Článek
Představte si jachtu houpající se na azurových vodách Karibiku. Slunce pálí, sůl je ve vzduchu a na palubě stojí postava s páskou přes oko, v roztrhaných šatech a s kordem v ruce. Je to archetyp piráta – postava, kterou nám vštípily hollywoodské filmy a dobrodružné romány. Ale jak blízko je tato romantizovaná představa brutální a drsné realitě života na moři, který trval zhruba od 17. do počátku 18. století, známé jako „Zlatý věk pirátství“? Pravda je často temnější, složitější a – co je nejdůležitější pro náš příběh – mnohem více inkluzivní, než se obecně věří.
Pirátství bylo v podstatě ranou formou anarchistického, byť krátkodobého, „sociálního experimentu“ – komunity vytvořené z psanců, ztroskotanců a zradou zasažených námořníků, kteří se vzbouřili proti tvrdým podmínkám a hierarchickému útlaku obchodních a královských námořnictev. Abychom se dostali k jádru života těchto mořských vlků a vlčic, musíme se ponořit hlouběji do jejich politiky, jejich nepsaných zákonů (tzv. pirátských artikulí), jejich denního života a zejména – do jejich vztahu k ženám a sexualitě.
Život na lodi: Demokracie psanců
Než se zaměříme na pirátky, podívejme se na základní strukturu pirátského života. Pirátské lodě, ačkoliv byly domovem pro ty nejobávanější zločince, fungovaly na principu, který by se v té době jen těžko hledal na jakékoli jiné lodi: demokracie.
Kapitán byl volen posádkou a mohl být kdykoli sesazen. Důstojník, zvaný Quartermaster (Kvartýrmajstr), měl obrovskou moc, často větší než samotný kapitán, zejména v době mimo boj. Rozhodoval o rozdělení kořisti, řešil spory, a v podstatě sloužil jako zástupce posádky. Pirátské artikule (Articles of Agreement) jasně definovaly podíly na kořisti (obvykle se kapitánovi dostalo o něco více, ale ne dramaticky) a stanovovaly pravidla pro život na lodi, včetně trestu pro ty, kteří se pokusili kořist zatajit.
Jak žili? Byl to život plný nebezpečí, nudy a občasných excesů.
- Strava: Monotónní. Slané maso (sušené hovězí nebo vepřové), sušenky zvané hard-tack (tvrdé a často plné červů) a pivo nebo rum (čistá voda se rychle kazila, takže alkohol byl nezbytnou náhradou).
- Hygiena: Katastrofální. Nemoc (zejména kurděje, tyfus a úplavice) zabíjela více pirátů než boj. Zápach na lodi musel být nesnesitelný.
- Zábava: Hazardní hry (karty a kostky), vyprávění příběhů a neustálé popíjení, které často vedlo k hádkám a potyčkám.
Oblečení a image: Mýtus vs. Realita
Zapomeňte na dokonale šité kožené kabáty, třpytivé zlaté spony a nablýskané boty, které vídáte ve filmech. Oblečení pirátů bylo čistě účelové a sešlé.
- Původ: Piráti si nešili nové uniformy. Nosili to, co si přinesli s sebou z obchodních lodí nebo co ukradli. Byla to směsice námořnických hadrů.
- Praktičnost: Volné kalhoty (často ustřižené pod kolena, zvané breeches nebo slops) a volné košile byly praktické pro práci s lanovím.
- Luxusní doplňky: Pokud si pirát dopřál luxus, bylo to spíše funkční – dobrý opasek, kvalitní šátek (na absorbování potu) nebo drahá zbraň. Zlato a šperky nosili spíše jako přenosné bohatství, které se dalo rychle prodat, než jako módní prohlášení. Těžké prsteny by byly na lodích nepraktické.
- Klobouky: Tri-corn klobouky (s třemi rohy) byly oblíbené, protože odváděly déšť.
Archetypální pirátský vzhled se vyvinul až později ve viktoriánské éře. Realita byla mnohem méně honosná a mnohem špinavější.
Pirátská sexualita a ženy na moři
Toto je jedna z nejvíce mystifikovaných částí pirátského života.
