Článek
A letos se stran přístřešků skutečně začalo něco dít - Dopravní podnik hlavního města Prahy vydal upozornění, že „z důvodu havarijního stavu betonových přístřešků v obratišti Nádraží Braník dochází od neděle 12. ledna 2025 do odvolání k dočasnému přemístění zastávek autobusů a tramvají“. Následně byly oba vlnité přístřešky obehnány výstražnou červenobílou páskou a - tím to na dlouhou dobu skončilo:
Jelikož ve zmíněné smyčce není možné se v případě nepříznivého počasí schovat kamkoli jinam, než pod - nyní oficiálně znepřístupněné přístřešky, cestující většinou při čekání na svůj spoj pásku jednoduše podlezli nebo překročili a netrvalo dlouho, a nějaký urputnější jedinec ji na několika místech přetrhal, takže se všem, kteří tudy korzovali, naskýtal celkem smutný pohled na zanedbané přístřešky, okolo nichž vlála ve větru do několika stran zpřetrhaná páska.
Na konci ledna vydal DP prohlášení, že stříšky jsou ve velmi špatném technickém stavu a z tohoto důvodu budou strženy a nahrazeny novými přístřešky. Zdejší kubistická rarita pochází už z roku 1960 a jejím tvůrcem je architekt Jan Vyhnánek. Tehdy byla součástí přestupního terminálu pro cestující, mířící z tramvaje na autobus a obráceně. Tak to ostatně zůstalo doposud - v obratišti končí tramvajová linka č. 2 a některé spoje tramvajové linky č. 3 a odsud pak míří dva autobusové spoje - č. 106 směr Kačerov a č. 121 směr Budějovická.
V dobách minulých se jednalo o ucelený prostor vůbec prvního pražského dopravního terminálu, který byl na jedné straně tvořený vlakovým nádražím, na druhé silnicí, vedoucí na Modřany, na třetí Mostem inteligence a ten poslední dílek skládačky tvořil Branický pivovar. Betonových přístřešků se zvlněnou stříškou tu dříve stávalo více - ale v roce 2004 byla část z nich kvůli špatnému stavu zbořena.
K výstražné pásce po nějaké době přibyla ještě cedule se zákazem vstupu, ale pochopitelně ani to nezabránilo cestujícím se tu uschovat před nepřízní počasí, nebo při cestě z autobusové zastávky k té tramvajové přístřeškem minimálně procházeli.
Mě jednou opravdu hodně pobavil jeden tramvaják, který pár týdnů poté, co byly přístřešky „zabezpečeny“ výstražnou páskou a všude okolo byly umístěny cedule s informacemi, že tramvaje nově zastavují na jediné koleji - té, co se nachází dále od přístřešků, který měl tohle všechno úplně „na salámu“ a tramvají číslo 3 najel na „zakázanou“ kolej - takže všichni cestující, kteří do ní toužili nastoupit, museli chtě nechtě podlézt pásky a vejít do prostorů, kam se oficiálně vstupovat nesmělo - navíc z nařízení zaměstnavatele pana řidiče.
V únoru proběhlo médii vyjádření politického sdružení „Praha sobě“, která vyzvala Dopravní podnik, aby stav přístřešků ještě jednou prověřil, protože dle nich je velká škoda jejich líbivý a atypický tvar demolovat, od té doby je ale úplné ticho po pěšině.
Tedy vlastně ne tak úplně - ještě jedna změna u přístřešků nastala - před pár týdny byly obehnány plotem, takže už se pod nimi skutečně jen tak někdo neschová.
Čili pokrok v nápravě situace od začátku ledna do konce dubna je takový, že bylo zajištěno, aby se pod přístřešky nikdo nedostal. To je vše.
Přiznám se, že mi to nějakou dobu nevadilo, protože jsem to brala jako součást procesu, kdy se tedy výhledově (míněno v blízké budoucnosti) s přístřešky začne dít něco zásadnějšího, nicméně když vše doposud zůstalo v zamrzlém a nezměněném stavu a jediná informace, kterou jsem se v médiích ohledně plánované demolice dočetla je, že její termín je prozatím neznámý, začalo mi to vrtat hlavou čím dál víc.
Jelikož jsem ale měla v posledních týdnech štěstí na hezké počasí, kdykoli jsem přes branickou smyčku přestupovala, bylo mi to celkem jedno. Jak nepraktické to ale je, jsem zjistila v tomto týdnu - a to hned dvakrát po sobě, když došlo ze skoro letního počasí k prudkému ochlazení a pár dní po sobě bylo lezavě sychravo a k tomu deštivo.
Jak už jsem zmiňovala výše - na zastávce se teď není doslova kam ukrýt, jediné útočiště, které můžete jako cestující využít, je podchod, vedoucí pod silnicí k tramvajové zastávce ve směru na Modřany nebo do centra, jenže to má jedno velké ALE:
Pokud totiž vlezete do podchodu, abyste se ukryli před deštěm a zimou, přijdete o výhled na zastávku a nebudete tedy vědět, jestli už vám váš spoj přijíždí nebo ne, protože budete doslova „čumět do zdi“:
Ponechme stranou, co si myslím o plánované demolici přístřešků - mně osobně se vlnité stříšky líbí, stejně tak ale věřím, že se určitě najde řada lidí, kterým naopak ne a toto téma bych uzavřela tím, že do toho, nakolik je opravdu nutné je vymazat z povrchu zemského nevidím, jelikož nejsem statik. Ale o tomto tenhle článek ostatně ani není.
Čemu ale jako cestující, který smyčkou Nádraží Braník pravidelně projíždí, opravdu nerozumím, je to, proč za ty čtyři měsíce nebyl nikdo z Dopravního podniku schopen umístit na nástupiště jak autobusové zastávky, tak té tramvajové (nebo přinejmenším jedné z nich), alespoň nějaký provizorní přístřešek, kde by bylo možné čekat na tramvaj nebo autobus komfortněji než pod širým nebem?
Protože věřte tomu, že klepat se tu zimou při čekání na spoj a nechat na sebe dopadat dešťové kapky (v případě, že zrovna nemáte při ruce deštník), zatímco vám prudký vítr strhává promočenou kapuci od bundy z hlavy, není nikterak příjemné.
To je opravdu takový problém zajistit na tu přechodnou dobu, než budou buď opraveny stávající přístřešky nebo vystavěny nové, alespoň nějaké takové provizorium?
ZDROJE:
https://pid.cz/zmena/nadrazi-branik-obratiste-tram-a-bus-27945-1/
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/nadrazi-branik-pristresky-demolice-dopravni-podnik-beton.A250124_151203_praha-zpravy_lysa
https://prahasobe.cz/blog/2025/02/06/pristresky-na-nadrazi-branik-si-zaslouzi-zachovat/
https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/dalsi-pripad-zbytecne-demolice-v-praze-zmizi-cenne-zubate-pristresky-u-nadrazi-v-braniku
