Článek
V posledních letech se na české politické scéně objevil zajímavý fenomén malých politických stran, které mají nějakou návaznost na větší politické strany nebo jejich představitele. To vyvolalo spekulace, zda nejde spíše než o samostatné politické subjekty o jakési „B týmy“ větších stran. Na celostátní úrovni je typickým příkladem hnutí Přísaha s vazbami na hnutí ANO. Na lokální úrovni jde například o hnutí Fakt Brno s vazbami na brněnskou ODS.
Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty
Když se na politické scéně objevilo hnutí Přísaha, řada novinářů upozorňovala na podobnost a provázanost s hnutím ANO. ANO i Přísaha mají podobný politický styl, jsou hnutími jednoho muže, který rozdává rozkazy a jiný názor v podstatě není možný. Nakonec druhé jmenované hnutí už svým názvem „Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty“ dává jasně najevo, komu náleží.
Pochybnosti podpořilo i jedno z prvních prohlášení Andreje Babiše, známého ostrou kritikou svých konkurentů, který na adresu Šlachty prohlásil:„Pan Šlachta dělá přesně to, co jsem dělal v roce 2013. Úplně přes kopírák. Absolutně. Dělá to dobře, je to pohledný muž, má kontakty a má i dobré fotky. Je to přesně hnutí ANO v roce 2013. Přesně takhle jsem to dělal.“
Marketing obou hnutí byl nejen velmi podobný, ale objevilo se i personální propojení marketingových týmů ANO a Přísahy v osobách Zuzany Gedeonové a Martina Štěpanovského, který dříve spravoval facebookový profil ANO.
Pochybnosti vyvolalo i financování, které hnutí Přísaha nejprve úzkostlivě tajilo, a kde se později jako nejštědřejší dárce objevil Miloš Fürst z jižního Plzeňska, který se dříve podílel na kampani ANO a radil přímo Andreji Babišovi.
O propojení Babiše a Roberta Šlachty se nakonec spekulovalo už dříve, kdy Šlachta uspořádal masivní zásah na úřadu vlády v podstatě jako velké mediální představení. Až mnohem později se ukázalo, že tato bombastická policejní akce neměla téměř žádné trestněprávní důsledky. Politické důsledky však byly zásadní a otevřely Babišovi cestu k vládě.
Babiš na oplátku označoval Šlachtu za jediného poctivého policistu a to i přes to, že si velká část obviněných odnášela od soudu osvobozující rozsudky (přinejmenším v kauze, kterou odstartovala razie na úřadu vlády).
Když Šlachta odešel od policie, našel mu Babiš funkci (trafiku) na sobě podřízené Celní správě, kam Šlachtu přijal ve speciálně uspořádaném výběrovém řízení jako jediného kandidáta. Podobně se Babiš postaral i o Šlachtovy spolupracovníky Tomáše Sochra, Jaroslava Pelce a Jiřího Komárka.
Zvláště Jiří Komárek se stal Babišovým nejhlasitějším obhájcem, kdy veřejně rozporoval kauzu Čapí hnízdo a očerňoval osoby zúčastněné na jejím vyšetřování. Všichni tři se následně objevili v nejvyšším vedení Šlachtova hnutí Přísaha.
Sázka na Šlachtu v roce 2021 však Babišovi příliš nevyšla. Hnutí Přísaha zůstalo mimo poslaneckou sněmovnu a Babišovo ANO skončilo v opozici.
Fakt Brno
Velmi podobné pochybnosti provázely v roce 2022 vstup hnutí Fakt Brno do brněnské politiky. Hnutí vzniklo kolem Davida Pokorného, někdejšího člena Svobodných a jednoho ze zakládajících členů spolku Brno autem, který se dříve ostře vymezoval proti „zeleným spolkům“.
