Článek
V listopadu letošního roku představil Daniel Ortega, diktátor, který vládne v Nikaragui již od roku 2007, změnu ústavy, kterou označil jako částečnou reformu. Není to zdaleka první změna ústavy navržená Ortegou. Od svého nástupu k moci Ortega změnil ústavu již několikrát.
Tentokrát jde ale o změnu skutečně zásadní. Podle předloženého návrhu se ruší 38 článků a 143 z celkem 198 článků je měněno. Jde tak spíše o vytvoření zcela nové ústavy, než jen o pouhou reformu.
I po obsahové stránce jde o změnu zcela zásadní změnu, kdy zcela redefinuje organizaci státu, ruší zbytky demokratických principů a nastoluje mechanizmy absolutní kontroly prezidenta nad všemi orgány a potažmo nad celou zemí.
Podle nikaragujské legislativy by tak změnu ústavy mělo schvalovat Ústavodárné shromáždění. K tomu se ale Ortega nechystá a změnu ústavy předložil parlamentu, kde má jistotu bezproblémového schválení nové ústavy.
Kromě rozšíření pravomocí prezidenta a prodloužení prezidentského mandátu na 6 let, zavádí nová ústava úřad spoluprezidentky. Je to funkce speciálně zřízená pro Ortegovu manželku Rasario Murillo.
Murillo, která je Ortegovou ženou od roku 2005, v posledních letech získává čím dál větší podíl na moci. V roce 2017 se stala viceprezidentkou a nyní pro ni byl zřízen tento post, který ji umožňuje vykonávat neomezenou moc v zemi.
Nová funkce má zřejmě Murillo umožnit vládnou v zemi i v případě, že by její manžel zemřel. Zároveň ji umožňuje jmenovat viceprezidenty země, což je obecně považováno za způsob, jak zajistit rodovou posloupnost a jmenovat do funkcí své potomky. To vše z Nikaragui vytváří v podstatě dědičnou monarchii, kde vládne rod Ortega-Murillo.
Haydée Castillo, Nikaragujska aktivistka, která musela před současným režimem uprchnout do USA, ústavu komentuje tak, že jde o podobné zřízení jako v dobách feudalismu a otroctví, kdy se celá země včetně jejích občanů v podstatě stává majetkem rodu Ortega-Murillo.
S tím souvisí i převedení veškeré moci do rukou prezidenta, respektive prezidentského páru. Z ústavy byli odstraněny všechny demokratické principy včetně dělby moci a vlády práva. Všechny orgány jsou nyní podřízeny pouze prezidentovi.
Podle článku 132 má prezident kontrolu nad legislativou, soudnictvím, volbami, veřejnou správou, orgány dohledu i autonomními subjekty. Všechny orgány státu včetně soudů se musí řídit vůlí prezidenta.
Nová ústava má zásadní vliv i na základní práva obyvatel Nikaragui. Podle nové ústavy mohou být všechna základní práva během výjimečného stavu pozastavena, a snižuje se práh, který umožňuje zásah armády do vnitřní policejní akce, o kterou nyní může vláda požádat kdykoli to „stabilita“ státu vyžaduje.
Expertní skupina specializovaná na středoamerickou zemi vyjadřuje znepokojení a varuje před dopadem reformy na základní práva a upozorňuje, že reforma odstraňuje z ústavy respekt k důstojnosti člověka, což je jeden ze základních stavebních kamenů moderních ústav.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva označil tuto reformu za „umíráček pro základní lidská práva v Nikaragui“. Kritici zároveň upozorňují, že nová ústava v podstatě legalizuje absolutní moc, kterou v Nikaragui Ortega již dříve nastolil.
Aktivistka Haydée Castillo prohlásila, že si Ortega s Murillo v podstatě berou zemi, její obyvatele a všechny instituce, jako by jim patřili a přiznává, že tím legitimizují současný protiústavní stav v zemi.
Nová ústava navíc legalizuje a institucionalizuje ilegální polovojenské jednotky a ozbrojené skupiny, které v roce 2018 pomohli Ortegovi se udržet u moci a které se dopouštěli násilí a vražď na obyvatelstvu Nikaragui.
Podle komise pro lidská práva (IACHR) mají tyto skupiny na svědomí nejméně 355 vražd a mnoho dalších trestných činů. Podle nové ústavy budou tyto ilegální ozbrojené skupiny zařazeny do struktur policie.
Pozornosti neunikla ani média. Po té, co v minulých letech vláda v podstatě vymýtila nezávislou žurnalistiku, jak upozorňuje OSN, dochází nyní k zrušení ústavního zákazu cenzury. Naopak ústava zavádí státní kontrolu nad médii pod záminkou boje proti fake news.
Nově má být svoboda projevu podřízena „v ústavě zakotveným principům bezpečnosti, míru a blaha“. Stát má také zajistit, že média nebudou podléhat zahraničním zájmům.
V souhrnu mají tyto změny tak zásadní dopad, že Ortegův režim svou represivností zdaleka překoná Venezuelu i Kubu a stane se nejhorším režimem na Americkém kontinentu. Režim nastolený v Nikaragui je tak často přirovnáván k Severní Korei.