1. Sexuální život na palubě (Homosocialita)
Pirátské lodě byly extrémně homosociální prostředí – tvořené převážně muži. Dlouhé měsíce na moři bez žen vedly k několika jevům:
- Žádné ženy, žádná pravidla: Mnoho pirátských lodí mělo ve svých artikulích explicitní zákaz přítomnosti žen (a dětí), aby se předešlo žárlivostem a sporům.
- Homosexualita a Bisexualita: Ačkoli se o tom nemluví v dobových záznamech přímo, historici se shodují, že v tomto ryze mužském prostředí byla homosexualita pravděpodobně rozšířená, i když by se v tehdejší křesťanské společnosti nemohla nazývat jménem.
- "Manželství" mezi námořníky (Matelotage): V Karibiku, zejména mezi ranými bukanýry, existovala praxe zvaná Matelotage. Dva muži se zavázali k celoživotnímu partnerství, sdíleli majetek, bojovali bok po boku a slíbili si, že jeden zdědí majetek druhého. Tento svazek byl ekonomický a sociální, ale téměř jistě měl i sexuální složku, ačkoliv se lišil od moderního chápání manželství.
2. Jak časté byly pirátky? (Extrémně vzácné)
Navzdory romantickým představám byly ženy pirátky extrémně vzácným jevem. Historické záznamy potvrzují jen hrstku žen, které se aktivně a dlouhodobě podílely na pirátství ve Zlatém věku.
- Proč byly vzácné?
Pověry: Námořníci byli extrémně pověrčiví a věřili, že žena na palubě přináší smůlu.
Zákazy: Jak bylo zmíněno, mnoho posádek je mělo explicitně zakázané.
Společenský útlak: Společnost jim nedovolovala nosit zbraně, pít nebo bojovat, což byly esenciální pirátské činnosti. Ženy, které se na lodi objevily, byly často ukryté milenky, manželky nebo zajatkyně.
Ty, které se pirátkami staly, musely porušit všechny normy své doby. A musely to udělat efektivně: převlekem za muže.
Konkrétní příběhy: Hrdinky v kalhotách
Existují dvě jména, která dominují historii pirátek. Ženy, jejichž životy byly tak divoké a neuvěřitelné, že se staly legendami, které zastínily většinu svých mužských protějšků: Anne Bonny a Mary Read.
Anne Bonny (cca 1700–1782?)
- Život: Narodila se v Irsku jako nemanželská dcera ženatého právníka a jeho služebné. Byla divoké povahy a údajně v mládí ubodala nožem služebnou. Utekla do New Providence (dnešní Nassau), pirátského doupěte.
- Kariéra: Zde se provdala za piráta, ale brzy ho opustila pro slavnějšího piráta, Jacka Rackhama (Calico Jack). Převlékla se za muže, aby mohla bojovat po boku Rackhama.
- Odkaz: Byla známá pro svou krutost a odvahu. Svědci ji popisovali jako ženu, která neváhala v boji a často bojovala s nasazením větším než muži.
Mary Read (cca 1685–1721)
- Život: Maryin život byl plný převleků. Byla od dětství oblékána jako chlapec, aby její matka mohla tajit smrt jejího staršího bratra. Sloužila v britské armádě (pěchota i kavalérie) jako muž.
- Kariéra: Po neúspěšném manželství a smrti manžela se znovu převlékla za muže a dostala se do Karibiku. Zde padla do zajetí pirátů, a nakonec se k nim připojila, zejména pod Rackhamem a Bonny.
- Odkaz: Mary a Anne si byly zpočátku podezřelé, ale staly se nejlepšími přítelkyněmi a bojovými partnerkami. Když posádku Calico Jacka zajali, Mary a Anne byly jediné dvě, které aktivně bránily loď, když zbytek posádky (včetně Jacka) byl opilý a schovaný pod palubou. Mary údajně křičela na muže: „Pojďte ven a bojujte, vy ubohé hromady s*áčů!“
Zajetí a Soud
Když byly Mary, Anne a zbytek Rackhamovy posádky zajati, byly obě souzeny a odsouzeny k oběšení. Obě se „odvolaly na břicho“ (Pleaded the Belly), což znamenalo, že byly těhotné. Soud s těhotnou ženou byl obvykle odložen, dokud neporodí. Mary Read zemřela ve vězení na horečku (pravděpodobně tyfus), ale Anne Bonny porodila a její osud je záhadou. Existuje populární, i když nepotvrzená teorie, že její bohatý otec zaplatil za její propuštění a žila dál v utajení.
