Fenka Palma: Ruská Hačiko čekala na pána roky na ranveji. Odmítla se smířit s tím, že už se nevrátí

Bylo léto roku 1974 a na ranveji moskevského letiště Vnukovo probíhal čilý dopravní ruch. Cestující nastupovali do letadla Ilyushin IL-18 a většina z nich se tlačila, aby zabrala ta nejlepší místa v ocasní části letadla, protože místenky jejich palubní vstupenky neobsahovaly. Jeden muž se ale do boje o co nejrychlejší vstup do letadla nezapojil a naopak velmi trpělivě čekal, až všichni pasažéři nastoupí. Necestoval totiž sám - na krátkém vodítku měl po svém boku fenku německého ovčáka.

Když na něj konečně přišla řada, nastal problém, se kterým nepočítal - přestože měl zakoupený platný lístek i pro psa, chybělo mu veterinární potvrzení o tom, že je zvíře zdravé, a bez toho jej palubní personál odmítal vpustit do letadla. Muž se s nimi několik minut zkoušel dohadovat, ale když viděl, že je nepřesvědčí, se stoickým klidem fence odepnul vodítko a dal jí propouštěcí povel. Zvíře, které bylo ze všech těch lidí okolo viditelně nervózní, se radostně rozeběhlo po ranveji v domnění, že jej pán následuje.

Teprve když se ozval rachot motorů a letadlo se začalo prudce rozjíždět, fenka si v šoku uvědomila, že její majitel je uvnitř a mizí kamsi pryč.

Bez ní.

Zoufale se rozeběhla za vzdalujícím se letadlem, ale proti tahu jeho motorů neměla nejmenší šanci. Přesto běžela ještě dlouho po vzletu Iljušina statečně dál, dokud ji horký asfalt, který jí pálil tlapky, nedonutil k zastavení.

Čas běžel a ztracená a opuštěná fenka zůstávala na letištní ploše, ze které se odmítala vzdálit. Dny se přehouply v týdny a ty pak v měsíce, ale fena neznámého jména nepřestávala pobíhat po dráze, přičemž pronásledovala pouze letadla typu IL-18 - zapamatovala si jejich tvar a spojila si ho s tím, že právě tento hlučný stroj někam odvezl jejího milovaného člověka.

Letecký personál se ji několikrát pokusil odchytit, ale fenka se nehodlala nechat, a s velkou ostražitostí se velkým obloukem vyhýbala všem lidem, kteří se jí pokoušeli zkřížit cestu. Dokonce si i odmítala vzít jídlo, které se jí pokoušeli zaměstnanci letiště dávat. Přijala jej jen ve velmi výjimečných případech, takže se z ní zanedlouho stala kostra potažená kůží. Bez zájmu polehávala daleko od lidí a ožívala jen tehdy, když zahlédla povědomé obrysy Iljušinu. V takovýchto případech čile vyskakovala a vzrušeně si běžela prohlédnout cestující, kteří z letadla vystupovali.

Ani po opakovaném zklamání nepřestávala věřit, že tam tentokrát už určitě bude její majitel. Nemohla totiž uvěřit tomu, že by ji dokázal opustit.

Pracovníci letiště zkoušeli fenku oslovovat různými typickými psími jmény, aby zjistili, jak se jmenuje, ale vypadalo to, že na žádné z nich nereaguje. Když ale jeden z nich vyslovil jméno „Alma“, vztyčila fenka vzrušeně uši a tak jí místní zaměstnanci začali říkat „Palma“.

Psa si jednoho dne všiml i pilot jednoho z Iljušinů Vjačeslav Valentej. Původně si myslel, že patří někomu ze zaměstnanců a důrazně žádal, aby bylo zjištěno, kterému a aby jej dotyčný člověk okamžitě odvedl z nebezpečné ranveje, kde mu hrozilo vážné nebezpečí v podobě startujících a přistávajících letadel. Jenže záhy zjistil, že Palma není ničí a rozhodl se proto vydat do redakce novin „Komsomolskaja pravda“, kde příběh o opuštěné feně na letišti Vnukovo povyprávěl reportérovi Juriji Rostovi. Ten 19. září 1976 publikoval v uvedených novinách článek s názvem „Dva roky čekání“. V jeho závěru napsal:

Rostův článek vyvolal obrovský zájem veřejnosti. Do redakce přicházely celé pytle dopisů, ve kterých Rusové nabízeli nešťastnému psovi pomoc všeho druhu - od nabídek, že se ho s radostí ujmou, po finanční podporu jeho majiteli, o kterém se domnívali, že se musí nacházet ve velmi tíživé situaci, kvůli níž se pro Palmu nemůže vrátit. Řada z nich se rovnou vydala na letiště Vnukovo a snažila se fenku odchytit, což pro už tak dost vystresované zvíře znamenalo další velké ohrožení, s nímž se muselo potýkat.

Protože Palma se nechtěla nechat chytit.

Chtěla na letišti čekat na svého pána.

Jednoho dne dorazil do redakce i dopis fenčina majitele. Psal v něm, že ho celá situace mrzí, ale že tehdy před dvěma lety prostě nutně potřeboval odletět kvůli práci a jeho fenka měla poraněné oko, které vzbudilo v palubním personálu podezření, že nebude zdravotně v pořádku, a k tomu mu chybělo už zmiňované veterinární osvědčení. Doplnil také, že „se mu nahromadily problémy“ a proto se pro psa dosud nevrátil a nevyjádřil ani náznakem, že by tak hodlal ještě někdy učinit. Jméno fenky nezmínil.

Palminu situaci bylo potřeba konečně vyřešit. Kvůli své plachosti se i teď - po více jak dvou letech odmítala nechat odchytit, přestože si k ní mnozí lidé snažili trpělivě najít cestu. Jednou z nich byla i Věra Kotljarevskyja, docentka na pedagogickém institutu a pravnučka slavného ukrajinského básníka Ivana Petrovyče Kotljarevskyje. Vzala si na měsíc volno a vypravila se do Moskvy. Každý den docházela na letiště Vnukovo a krůček po krůčku si s fenkou budovala vzájemnou důvěru. Jedno odpoledne se jí konečně podařil bližší kontakt - Palma si od ní vzala něco k snědku, přičemž netušila, že Věra do jídla dala prášky na spaní, aby ostražitého psa omámila a mohla ho konečně z letiště odvést.

Na druhý den se překvapená Palma probudila v neznámém bytě uprostřed Ukrajiny - prudce vyskočila a začala zmateně pobíhat po nových prostorách, naštěstí pro Věru a její rodinu ale nebyla agresivní. Jen bylo třeba mít v prvních týdnech v celém bytě důsledně zavřená okna a dveře, aby vyplašená fenka neutekla pryč.

Trvalo dalších pár měsíců, než se fenka začala postupně uklidňovat a zvykat si na nové prostředí a tváře. Po necelém půl roce ale zabřezla a to pro ni znamenalo zlomový okamžik, kdy si uvědomila, že už má skutečně nový domov a všechno její trápení je konečně za ní.

Novinář Jurij Rost, který dostal Palmin příběh na veřejnost, se pokoušel zasadit o to, aby byl na letišti Vnukovo vztyčen památník, který by příběh statečné feny připomínal.

Dosud k tomu ale nedošlo.

ZDROJE:

https://www.gw2ru.com/history/3269-story-of-soviet-hachiko

https://aif.ru/society/nature/vernaya_palma_nastoyashchaya_istoriya_legendarnoy_ovcharki_iz_aeroporta_vnukovo

https://www.5-tv.ru/tabloid/329411/sovetskij-hatiko-realnaa-istoria-ovcarki-palmy/