v politice prosazují především svůj vlastní (obchodní) zájem.

Korupce hraje v haitské politice obrovskou roli. Asi největším korupčním skandálem byl PetroCaribe skandál. Haiti mělo možnost importovat Venezuelskou ropu a platbu odložit o 25 let. Takto získané prostředky měli jít do projektů na podporu ekonomiky a vytváření sociálních programů. Vláda tvrdila, že vytvořila 400 programů v celkový výši 4 miliard amerických dolarů. Ukázalo se však, že ve skutečnosti není možné prezentovat téměř žádné výsledky těchto programů. Na základě auditu, který si vyžádal senát, se ukázalo, že z programů díky korupci zmizely nejméně 2 miliardy amerických dolarů.

Střety mezi vládou a opozicí v letech 2018 až 2021 umožnili gangům další růst. Tvrdí se, že prezident Jovenel Moise umožnil spřátelené alianci gangů G9 rozšířit svou působnost v Port-au-Prince výměnou za to, že se bude soustředit především na čtvrti, kde má podporu opozice. Gangy tak mnohdy operovali beztrestně, nebo dokonce tvrdili, že patří k policejním složkám.

Nejtragičtější události posledních let

Poslední vlna násilí, která propukla letos v březnu je zřejmě zdaleka největší, ale ne jediná. V posledních desetiletích jsou dějiny Haiti plné větších nebo menších vln násilí, válek gangů, masakrů a podobných tragédií. Pro ilustraci zde uvedu alespoň dva z nich.

Masakr v La Saline listopad 2018

Čtvrť La Saline je tradiční baštou opoziční strany Fanmi Lavalas, která je v opozici proti straně PHTK a tehdejšímu prezidentovi Moisemu. Navíc protesty v La Saline často mobilizují protestující i v jiných částech Port-au-Prince, případně i v jiných částech Haity. Již v roce 2017 se vláda pokoušela o dohodu s vůdci komunity v La Saline a nabízela jim různé výhody výměnou za to, že nebudou protestovat vůči vládě, ale neuspěla. V roce 2018 vrcholili protesty vyvolané aférou PetroCaribe a opozice žádala odstoupení prezidenta.

Asi týden před protesty se dva vládní představitelé Duplan a Monchéry setkali s vůdci gangů včele s Jimmy Chérizierem (v té době ještě aktivním policistou a pozdějším vůdcem G9 aliance). Podle svědků Duplan a Monchéry vybavili gangy zbraněmi, policejními uniformami a vládními vozidly.

Celý masakr je dobře zdokumentovaný. Členové gangů vtrhli do čtvrti v mnoha vozech včetně obrněných vozů určených pro speciální síly a policii. Některé oběti vyváděli ven z jejich domů pod záminkou smyšlené policejní operace a na ulici je následně zastřelili nebo jim usekli hlavu mačetou. Celý masakr trval 14 hodin a výsledkem bylo 71 vražd, 150 vyrabovaných domů, řada znásilnění a 300 lidí vyhnaných z domovů. Mrtvá těla ležela ještě nějakou dobu na ulici a potom je útočníci spálili.

Za celých 14 hodin, co masakr trval, místní policie nijak nezasáhla, přestože policisté byli informování krátce po začátku masakru. Oběti masakru nebyli nijak odškodněni ani se nedočkali žádné vládní pomoci. Prezident Moise se k masakru nijak nevyjádřil. Vládní úředníci Duplan a Monchéry zůstali na svých postech až do roku 2019. Chérizier opustil řady policie v prosinci 2018 a dále se věnoval pouze své činnosti mezi gangstery.

Masakr v Cité Soleil 2020

Cité Soleil je relativně velká čtvrť obývaná asi 250 000 obyvateli a historicky zde má velkou podporu opoziční strana Fanmi Lavalas. Je také důležitá kvůli velkým volebním obvodům, které mají zásadní vliv na výsledky voleb. Tradičně byla ovládána opozičními gangy. V květnu 2020 byl Altès, vůdce jednoho z opozičních gangů, kontaktován neidentifikovaným vládním činitelem, aby změnil stranu a zaútočil na jiný opoziční gang. Jako odměnu získal 40 000 dolarů, pět nových zbraní, byli mu vráceny zbraně dříve zabavené policií a oficiálně po něm bylo ukončeno pátrání.

K této válce gangů se následně přidali další provládní gangy. Vůdce provládní aliance gangů G9 Chérizier se sešel s 13 vůdci gangů a domluvili společný útok na čtvrť.