Spolek Brno autem sehrál významnou roli v brněnských volbách již v roce 2018, kdy jeho členové (včetně Pokorného) kandidovali na kandidátce ODS a spolu s ODS slibovali zrušení modrých zón. Modré zóny nikdy zrušeny nebyly, naopak ODS je se svými koaličními partnery vytrvale rozšiřuje, ale lidem kolem spolku to pomohlo ke vstupu do Brněnské politiky.
Konzervatismus a zájem o spalovací motory si ale Pokorný ze Svobodných a z Brna autem neodnesl. Fakt Brno se naopak s hesly „Saď zeleň“, „Jeď na čemkoli“ nebo „Bav se“ hlásí k liberálním a ekologickým hodnotám.
Objevily se proto spekulace, zda těmto mladým politikům z okruhu Svobodných víc než o zeleň a zábavu Brňanů nejde spíše o hlasy tradičně silné skupiny brněnských liberálních voličů.
Spolek Brno autem a kandidatura na kandidátkách ODS v různých volbách spojuje většinu členů a některé sponzory hnutí Fakt Brno. Největším sponzorem strany byl Pavel Mises zastupitel Brna-Střed zvolený za ODS a člen spolku Brno autem.
Nakonec většina členů Fakt Brno byla do voleb 2022 dobře situovanými politiky zvolenými za ODS s řadou funkcí. Pokorný zůstal až do voleb členem zastupitelského klubu ODS a seděl ve vedení městské společnosti Technologický park. V městských firmách seděli i Oldřich Peprla a Roman Bartolšic, kde si vydělali několik stovek tisíc korun. Peprla zároveň kandidoval na kandidátce ODS v městské části Brno-Líšeň a dodnes je zde členem bytové komise za ODS.
Na kandidátce ODS kandidoval v krajských volbách 2020 i Marek Šoška, dvojka na kandidátce Fakt Brno a životní partner Davida Pokorného. Do zastupitelstva se sice nedostal, i přes to se pro něj našlo místo v dozorčí radě Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a společnosti Termál Pasohlávky.
Dvojice politiků Pokorný a Šoška se dostala do povědomí již dříve, kdy získala lukrativní obecní byt v městské části Brno-sever. Proti přidělení městského bytu politikům se postavila část politiků Brna-Sever i proto, že dům je v budoucnu určen k privatizaci. Zastupitelé Brna-Sever ale nakonec Pokornému se Šoškou byt přiklepli.
I volební výsledek hnutí byl podobný, jako Šlachtovy Přísahy, kdy Fakt Brno v největší městské části Brno-Střed skončilo těsně pod pěti procenty. I přes svůj neúspěch ale hnutí zřejmě dopomohlo sesterské ODS k úspěchu ve volbách a vytvoření vládní koalice s ANO. Pokud by Fakt Brno neodebralo voliče stranám jako Piráti, Zelení a Žít Brno, ODS a ANO by zřejmě nezískali dost mandátů k vytvoření koalice. Na dotaz novinářů to potvrdil marketingový expert Petr Lesenský, když prohlásil: „Pokud bylo cílem odebrat část voličů Pirátů, Zelených a Žít Brno, tak se jej povedlo splnit“.
A brněnská ODS, která díky Fakt Brno dokázala ovládnout největší brněnskou městskou část Brno-Střed, dokáže tuto pomoc náležitě ocenit. Dá se tak soudit přinejmenším z toho, že hnutí Fakt Brno posílá na jeho transparentní účet pravidelnou čtvrtletní platbu 56 250,- Kč. Na účet hnutí tímto způsobem doputovalo už téměř půl milionu korun a jedná se o jeho zdaleka nejvyšší pravidelný příjem.
Obě „béčková“ hnutí se dále více či méně úspěšně zapojují do politického života a nevypadá to, že by hodlaly své působení v nejbližší době ukončit. Jak ovlivní fenomén „béčkových“ stran českou politiku a zda si i další strany pořídí své „béčkové“ parťáky, poznáme zřejmě v blízké budoucnosti.