Článek
Hlavní aktérkou v celé kauze byla Erin Brockovich, bývalá královna krásy, podle které byl film i pojmenován. Erin se narodila v městečku Lawrence v Kansasu, 22. června 1960. Její otec byl průmyslový inženýr a matka byla socioložka a novinářka. Erin si v dětství myslela, že z ní jednou bude lékařka, ale vzhledem k její silné dyslexii ji blízcí od tohoto snu odrazovali, protože se báli, že by tak těžké studium nezvládla. Místo toho se tedy zprvu vydala úplně jiným směrem - jako vysoká hezká blondýnka se zkoušela prosadit v modelingu. V roce 1981 se dokonce stala Miss Pacific Coast (Miss pobřeží Tichého oceánu).
Modelingová kariéra jí ale dlouho nevydržela a v roce 1982 začala pracovat jako sekretářka ve stavební firmě. Přibližně v té době poznala svého prvního manžela Shawna Browna, malíře a dekoratéra, se kterým měla dvě děti - Matthewa a Katie. O čtyři roky později se jejich manželství rozpadlo. Zanedlouho se ale provdala znovu - za burzovního makléře Stevena Brockoviche. Ani toto manželství dlouho nevydrželo, vzešlo z něj ale Erinino třetí dítě - dcera Elizabeth.
Temperamentní Erin posléze v baru Sagebrush Cantina v Calabasas potkala svého třetího osudového muže Jorga Halabyho, který ji zachránil před vypitím piva s nějakou drogou, co jí do něj kdosi bez jejího vědomí vhodil: „Chystala jsem se usrknout a on ke mně přiběhl a vytrhl mi sklenici z ruky. Naklonil ji na stranu a na dně jsem uviděla nějakou tabletu. Pak řekl: Můžu ti koupit nové pivo?“
Se svým novým přítelem se přestěhovala do Los Angeles, kde se stala obětí autonehody. U soudu ji zastupoval právník Jim Vititoe, právnický partner Eda Masryho, v jejichž firmě Masry & Vititoe záhy získala práci asistentky. Při denní pracovní rutině se jí v roce 1993 dostaly do rukou dokumenty, popisující nevysvětlitelný výskyt různých zdravotních obtíží obyvatel malé vesnice Hinkley v Kalifornii, což zvědavou Erin zaujalo a ač neměla žádné adekvátní vzdělání, rozhodla se celou záležitost prozkoumat.
To jí mělo změnit život.
Všude, kam jsem v této malé komunitě přišla, měl někdo astma, stěžoval si na chronický kašel, opakující se bronchitidu, opakující se vyrážky, neobvyklé bolesti kloubů nebo krvácení z nosu. Nedávalo to žádný smysl, jenže čím víc jsem se vyptávala… tím víc to do sebe začalo zapadat jako puzzle.
Od 50. let 20. století v Hinkley provozovala energetická společnost Pacific Gas & Electric čerpací stanici zemního plynu. Až do roku 1966 používala společnost chemickou látku zvanou šestimocný chrom, aby zabránila korozi. Tato karcinogenní chemikálie nakonec pronikla do vodovodní sítě.
Roberta Walker žila v Hinkley více než 50 let. S manželem se zde nastěhovali do svého prvního společného domu v roce 1976 a zůstali až do roku 1992. „Když jsme se tu usadili, věřili jsme, že to bude náš domov až do konce života a že tady vychováme naše děti. Byl tu klid a přátelské prostředí… bylo to úžasné malé venkovské městečko.“ Jenže netrvalo dlouho a Roberta i celá její rodina začala mít zdravotní problémy. „Dcery od raného věku silně krvácely z nosu, bylo to v podstatě nepřetržité, ale lékaři vždycky říkali, že je to zdejším suchým klimatem.“ Všichni členové rodiny taky začali trpět na astma.
Kvůli toxickému působení šestimocného chromu musela Roberta nakonec podstoupit pět operací žaludku a tři operace prsou, obě její dcery prodělaly hysterektomii a manžel rakovinu prostaty. Nikoho z nich by ale ani nenapadlo, že příčinou může být voda, kterou pijí a koupou se v ní. Podezření pojali až na počátku 90. let, když společnost PG&E začala její rodině a sousedům dodávat balenou vodu. Když se pídili po důvodech, zástupce společnosti jim neochotně sdělil, že jejich výzkumy odhalily, že zdejší voda obsahuje trojmocný chrom (který je méně toxický než šestimocný), později se k nim ale dostala informace, že se ve vodě nachází šestimocný chrom. Roberta si následně vyhledala účinky této látky na lidský organismus a celá její rodina pak podstoupila řadu lékařských vyšetření. Ta odhalila, že všichni její členové mají šestimocný chrom ve své DNA.
