Článek
Začátky u filmu
Narodila se ve Spojených státech amerických, kde po střední škole začala studovat na univerzitě divadlo. Ale brzy se objevila ve filmu. Režisér Otto Preminger si ji vybral z 18 000 mladých žen, aby v jeho filmu představovala Janu z Arku. Jak sama Jean Seberg později vyprávěla, pohořela hned dvakrát – nejdříve ve filmu a pak i u kritiků. Sama byla k sobě velmi kritická. Preminger jí dal druhou šanci, ale kritika byla opět nelítostná. Přesto byl pro Jean Seberg druhý film klíčový, natáčel se totiž ve Francii, kde potkala svého budoucího manžela.
Přišla i lepší kariérní fáze. Jak se později ukázalo, stačilo se nadechnout a získat trochu volnosti. Preminger neustále řval, byl přísný, Seberg se ho údajně bála a režisér to vycítil. Jakmile se herečka dostala pod vedení jiných režisérů, i její herectví už nebylo tak nucené a křečovité.
Belmondo a Seberg ve filmu „U konce s dechem“
Najednou byla označována jako „nejlepší herečka v Evropě“, přes svého francouzského manžela se dostala i k natáčení filmů nové francouzské vlny. Natočila legendární film „U konce s dechem“, kde hlavní mužskou roli hrál Jean-Paul Belmondo a režisérem byl Jean-Luc Godard. Od roku 1960 do roku 1965 natočil poměrně velký počet filmů, střídavě ve Francii a v USA. Do Hollywoodu se vracela, ale čím dál tím častěji se věnovala lidským právům, což dělala dlouhodobě už od studií na základní škole. Už tehdy nechápala, proč jsou takové rozdíly mezi bělochy a černochy a proč americké bělochy vůbec nezajímá život a problémy černošské populace.
Zapletení se do politiky
Na konci šedesátých let začala Seberg finančně podporovat několik organizací bojujících za lidská práva ve Spojených státech. Trnem v oku se stala podpora Černých panterů. Černí panteři byla původně ozbrojená domobrana, později levicová organizace, která vytvářela sociální programy. Černí panteři se zároveň dostali i do přestřelek s policií. Zakladatel a první ředitel FBI, J. Edgar Hoover, označil Černé pantery za největší hrozbu pro Spojené státy.
FBI si všimla, že Jean Seberg Černým panterům darovala přes deset tisíc dolarů. Na akci proti Seberg dohlížel přímo ředitel FBI J. Edgar Hoover. Cíl FBI bylo herečku naprosto znemožnit, zničit její reputaci.
V roce 1970 FBI vymyslela falešnou historku, že dítě, které právě Seberg čekala, není jejího tehdejšího manžela, ale Raymonda Hewitta, člena Černých panterů. Dítě se narodilo předčasně, vážilo necelé dvě kila a zemřelo dva dny po porodu. Na pohřbu nechala Seberg otevřenou rakev, do kterého nechala nahlédnout novináře, jen aby viděli, že mrtvé dítě bylo bílé.
To však nestačilo. Celých devět let pokračovalo sledování, odposlechy, vloupání a další formy zastrašování. Tehdejší FBI se neštítila používat nelegální prostředky.
Na konci kariéry už Seberg nehrála v Hollywoodu, nedostávala dobré nabídky, některé podle ní byly na hraně pornografie, proto role odmítala a hrála opět více v Evropě. Objevily se zprávy, že Seberg se dostala na černou listinu FBI a dobré nabídky už ani dostávat neměla.
Smrt
30. srpna 1979 Seberg zmizela ze svého pařížského bytu. Až o devět dní později našla policie její tělo přikryté dekou na zadním sedadle jejího vlastního auta. V autě se našly barbituráty, láhev vody a dopis na rozloučenou pro jejího syna, v kterém prosí o odpuštění. Vyšetřování bylo uzavřeno jako sebevražda.
Bývalý manžel, současný přítel a další blízcí dosvědčili, že Seberg měla psychické problémy a sebevražedné sklony. Romain Gary, druhý manžel Jean Seberg, svolal tiskovou konferenci, kde obvinil z její smrti FBI. Když byl její manžel, viděl, jak se změnila, jak trpěla psychickými problémy, které začaly roku 1970, kdy začala FBI pracovat na její diskreditaci a kdy jí zemřelo dítě. Ze smrti svého dítěte Seberg vždy vinila FBI. Podle bývalého manžela se několikrát pokusila o sebevraždu na výročí smrti dítěte, 25. srpna.
Epilog
Dva týdny po její smrti se FBI ke všemu výše zmíněnému přiznala, byly zveřejněny i dokumenty. FBI se snažila dokázat, že podobné praktiky už odmítá, je to minulost, vše jde za ředitelem Hooverem, který mezitím zemřel.
Dokumenty FBI vypovídající o snaze zničit o zničení reputace Jean Seberg.
Následující rok (1980) podala pařížská policie žalobu na neznámého pachatele, protože v těle Seberg bylo takové množství alkoholu, že se nemohla dostat do auta sama a někdo musel být s ní. Kolem její smrti panují dodnes nejasnosti.
Zdroj:
MACNAB, Geoffrey, How Hollywood star Jean Seberg was destroyed by the FBI. [Internet]. Independent; 2020 Jan 8, 10:00 UTC [citováno 17. 2. 2024 ]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/features/kristen-stewart-new-movie-jean-seberg-suicide-fbi-venice-film-festival-2019-a9080366.html
Wikipedia. Jean Seberg [Internet]. Wikipedia, The Free Encyclopedia; 2024 Feb 17, 15:17 UTC [citováno 17. 2. 2024 ]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jean_Seberg&oldid=1208447587.
