Článek
Na firemní večírky chodím jen z povinnosti. Vždycky si řeknu, že tam vydržím dvě hodiny, decentně popřeju vedení hezké svátky, vezmu si jeden chlebíček a domů. Letos to mělo být stejné, než se ve dveřích objevili kolega Marek a jeho nová partnerka. A já jen stála a cítila, jak se mi pomalu stahuje žaludek.
Nikdo z nás netušil, že si s sebou někoho přivede. Vypadala výborně. Krásná, sebevědomá, okouzlující. Kolegové kolem mě šeptali obdivem a já se snažila nezírat. Ale nešlo to. Byl to totiž obličej, který jsem znala. Až příliš dobře.
Dívala se na mě se stejným výrazem jako před lety, když mi oznámila, že jí to s mým tehdejším partnerem „prostě přerostlo přes hlavu“. Tvářila se, jako by bylo všechno v pořádku. Jako bychom byly staré známé. Zatímco já stála mezi kolegy a nedokázala se pořádně nadechnout.
Bylo to nečekané setkání, které mě vrátilo o několik let zpátky. Do doby, kdy jsem se snažila pochopit, jak se mi život zhroutil během pár dní. A teď stála přede mnou znovu. Na jiném místě, ale se stejným pohledem. Jakoby se nic nestalo. Jakoby nezůstaly žádné stopy.
Kolegyně u vedlejšího stolu poznamenala, že jim to spolu sluší. Přikývla jsem, usmála se a napila se vína. Nechtěla jsem vypadat, že se mě něco dotýká. Ačkoliv uvnitř to víno pálilo mnohem víc, než by mělo.
Počítala jsem minuty. Snažila se zapojit do rozhovorů. Smála jsem se vtipům, které jsem neslyšela. Předstírala, že jsem v pohodě. Ve skutečnosti jsem ale chtěla být kdekoliv jinde než v té místnosti.
Když jsem kolem ní procházela, otočila se a tiše mě pozdravila. Nic víc. Krátké ahoj, jako kdyby šlo o náhodné setkání v obchodě. Odpověděla jsem stejně tiše, ale celou cestu ke kabátu jsem cítila její parfém. Ten stejný, jako tenkrát.
Nevím, jestli Marek ví, kdo skutečně stojí vedle něj. A možná je to jedno. Nejspíš mu o mně nikdy neřekla. Proč by taky měla. Pro ni to možná byla jen epizoda. Pro mě ale večírek skončil dávno před tím, než stihla zaznít první kolektivní přípitek.
Odcházela jsem dřív, než jsem plánovala. Venku pršelo a mně se po dlouhé době ulevilo. I když jen na chvíli.
