Článek
Úvod
Britská společnost YouGov, která se zabývá analýzami dat a výzkumem veřejného mínění, v roce 2017 zjistila, že téměř polovina mladých Britů (16 – 24 let) nepoužívá prezervativ při prvním sexu s novým partnerem. A 10 % Britů ze stejné věkové skupiny kondom nikdy nepoužili. I proto není překvapením, že výskyt syfilisu se ve stejném roce zvýšil o 148 % v porovnání s rokem 2008. Výskyt dalších pohlavních chorob se navýšil přibližně stejně. Tato čísla položila před britskou společnost jednoduše znějící otázku – čím to je? Řešení není tak jednoduché. Je to tím, že na léčení zmíněných chorob stačí antibiotika? Jedno je ale jasné, dějiny podobný luxus neposkytovaly.
Starověká „ochrana“
Už od začátku písemných dějin existovaly způsoby, jak „zakrývat“ penis při pohlavním styku. Na počátku evropských dějin stála Kréta a místní legenda o králi Mínósovi, která vypráví, jak král do ženy vložil kozlí měchýř, aby zachytil jeho sperma. Technicky tak jde spíš o ženský kondom.
Když se přesuneme přes Středozemní moře do Egypta, tak zde dnes slavný Tutanchamon měl v hrobce lněné obaly s provázkem, které byly o velikosti prstu. V muzeu jsou dnes vystaveny jako „kondomy“. Tutanchamon žil v 13. století před naším letopočtem. Pokud šlo skutečně o kondomy, jsou to nejstarší zachované kondomy na světě. Problémem je, že další egyptské písemné prameny se o této verzi prezervativů nezmiňují, ale na druhou stranu jisté je, že starověcí Egypťané se rozhodně snažili bránit početí. Pět set let před Tutanchamon doporučuje Lékařský papyrus z Kahúnu směs krokodýlích výkalů a medu, které se měly před stykem vložit do vulvy.
Rtuť, popel a sůl na začátku novověku
Jednoznačné důkazy o něčem, co připomínalo prezervativ, poskytuje Ital Gabriel Falloppio, který žil v 16. století. V Evropě byla tehdy velmi rozšířena choroba syfilis a lékař Falloppio se snažil dalšímu šíření zabránit. Mimochodem, syfilidě říkal „francouzská nemoc“. Aby se tato nemoc nešířila dál, vypracoval ochranu z látky, která měla překrýt penis. Tento prezervativ se měl namočit ve směsi vína, rtuti, popela a soli. A co je zajímavé – obal se měl nasadit až po sexu. Podle teorie doktora Fallopia se měl penis po sexu očistit od infekce.
Průběh syfilidy byl tak hrozný, že lidé v období na hraně středověku a renesance byli ochotní přijmout jakékoliv rady na domnělou léčbu, proto byla velmi užívána rtuť. Přijímala se ústy, injekcemi nebo byla přímo nanášena na boláky. Rtuť je samozřejmě vysoce toxická a způsobuje další zdravotní problémy.
Začátek skutečného prezervativu
Falloppiova látka byla později nahrazena prostředkem ze zvířecích střev, který se už používal přímo během pohlavního styku, jedná se tak už o skutečný prezervativ. Nejčastěji se jednalo o ovčí střeva, která byla vysušena, ustřižena, následně znovu namáčena, aby vše dostatečně změklo. Prezervativ pak byl obvykle provázkem připevněn na penis. Po pohlavním styku se tento kondom pravidelně myl a byl používán znovu a znovu.
Jelikož už jsme v 18. a 19. století, tak pochopitelně vycházely noviny a knihy, proto víme, že někteří slavní brali tuto verzi kondomu jako neuvěřitelný objev, díky kterému si budou moci užívat, kdykoliv budou chtít a to bez strachu. To vedlo k tomu, že pak nedělali už žádná opatření. John Wilmot, hrabě z Rochesteru, napsal dokonce oslavný pamflet „Chvála kondomu“. Wilmot zemřel rozežraný syfilidou v 33 letech. James Boswell, autor životopisných knih, si kondom ve svých denících taky chválil. Dokonce popisuje, jak kondom rychle namáčel v řece, aby si mohl užít s ženou, kterou náhodně našel na ulici. Boswell měl kapavku minimálně devatenáctkrát.
Zmíněné namáčení byla pochopitelně velká nevýhoda tehdejších kondomů, protože kondom se vysušil, čímž se stal nepoužitelným. Před stykem tak bylo nutné kondom namáčet, aby bylo vůbec možné ho nasadit na penis.
Z kondomu se stal byznys, z Anglie se začal vyvážet do celého světa. I Casanova, ačkoliv neměl kondomy rád, jim věřil a vyžadoval britské značky, odmítal „levné značky“ z jiných zemí.
Zajímavostí je, že Anglie sice vyvážela kondomy do celého světa, ale některé vlády kondomy zakazovaly. Tak například ve Spojených státech amerických vznikl v roce 1873 zákon, který bránil tomu, aby do země byl dopraven jakýkoliv prostředek, jehož účel je bránit otěhotnění. V Irsku byly zakázány reklamy na kondomy. A například největší britská drogerie zakázala prodej kondomů, aby se zaměstnanci nemuseli cítit trapně při jejich prodeji.
Modernizace kondomu
Kondomy ze zvířecích střev byly drahé, neohrabané a samozřejmě nefungovaly, takže musel přijít další zlom a pokrok. Když Charles Goodyear vynalezl vulkanizovanou gumu (1839), znamenalo to revoluci. V roce 1855 byly vyrobeny první pryžové kondomy. Zároveň se jedná o první kondomy, které skutečně bránily těhotenství a přenosu pohlavních chorob, ale také šlo o sex bez prožitku a musely se vyrábět na míru.
Latexoxé kondomy přišly na svět ve 20. letech 20. století. Byly masově vyráběny, tím pádem byly i levnější a byly konečně na jedno použití.
Rozšíření prezervativů pomohla první světová válka, kdy hodně rekrutů mělo pohlavní choroby a aby se situace neopakovala, v dalších válkách už měli vojáci vždy kondomy u sebe a museli absolvovat školení. I za druhé světové války však bylo číslo nakažených vojáků mimořádně vysoké, ale kondom a informace o něm už byly v oběhu a všeobecně známé.
V 60. letech zájem o kondomy šel dolů, protože se objevila hormonální antikoncepce a antibiotika. V 80. letech, když se objevil AIDS, se lidé začali opět vracet k prezervativům, který je dnes standardem bezpečného sexu.
Zdroj:
LISTER, Kate. Podivuhodná historie sexu. Přeložil Petra DIESTLEROVÁ. V Praze: Paseka, 2022. ISBN 978-80-7637-287-0.