Násilí trvalo více než měsíc a bylo zabito neméně 145 osob a 98 domů bylo zničeno. Útočníci pálili na obyvatele z automatických zbraní, útočili noži a zapalovali domy. Kromě vražd docházelo i k znásilňování a vyhánění lidí z domovů. Zvlášť se útočníci zaměřili na přeživší masakru v La Saline, kteří zde získali azyl. Mrtvá těla útočníci pálili nebo vhazovali do moře.

Přestože masakr trval velmi dlouho vláda ani policejní složky proti němu nijak nezasáhli. Policisté během útoku dokonce opustili zdejší policejní stanici a vybavení stanice bylo použito v probíhajícím útoku. Několikrát byla použita také policejní vozidla. Řadový policisté tvrdili, že požadovali posily a komplexní plán zásahu, ale nic z toho jim nebylo poskytnuto. Za útok nebyl nikdo stíhán a místní obyvatele si myslí, že šlo o vládní odvetu za jejich podporu opozici a odpor vůči prezidentu Moisemu.

Aliance gangů

Po atentátu na Jovenela Moiseho (který není připisován gangům) se vztah mezi politiky a gangy čím dál více rozvolňuje. Gangy se více orientují na „ekonomické aktivity“ a kromě únosů, vydírání, krádeží a útoků na obchodníky čím dál více získávají kontrolu nad různými ekonomickými odvětvími jako veřejná tržiště, distribuce vody a elektřiny a stanice veřejné dopravy. Drží také kontrolu nad hlavními přístupovými cestami do hlavního města. Ve snaze získat co největší vliv se gangy spojují do větších aliancí.

V roce 2020 vytvořilo 9 silných gangů alianci G9, která je úzce spojena se stranou PHTK. Alianci vytvořil Jimmi Chérizier někdejší policista a vůdce gangu Delmas 6 gang(Gang vedl již za svého působení u policie). K vytvoření aliance došlo v době masových protestů proti prezidentovi Moisemu během skandálu PetroCaribe. Delmas 6 gang koordinoval spřátelené gangy a organizoval akce na podporu Moiseho a zastrašení opozice. Mezi nejhorší patří masakry v La Saline a v Cité Soleil. Aliance zahrnuje také bývalé policisty, vojáky a členy politických stran.

Aliance G9 se stále snaží získávat další a další gangy do svého vlivu. Drží si strategickou pozici podél pobřeží, kterou využívá k narušování obchodu včetně blokování dodávek paliva a jídla a vydírá podniky používající přístavy. G9 sebe sama prezentuje, že je na straně lidí proti zkorumpovaným politikům, ale členové koalice jsou známí brutálním násilím včetně znásilnění, vražd, rozřezávání těl, rabováním a vypalováním domů.

Alianci G-Pep vytvořil Jean Pierre Gabriel (alias Ti Gabriel) vůdce gangu Nan Brooklyn. Aliance vznikla jako protiváha a obrana proti G9 a sdružuje gangy bojující proti G9. Oba gangy se postupně dostávali do vzájemných konfliktů. Asi největší bitva gangů se odehrála v červenci 2022 a zahynulo při ní asi 50 lidí. Poté co byl do USA vydán vůdce vlivného gangu 400 Mawozo, stal se tento gang součástí G-Pep.

Před poslední vlnou násilí vznikla aliance gangů „Viv Ansanm “ (v překladu „žít společně“) u jejíhož vzniku stál opět Jimmi Chérizier a aliance G9 (někdy již označovaná jako G9 gang). Cílem bylo koordinování útoků na policejní stanice, vězení, letiště, přístav a další instituce a ve výsledku svrhnout vládu v čele s prezidentem Henrym.

V současné době je Haiti v zajetí gangů, které mají obrovskou moc a prostupují snad všemi oblastmi života v zemi. Gangy se organizují do větších aliancí, které se neváhají postavit policii, armádě i dalším složkám státu. Vymanit zemi z jejich vlivu se zdá být neřešitelným úkolem.

Případné řešení této situace se zřejmě neobejde bez vnějšího zásahu například v podobě plánované mezinárodní mise. I tak bude řešení velmi složité. Haiti zažilo už několik mezinárodních misí a přesto dospělo do současného stavu. Nakonec samotní vůdci gangů se dali slyšet, že jsou připraveni se utkat i s mezinárodními silami.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz