Článek
10. - 16. listopadu proběhl v Peru každoroční summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), jedna z nejvýznamnějších světových události, které se účastnilo 19 hlav států mezi nimi i americký prezident Joe Biden a čínský prezident Si Ťin-pching.
Organizace APEC byla založená v roce 1989 pro zvýšení ekonomické spolupráce zemí sousedících s tichým oceánem. Má 21 členů, mezi nejvýznamnější patří USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Čína a Rusko. Jak uvádí na svém webu, usiluje o větší prosperitu pro obyvatele regionu podporou vyváženého, inkluzivního, udržitelného, inovativního a bezpečného růstu a urychlením regionální hospodářské integrace. Vzájemná integrace probíhá na obchodní a ekonomické úrovni. APEC zajišťuje snazší pohyb zboží, služeb, investic a lidí přes hranice. K tomu slouží zejména zrychlování celních postupů a slaďování předpisů a norem.
Z hlediska světového obchodu se jedná o jednu z nejdůležitějších organizací. Zahrnuje největší světové ekonomiky, především USA, Čínu, Japonsko a Rusko. Všechny její členské země představují zhruba polovinu světového obchodu a téměř dvě třetiny světového HDP.
Summit se odehrává v době, kdy Čína zvyšuje svůj vliv v regionu a zejména v Jižní Americe získává vliv na úkor spojených států. Summit APEC byl částečně zastíněn otevřením kontroverzního superpřístavu Chancay v Peru, kterého se účastnila peruánská prezidentka Dina Boluarte a čínský prezident Si Ťin-pching. To jen podtrhlo význam čínských investic v peruánské ekonomice.
Čína svůj vliv v Peru upevňuje už řadu let. V letech 2000 až 2022 sem z Číny směřovaly investice za zhruba 30 miliard dolarů. Investice směřovali zejména do těžebního průmyslu, energetiky a do dopravy.
Čína se v průběhu minulého desetiletí stala hlavním obchodním partnerem Peru. Jen mezi letošním lednem a zářím směřovalo do Číny zboží za necelých 19 miliard dolarů, což je o 11 % více než ve stejném období loňského roku. Do Číny směřuje 32 % vývozu země. Hlavními vývozními komoditami jsou měď, železo a rybí moučka.
Prezidentka připomněla, že v roce 2013 se obě země dohodli na komplexním strategické partnerství a během návštěvy čínského prezidenta byla podepsána deklarace prohlubující toto partnerství. Zároveň byl podepsán Optimalizační protokol Dohody o volném obchodu a dalších 25 dokumentů upravujících vzájemný obchod.
Vlajkovou lodí současné spolupráce je právě otevřený přístav Chancay. Podle oficiálních údajů má nový přístav zkrátit přepravu mezi Peru a Čínou na 23 dní a snížit náklady na logistiku o 20 %. V roce 2022 úřady odhadovaly, že výstavba přístavu vytvořila asi 7 500 pracovních míst. Provoz přístavu ale tolik pracovních příležitostí nepřinese, počítá se s automatickými jeřáby a autonomními vozidly.
Podle Carlose Aquina Rodrígueze, výzkumníka a profesora na Universidad Nacional Mayor de San Marcos je ale hlavním účelem nového přístavu Chancay zajistit převoz Brazilského zboží do Číny. Export Brazílie do Číny přesahuje 120 miliard dolarů. Přeprava tohoto zboží se ale komplikuje, protože převoz Panamským průplavem je omezený nízkou hladinou vody a na středním východě je zase problém s húsíjskými útoky na lodě. Nový peruánský přístav je další možností, jak dostat Brazilské zboží na čínský trh.
Vládní nadšení ze spolupráce s Čínou ale nesdílí zdaleka všichni. Slavnostní otevření přístavu Chancay přichází jen několik dní poté, co společnost Cosco Shipping (s 60% podílem čínského kapitálu) jednala v rozporu s pokyny dozorčího orgánu a celá záležitost zřejmě skončí u soudu.
V souvislostí s narůstajícím obchodem s Čínou je také stále častěji upozorňováno na ekologické normy a pracovní práva s tím, že se Čína nezajímá o výrobní a politické podmínky v zemi včetně toho, zda jde zde svoboda nebo ne. Velkou výzvou je také udržení suverenity a bezpečnosti, protože čínské společnosti musí ze zákona spolupracovat s čínskými zpravodajskými službami.
Někteří také upozorňují, že Peru má sice zákony na ochranu životního prostředí a na zmírňování dopadů těžby, ale v praxi se tyto zákony v podstatě neuplatňují. Politolog a výzkumník Paolo Sosa Villagarcia také upozorňuje na rozmach nelegálního obchodu a organizovaného zločinu. Upozornil, že vláda nemá plán, jak čelit rozmachu vydírání, vybírání výpalného a ekonomické kriminality.
V době summitu APEC uspořádalo 40 občanských organizací alternativní fórum zaměřené na pracovní a lidská práva a na ochranu životního prostředí.
Summit APEC doprovázejí také protesty místních obyvatel, protestující především proti situaci v zemi a proti současné prezidentce Dině Boluarte. Demonstranty rozzlobila zejména nedávná vlna násilí podporovaná gangy a požadovali, aby prezidentka proti vlně zločinu zasáhla. Tématem jsou ale i korupční skandály, které se nevyhnuli ani samotné prezidentce a smrt desítek demonstrantů, kteří zahynuli po svržení předchozího prezidenta. Části demonstrantů vadí i samotný summit APEC a považují ho za monstrózní akci, která ale nijak neřeší jejich každodenní problém s chudobou a hladem.
Již tradičně se na závěr summitu lídři všech zemí společně vyfotili, tentokrát s šálami z alpaky, které jim darovala peruánská vláda.
Rozruch na závěrečném focení vyvolal dosluhující americký prezident Joe Biden, kdy dorazil se zpožděním a následně zaujal pozici v rohu fotografie mezi Thaiskou premiérkou a Vietnamským prezidentem. Naopak čínský prezident Xi zaujal pozici uprostřed fotografie hned vedle hostitelky, peruánské prezidentky Diny Boluarte.
Závěrečná fotografie je do značné míry příznačná. Odstupující prezident Joe Biden neprožívá zrovna nejlepší období. Naopak čínský prezident Xi, který otevřel v Peru obrovský přístav v hodnotě 1,3 miliardy dolarů, byl evidentně jednou z hvězd summitu. Ve svých projevech také převzal jednu z Bidenových priorit a vyzýval k odstranění překážek bránících mezinárodnímu obchodu a odmítal protekcionismus. Čímž patrně narážel na změnu politiky USA, která se očekává s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu.