V roce 1993, kdy zdejší lokalitu začala zkoumat Erin, koupila rodinný domek Walkerovy rodiny společnost PG&E a nechala ho zbourat. Přestěhovali se o šest mil dál, ale ne nadlouho, protože o pár let později od nich PG&E vykoupila i tuto nemovitost a celá rodina se pak z Hinkley nadobro odstěhovala.
V roce 1996 díky úsilí Erin, která navštěvovala postižené rodiny a pečlivě shromažďovala důkazy, a právnické firmy Masry & Vititoe, získalo 634 současných i bývalých obyvatel Hinkley mimosoudní vyrovnání ve výši 333 milionů dolarů, což byla v té době největší částka, která kdy byla v historii USA vyplacena v rámci přímé žaloby.
Od uzavření dohody s postiženými lidmi se společnost PG&E snaží vyčistit kontaminovanou podzemní vodu. Jednou z metod, kterou při tom používá, je přeměna vody kontaminované šestimocným chromem na méně toxickou vodu s obsahem trojmocného chromu, čehož dosahuje vstřikováním malého množství etanolu. Monitorování průběhu čistících prací se věnuje nezávislý konzultant Raudel Sanchez, kterého jmenovali obyvatelé Hinkley. Jeho činnost financuje PG&E jako součást vyrovnání. Sanchez říká, že vyčištění kontaminované vody je zdlouhavý proces, který bude trvat přibližně 30 - 50 let.
Dva roky po soudním procesu se Erin provdala potřetí za herce Erica Ellise, i toto manželství ale po pár letech ztroskotalo. Díky případu v Hinkley a následnému filmovému trháku si Erin přišla na hezké peníze a koupila si dům v Agoura Hills u Los Angeles. Krátce po uvedení filmu do kin ale musela čelit velkým nepříjemnostem od svých dvou předchozích partnerů - Jorga Halabyho a Shawna Browna, kteří se ji rozhodli společně vydírat a Erin jim nakonec vyplatila několik set tisíc dolarů. Oba muži byli ale nakonec za své vydírání zatčeni.
V roce 2003 opustila Erin advokátní kancelář Masry & Vititoe a založila vlastní společnost Brockovich Research & Consulting, která poskytuje poradenství obětem znečištění životního prostředí a spojuje je s veřejnými orgány a právníky. Jednotlivá hlášení o zdravotních problémech si zvykla zaznamenávat na mapu, takže pak snadno vidí, když se k ní dostane několik stížností z jedné lokality. Dané místo pak označí vlaječkou.
Kromě oblasti životního prostředí se Erin zaměřuje mj. i na ochranu spotřebitelů, kteří byli poškozeni léky či lékařskými procedurami - jako je případ trvalého antikoncepčního implantátu Essure. Když se tento výrobek dostal do oběhu, začaly se na Erin obracet ženy, které si stěžovaly na řadu vedlejších účinků a zdravotních komplikací, které po aplikaci implantátu zažívaly - od bolestí hlavy a nevolnosti až po hysterektomii a perforaci tlustého střeva. Essure byl v roce 2018 stažen z trhu.
Erin přiznává, že problematika, které se již dlouhá léta věnuje, na ní zanechala své stopy - je velmi podezřívavá ohledně pitné vody a když navštěvuje země jako je například Indie či Indonésie, nesprchuje se a pije výhradně pouze pivo, se kterým si prý dokonce i čistí zuby: „Je to proto, že se bojím,“ vysvětluje. „Bojím se bakterií a virů ve vodě a nemocí, které způsobují.“
ZDROJE:
https://thegentlewoman.co.uk/library/erin-brokovich
https://abcnews.go.com/US/erin-brockovich-real-story-town-decades/story?id=78180219
https://www.biography.com/activists/erin-brockovich
https://cs.wikipedia.org/wiki/Erin_Brockovich_(film)
