Článek
Úvod
Otec Tylera Kenta byl konzulem v Číně, kde se Tyler narodil v roce 1911. Právě zde byl Tyler inspirován a vybral si svou budoucí kariéru. Následně studoval na Princetonu, Sorbonně a na univerzitě v Madridu. Naučil se francouzsky, německy, italsky, španělsky, rusky, islandsky a samozřejmě ovládal anglický jazyk.
Vstup do diplomacie
V roce 1933 USA oficiálně uznaly Sovětský svaz a začaly budovat tým pro velvyslanectví v Moskvě. Prezident Roosevelt vybral za velvyslance Williama Bullitta, který podlehl tlaku svého okolí a přijal do týmu i Tylera Kenta. Jednalo se o klasický případ nepotismu, otec Tylera Kenta znal ministra zahraničí a měl i další kontakty, do pozice tak svého syna protlačil.
Tyler Kent začal na podřadné pozici s velmi malým platem, bylo mu 22 let, nic praktického neuměl a neměl žádné zkušenosti. Do týmu nesedl, byl izolován, bydlel ve špatném hotelu a následně v garsonce, všichni na něj měli špatný názor. Hlášení sice chválilo jeho ruštinu, ale pracovní nasazení a plnění povinností bylo velmi špatné. Problémem pro velvyslance ale bylo Kentovo příjmení a známosti jeho otce, proto ho nemohli vyhodit.
Povýšení a začátek „kariéry“
Když byl Kent nakonec povýšen na pozici šifranta, vše se změnilo. Měl k dispozici tajné zprávy mezi Moskvou a Washingtonem. Najednou měl byt a dokonce i chatu za Moskvou. Pořídil si i nové auto. A našel si ruskou přítelkyni, Taťjanu Ilovajskou. Na tehdejší sovětské poměry šlo o velmi netypickou ženu – uměla anglicky, hezky se oblékala, měla pořádný byt.
Ilovajská pracovala pro tajnou policii NKVD a jejím úkolem bylo dohlížet na Kenta, což mu i prozradila. Řekla mu také, že jejich vztah skončí, pokud ji vyhodí za neplnění povinností. Kentovi bylo jasné, co má dělat. Na velvyslanectví neexistovala žádná bezpečnostní pravidla, papíry ležely na stolech, dveře byly otevřené. Stačilo si dokumenty strčit do kapsy.
To, že Kent byl najednou při penězích, bylo vidět, velvyslanec poznal, že se něco děje, ale nic neřešil. Pořád věděl, že z jeho pohledu má Kent „nebezpečné“ kontakty na vyšší pozicích americké vlády. Až o dva roky později, v roce 1939, vše náhle skončilo. Kent přejel chodce a Američané ho rychle uklidili mimo dosah sovětských zákonů na velvyslanectví do Londýna.
Přesun do Londýna
Když se Kent dostal do Londýna, byl říjen 1939, už probíhala druhá světová válka. Britská tajná služba MI5 si dávala pozor. A tak máme k dispozici hlášení, že Kent přicestoval do Velké Británie s člověkem jménem Ludwig Matthias, který vzbudil podezření. Šlo o Němce, i když oficiálně občana neutrálního Švédska, který dlouhodobě žil v Moskvě.
Kentovi Londýn evidentně nesedl, jak později vyšlo najevo, sympatizoval totiž s nacismem, byl antisemita a přál si vítězství Německa. Napojil se tak na britské fašisty a dostal se do jejich okruhu.
Britská MI5 Kenta prověřovala, opět jim nesedělo, kde bere peníze na svůj luxusní život, který nemohl vést pouze ze svého platu. MI5 zjistila, že Kent dostává obálky právě od dříve zmíněného Matthiase.
Vyšlo najevo, že Kent byl sovětský špión, prodával tajné dokumenty Stalinovi. Američan v Británii, antisemita sympatizující s nacismem, který je sovětský špión. Je to zvláštní kombinace, ale v této době byl Stalin s Hitlerem spojenci, proto je to kombinace, která nepostrádá smysl. Problémem bylo, že britská tajná služba nemohla nic dělat, šlo o nepříjemnou diplomatickou situaci, protože pokud by MI5 něco podnikla, vyšlo by najevo, že sleduje Američana.
Nepříjemná situace se změnila v mnohem horší, když MI5 zjistila, že u Kenta je schován seznam členů „The Right Club“, což byli antisemitští Britové sympatizující s fašismem a nacismem. Tady už šlo o bezpečnostní riziko pro stát, o reálnou možnost podpory Německa. A pak se prozradilo, že si Kent doma buduje archiv dokumentů, který krade z velvyslanectví. Kentův plán byl zveřejnit dokumenty, vyvolat šok, otřást britskou politikou a ovlivnit i americké prezidentské volby. Prezident Roosevelt totiž svými tajnými podporujícími dopisy Churchillovi porušoval zákon o neutralitě.
Konec
Po květnu 1940, kdy Německo zaútočilo na Británii, proběhla razie v bytě Tylera Kenta, během které se našlo 1500 dokumentů. Vše krásně zorganizováno do kolonek, například „Churchill“, „židé“, nechybělo ani „Československo“.
V tajném procesu dostal Kent trest sedm let ve vězení. Vše přiznal, svůj antisemitismus a sympatie k nacistickému Německu neskrýval.
V roce 1945 se vrátil do USA, bylo krátce po válce, FBI ho uznala jako sovětského špiona, před americkým soudem však nikdy nestál.
Zdroj:
LUKEŠ, Igor. Dějiny a doba postfaktická: eseje, úvahy, glosy. Praha: Maraton, 2022. ISBN 978-80-88411-04-8.
