Článek
Být mámou je nádherné, ale zároveň to může být i ta nejtěžší role, kterou kdy žena dostane. A právě proto se k tomu často přidává ještě jeden neviditelný nepřítel tlak společnosti.
Od chvíle, kdy se dítě narodí, máma slyší: kojíš? proč nekojíš? spí už celou noc? proč ho uspáváš takhle? proč mu dáváš příkrmy tak brzy? A k tomu všemu sociální sítě plné dokonalých fotek žen, které vypadají jako ze žurnálu, i když doma mají batole.
Realita ale vypadá jinak. Vlasy mastné, kruhy pod očima, košile od mléka, nervy na pochodu. A do toho ten tichý pocit, že nejsme dost dobré. Že kdybychom se víc snažily, všechno by bylo jinak dítě spokojenější, partner vděčnější, my klidnější.
Jenže pravda je, že žádná máma není dokonalá. A být dokonalou ani není cílem. Děti nepotřebují maminku, která má vše nalajnované podle Instagramu. Potřebují maminku, která je obejme, když pláčou. Která se s nimi směje, i když má doma neuklizeno.
Možná je čas přestat poslouchat hlasy okolí a začít víc poslouchat ten svůj. Protože právě v té „nedokonalosti“ je naše opravdová síla.
Motto: Dokonalá máma neexistuje. Existuje jen ta, která miluje své děti a to je víc než dost.
