Článek
Pětistovka za dítě byla jednoduchá věc
Výchovné se zavedlo jako malé, ale jasné uznání péče o děti. Podle MPSV jde od roku 2023 o zvýšení starobního důchodu o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě pro rodiče, který o něj pečoval v největším rozsahu.
Tohle lidé chápali. Jedno dítě, pětistovka. Dvě děti, tisícovka. Žádná velká věda, žádné kouzlení s koeficienty. A hlavně: pro hodně žen to bylo aspoň drobné uznání za roky, kdy zůstaly doma, přišly o výdělek, pak se vracely do práce na horší místo a ještě táhly domácnost.
Jenže od roku 2027 se u nově přiznávaných důchodů pravidla mění. Ne každé dítě už bude znamenat stejnou pevnou částku. A tady začíná ta část, kde si člověk musí sundat růžové brýle a vzít raději kalkulačku.
První dvě děti se mají počítat jinak
ČSSZ popisuje, že od roku 2027 se doby péče o dítě do tří let věku nově ocení takzvaným fiktivním vyměřovacím základem. Jinak řečeno, stát do výpočtu důchodu započte náhradní příjem, u péče o malé dítě ve výši 100 procent průměrné mzdy pro daný rok.
Zní to dobře. A pro některé ženy to dobré být může. Hlavně pro ty, kterým péče o děti výrazně snížila celoživotní výdělkový průměr. Dosavadní systém péči často bral jako vyloučenou dobu, aby žena nebyla poškozena nízkým nebo nulovým výdělkem. Nově se bude automaticky porovnávat, zda je výhodnější fiktivní základ, nebo dosavadní postup.
Háček je v tom, že u výpočtu s fiktivním základem se případné výchovné 500 korun připočte jen za třetí a každé další dítě. U prvních dvou dětí se má jejich ocenění řešit právě přes nový výpočet. U varianty s vyloučenou dobou se však podle ČSSZ při splnění podmínek započte výchovné i za první dvě děti. Úřad má vybrat výhodnější variantu.
To je na papíře pojistka. Jenže srozumitelnost vzala za své. Matka, která celý rok slyšela, že za dítě dostane pětistovku, teď uslyší, že za první dvě děti se bude porovnávat výpočet, vyloučená doba, fiktivní základ a výchovné podle varianty. No pěkně děkuju. To už není pravidlo pro kuchyňský stůl, ale pro úřední šanon.
Některé ženy čekaly pětistovku, uvidí jen malý rozdíl
Nejvíc se mohou divit ženy, kterým nový fiktivní základ jejich důchod skoro nezvedne. Třeba proto, že měly i mimo péči nízké výdělky, krátkou dobu péče ve výpočtu, nebo jim nakonec lépe vyjde starší varianta s vyloučenou dobou. Pak se sice v úředním výpočtu něco porovná, ale na výsledné penzi to nemusí udělat skoro nic navíc proti tomu, co čekaly.
Další citlivost je u starších matek, jejichž péče o děti spadala dávno před dnešní rozhodné období. ČSSZ u výpočtu důchodu připomíná, že osobní vyměřovací základ se zjišťuje z výdělků od roku 1986. Když se péče odehrála před tímto obdobím, bude výsledek záviset na konkrétních pravidlech a srovnávacím výpočtu. A právě tam může přijít zklamání: žena čeká jasné uznání za děti, ale výsledek v korunách nemusí být takový, jak si představovala.
Neříkám, že nový systém je špatně celý. Myšlenka ocenit péči jako skutečný náhradní příjem dává smysl. Péče o dítě není lenošení doma v županu, jak si někteří pořád myslí. Je to práce bez výplatní pásky. Jenže když stát slíbí uznání péče, měl by ho vysvětlit tak, aby mu rozuměla i žena, která nečte zákony večer místo televize.
Právní základ změny je v zákoně č. 417/2024 Sb., který zavádí ocenění za péči do důchodového výpočtu. Jenže zákon je jedna věc a očekávání matek druhá. Mnoho žen si prostě pamatuje: děti se mi mají v důchodu zohlednit. A teď zjistí, že zohlednění může mít podobu výpočtu, kterému nerozumí, a částky, která je možná nepotěší.
Kdo půjde do důchodu od roku 2027 a pečoval o děti, měl by se při žádosti ptát, jak byla péče započítána a která varianta vyšla lépe. Ne stydlivě, ne až doma nad rozhodnutím. Hned. Protože u důchodu není „skoro nic“ maličkost. Je to částka, která pak každý měsíc buď pomáhá, nebo chybí.
