Článek
Vláda jediného amerického císaře začala 17. září 1859, kdy Norton vydal prohlášení pro kalifornský tisk: „Prohlašuji se císařem Spojených států.“ Následně svolal poradu zástupců všech amerických států a svou deklaraci podepsal jako „Norton I., císař Spojených států“. A lid ho vášnivě přijal. Jak je to možné? Co tomu předcházelo?
Cesta k titulu císaře
Joshua Norton se narodil v Anglii, ale rodina se ve 20. letech 19. století přestěhovala do Jižní Afriky. Nortonovi byly dva roky.
Když mu bylo 30 let, přestěhoval se do Spojených států, konkrétně do města San Francisco. Zde se stal úspěšných obchodníkem, respektovaným občanem a prominentní lokální celebritou. Slovo „obchodník“ možná nebude úplně přesné, jednalo se spíš o spekulanta. Norton se snažil vydělat na trhu s komoditami a s nemovitostmi.
Na začátku 50. let už byl známou osobností celé oblasti. Jeho sláva ale na chvíli pohasla. Při další své spekulaci koupil Norton téměř 100 000 kilogramů rýže z Peru, což byl konec jeho bohatství. Na konci roku 1852 vypukl v Číně hladomor a vláda zakázala vyvážet rýži, což zvedlo cenu rýže v San Franciscu. To zaujalo Nortona jako nejnovější obchodní příležitost a vsadil vše na jednu kartu, respektive na jednu výše zmíněnou loď z Peru. Problém byl v tom, že stejný nápad mělo více lidí a do San Francisca dorazilo najednou více lodí s rýží, což cenu srazilo na naprosté minimum. Norton se snažil odstoupit od smlouvy, skončil na několik let u soudů, ale vše skončilo prohrou u soudu a v roce 1856 insolvencí.
V těchto těžkých letech jeho hluboká veřejná stopa částečně mizí, ale víme, že v roce 1858 žil ve ztížených podmínkách v dělnické čtvrti. Ve stejném roce si podal reklamu, v které oznámil kandidaturu na prezidenta Spojených států amerických.
Jak se Norton stal císařem
Norton vždy využíval média, zadával si reklamy a různá prohlášení. Stejným způsobem do médií dostal i svůj manifest a stejně se prohlásil i císařem. Jeho cílem bylo uklidnit situaci v neklidných časech. V Nortonově mysli se hroutil celý svět a jediným způsobem, jak vše zvládnout, byla podle něj jeho vláda.
Může to znít překvapivě, ale jako císař si Norton získal určitou lokální podporu a autoritu. Novináři z něj měli radost, protože často vydával prohlášení a zveřejňoval dekrety. Zprávy o Nortonovi nezůstaly jen v oblasti Kalifornie, ale občas se rozšířily do dalších částí Spojených států. Z Nortona se stala národní celebrita.
Císařova vláda
Měsíc po prohlášení se císařem zrušil Norton I. americký kongres. O rok později povolal armádu, aby zvolené členy Kongresu skutečně vyhnala. Nařídil protestantské i katolické církvi, aby jeho císařství potvrdily. A o několik let později zrušil republikánskou a demokratickou stranu. Zakázal i náboženské konflikty. Všechny zmíněné strany a organizace Nortona I. ignorovaly.
Ve svém sídelním městě, v San Franciscu, byl ale známou a oblíbenou postavou. Po městě chodil v námořnické uniformě s velkým kloboukem ozdobeným pavími péry. Jeho pracovní náplní bylo obcházet ulice, parky, mluvit s lidmi, kontrolovat stav budov. Odpoledne se většinou stavil u přátel, sympatizantů a v redakcích. Večer chodil na různá představení, diskuse, přednášky.
Císař Norton neplatil za jídlo, restaurace ho zvaly a jídlo mu servírovaly zdarma. Norton I. restauracím uděloval císařskou pečeť a ta následně zvyšovala restauracím tržby. Prakticky tak o Nortona I. restaurace extrémně stály, protože všechny chtěly jeho pečeť. Stejně fungoval jeho vliv i u divadel, klubů, kabaretů a podobných zařízení, všechny ho zvaly na akce a premiéry.
O tom, jakou byl v San Franciscu osobností, svědčí i to, že v roce 1867 byl zatčen a umístěn do psychiatrické léčebny, ale veřejnost protestovala takovým způsobem, že císař byl propuštěn a policie se mu ještě omluvila. Norton I. všem, i policistům, kteří ho zatkli, udělil milost.
V 70. letech dokonce začal vydávat vlastní měnu a bankovky skutečně byly přijímány po San Franciscu, především v restauracích. Mimochodem, bankovky se později staly sběratelským kouskem a přeprodávaly se za 10 000 dolarů, dnešní cena je pravděpodobně ještě vyšší.
Norton I. se jako císař věnoval i mezinárodní politice, například pravidelně psal britské královně Viktorii, které dokonce nabídl sňatek. Odpovědi se nedočkal. V roce 1863 si ke svému titulu amerického císaře přidal ještě „protektor Mexika“, když tuto zemi ovládl Napoleon III.
Konec vlády a smrt
V roce 1870 při sčítání lidu uvedl Norton I. povolání císař. Nebyl za to penalizován. Vládl dalších deset let.
V roce 1880 zkolaboval na ulici a zemřel. K překvapení všech bylo následně zjištěno, že žil jako naprostý chudák, v hotovosti měl šest dolarů. V císařově domově nebyl nalezen další majetek, krom jeho císařského oblečení. Našly se u něj ale falešné blahopřání k titulu císaře od královny Viktorie, Napoleona III. a dalších tehdejších vládců.
Na rakev a další náklady spojené s pohřbem se složilo místní sdružení podnikatelů. Rozloučit se s falešným císařem přišlo 10 000 lidí.
San Francisco Chronicle oznámily jeho smrt velkolepě a rozloučily se s ním jako s „z Boží vůle císařem Spojených států a protektorem Mexika“. Na hrobě v kalifornském Woodlawnu má napsáno „Norton I., císař Spojených států a protektor Mexika“.
Zdroje:
MILTON, Giles. Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci. Přeložil Jan KOZÁK. V Brně: Jota, 2017. ISBN 978-80-7565-110-5.
Wikipedia contributors, „Emperor Norton,“ Wikipedia, The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Emperor_Norton&oldid=1244119321 (accessed September 10, 2024).
