Článek
Změna důchodových pravidel od roku 2027 dopadne naprosto absurdně na část žen, které začnou odcházet do důchodu v roce 2027 a zároveň se jejich děti narodily v roce 1983, nebo dříve.
A to tak, že nedostanou ani dosavadní výchovné, ani nové ocenění péče.
Představte si dvě sestry – říkejme jim třeba Táňa a Máňa.
Táňa a Máňa jsou jednovaječná dvojčata. Narodily se ve stejný den v roce 1963. Seděly od první třídy ve stejné lavici. Maturovaly obě na stejné škole.
Táňa a Máňa
Táňa po maturitě nastoupila na vysokou školu, ale Máňa potkala ve škole svoji životní lásku a stala se brzy maminkou. V roce 1983 se jí narodily dvě krásné holčičky – dvojčátka. Bylo jí tehdy dvacet let. Několik let pečovala o dvě malé děti - vstávala v noci na kojení, prala plínky, vařila kašičky, polívčičky…odkládala vlastní kariéru.
Dělala přesně to, co od ní společnost očekávala – vychovávala budoucí generaci daňových poplatníků.
Její sestře Táně se ale děti narodily až po studiích. První v roce 1987, druhé v roce 1988. Prošla si stejnými radostmi a starostmi, které rodičovství obnáší, jako Máňa.
Obě sestry pak celý život pracovaly, platily daně a vychovaly děti, z nichž se nyní stali dospělí lidé a daňoví poplatníci.
Život plný radostí i starostí ovšem utekl a blíží se rok 2027.
Obě sestry dosáhnou důchodového věku ve stejný den. Obě požádají o starobní důchod. Obě věnovaly roky života výchově svých dětí.
Stát se ovšem na jejich životní příběhy podívá zcela rozdílně.
Táňa dostane za péči o děti narozené v letech 1986 a 1987 ocenění prostřednictvím nového systému rodinného vyměřovacího základu. Doba péče o její děti totiž spadá do rozhodného období, ze kterého se důchod počítá.
Máňa ale nedostane nic!
Nedostane ani výchovné, které pobírají předchozí generace matek, které jsou již letos v důchodu, ani se jí výchova dětí nezohlední v rodinném vyměřovacím základu, jako její sestře.
Ne proto, že by pečovala špatně.
Ne proto, že by měla méně dětí.
Ne proto, že by její děti společnosti přinesly menší užitek.
Ale pouze proto, že její děti přišly na svět o pár let dříve, než děti její sestry.
Její péče skončila před rokem 1986, a tak se z pohledu nového systému jakoby nikdy nekonala.
Dvě sestry narozené ve stejném roce. Dvě matky se stejným počtem dětí. Dvě ženy odcházející do důchodu ve stejný den.
Táňa získá uznání za výchovu dětí.
Máňa nikoli.
Co se vlastně stalo?
Až do konce roku 2026 zůstává bonus 500 Kč na každé vychované dítě nezměněn. Důchodci ho dostávají automaticky.
Od roku 2027 se ovšem místo výchovného zavádí tzv. „rodinný vyměřovací základ“:
- Péče o děti do 3 let (i o nemocné/artičně postižené) se „ocení“ fiktivním příjmem ve výši průměrné mzdy, který se počítá do důchodu.
- Podmínkou zůstávají 10 let péče do 18 let (nebo 5+ let, pokud jde o děti starší 8 let; zvláštní pravidla platí i při úmrtí dítěte).
2. Kolik dostanete – a jak se to kombinuje?
- První dvě děti: doposud platí pevný bonus 500 Kč za jedno vychované dítě, od roku 2027 se bude nejdřív zkoumat, zda by „fiktivní mzda“ mohla být výhodnější. Pokud ne, dorovná se na 500 Kč.
- Třetí a další dítě: vždy dostanete 500 Kč.
- Zaručeno je tedy minimum 500 Kč na dítě – a u dvou prvních dvou se s růstem průměrné mzdy může částka i zvyšovat.
⚠️ SKRYTÁ PAST Č. 1: Problém dětí narozených do r. 1983!
Tento nový, krásně znějící systém má v sobě fatální technickou chybu, která dopadne na ženy zhruba ročníků 1963–1964 (případně i starších s odloženým důchodem), jejichž děti se narodily v roce 1983 a dříve (tedy do roku 1986 dosáhly 3 let věku). Stát totiž nový fiktivní základ i ochranné dorovnání navázal výhradně na tzv. „rozhodné období“, které v ČR začíná až rokem 1986.
Výsledek? Pro matky starších dětí se roky péče o děti v systému rovnají nule. Systém tak nespustí nové ocenění, ale kvůli chybě ani ochrannou pojistku. Tyto matky nedostanou za první dvě děti vůbec nic – ani fiktivní základ, ani výchovné.
Problém Máni není ale zdaleka jedinou pastí, kterou nám naši legislativci nachystali!
⚠️ SKRYTÁ PAST Č. 2: Absorpce (Pohlcení výchovného do minimálního důchodu)
Druhým obrovským podrazem na lidi je tzv. absorpce, která se týká nejchudších důchodců a v plné síle se projevuje už nyní. Stát sice zavedl nový minimální důchod (ve výši 20 % průměrné mzdy, což je pro rok 2026 celkem 9 800 Kč), ale přiznané výchovné do této částky pohltil (absorboval) do procentní výměry.
V praxi to znamená, že matka dvou dětí s nízkým důchodem dostane na korunu stejné minimum jako bezdětná žena (nebo můž), která nikdy nepracovala. Výchovné se v její peněžence reálně neobjeví ani jako koruna navíc nad rámec minima.
⚠️ SKRYTÁ PAST Č. 3: Od 1. 1. 2027 se výchovné přestane valorizovat
- Do roku 2026 se částka 500 Kč valorizuje spolu s procentní složkou důchodu.
- Od roku 2027 se výchovné odděluje: valorizace se nejdřív vypočítá bez výchovného, které se poté opět připočte. To znamená, že s vývojem průměrné mzdy už bonus poroste jen pro nové důchody, ale u všech stávajících příjemců „zamrzne“ a dále se již zhodnocovat nebude.
- U lidí (převážně žen) s minimálním důchodem, nastává ovšem situace zdaleka nejabsurdnější, protože jim tím pádem poroste důchod dokonce pomaleji, než důchodcům, kteří žádné děti nevychovali. Pro tyto ženy by tak bylo výhodnější se svého výchovného zříct a přestat ho pobírat.
Zdroj: https://ceskeduchody.cz/zpravy/ztrata-vychovneho-za-deti-narozene-pred-rokem-1986 https://blog.idnes.cz/svetlanaglaserova1/vychovne-do-budoucna-vyhodne-jen-pro-nekoho.Bg26060478, https://www.cssz.cz/web/cz/otazky-a-odpovedi-ke-zvyseni-starobniho-duchodu-za-vychovane-dite-tzv.-vychovnemu