Závěr: Dědictví a mýtus
Pirátská éra nám zanechala složité dědictví. Byli to zloději a vrazi, ale také muži (a ženy), kteří utvořili společnost založenou na relativní rovnosti, kde o osudu člověka rozhodovala jeho odvaha a schopnosti, nikoli jeho společenská třída.
Piráti a pirátky byli symbolem absolutní svobody – životem žitým na pokraji tehdejšího civilizovaného světa. Ačkoli byly pirátky vzácné, jejich příběhy slouží jako mocný důkaz, že v divokém světě, který si sami vytvořili, se ženy mohly vymanit z tíhy společenských konvencí, vzít do ruky meč a zapsat se do historie se stejnou drzostí a krutostí jako ti nejobávanější mužští kapitáni.
Od autora:
Budu rád, když napíšete komentář, motivujete mě tím k dalšímu psaní:
📚 Zdroje a doporučená literatura
Informace v článku „Vlny, meče a život za hranou: Pravda o Pirátech a Pirátkách“ jsou založeny na historických studiích a primárních dobových pramenech týkajících se Zlatého věku pirátství (přibližně 1650–1730), se zaměřením na Karibik.
Zde jsou klíčové zdroje a doporučená literatura pro hlubší studium:
Primární zdroj (Klíčový, ale kontroverzní pramen)
- Johnson, Charles. A General History of the Pyrates (Obecná historie loupeží a vražd nejnechvalnějších pirátů).
Poznámka: Poprvé vydáno v roce 1724. Tato kniha je základním pramenem pro většinu známých příběhů pirátů, včetně Anne Bonny a Mary Read. Ačkoli je neocenitelná, historici ji považují za směsici faktů, fám a literární fikce, protože autor (často spekulativně připisovaný Danielu Defoe) si mnohé detaily pravděpodobně přikrášlil pro zvýšení čtivosti.
Sekundární (Moderní) historické studie
Moderní historici se snaží oddělit mýtus od skutečnosti pomocí archivních soudních záznamů a námořních dokumentů.
- Cordingly, David. Under the Black Flag: The Romance and the Reality of Life Among the Pirates.
Autor se zaměřuje na demytizaci pirátství, zkoumá každodenní život, oblečení a zbraně na základě dobových důkazů. - Rediker, Marcus. Villains of All Nations: Atlantic Pirates in the Golden Age.
Tato práce zkoumá pirátství jako sociální a ekonomický jev, zdůrazňuje politiku a sociální strukturu pirátských posádek (demokracie, pirátské artikule a vzpoura proti utlačujícím obchodním námořnictvům). - Konstam, Angus. Pirates: The Complete History From 1300 BC to the Present Day.
Komplexní přehled historie pirátství, včetně detailního popisu Zlatého věku a karibských bukanýrů.
Specifické zdroje o Pirátkách (Anne Bonny a Mary Read)
- Simon, Rebecca Alexandra. Pirate Queens: The Lives of Anne Bonny & Mary Read.
Jedna z novějších biografií, která se snaží podrobně analyzovat dostupné (i omezené) důkazy o těchto dvou nejslavnějších pirátkách. - Riley, Sandra. Sisters of the Sea: Anne Bonny and Mary Read-Pirates of the Caribbean.
Kniha, která se věnuje hlouběji jejich příběhu a kontextu, ve kterém působily.
Pirátské zákony a vztahy
- Leeson, Peter. The Invisible Hook: The Hidden Economics of Pirates.
Kniha nabízí neotřelý pohled na pirátství, analyzuje pirátské artikule (pravidla) z ekonomického a politického hlediska – vysvětluje, proč piráti přijali systém s relativně rovnou dělbou kořisti a volební praxí. - Téma Matelotage: Koncept partnerství mezi námořníky (často s ekonomickými a sexuálními podtexty) je diskutován v mnoha pracích o bukanýrech.
