Slavní, kteří propadli alkoholu: Holubová zapíjela depresi, Etzler skončil na nádraží jen ve slipech

Jak vážný problém představuje alkohol? Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je celosvětově závislých na alkoholu přibližně 209 milionů lidí. Čísla však mohou být zkreslená, protože závislost na alkoholu je často poddiagnostikována a podhodnocena. Celosvětově bylo v roce 2019 způsobeno konzumací alkoholu 2,6 milionu úmrtí, z toho 2 miliony u mužů a 0,6 milionu u žen.

Užívání alkoholu přináší řadu zdravotních rizik, která se mohou projevovat jak krátkodobě, tak dlouhodobě. Mezi ta krátkodobá patří intoxikace a úrazy, otrava alkoholem nebo možné násilné a rizikové chování.

Mezi ty dlouhodobé pak onemocnění jater, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, ohrožené duševní zdraví, narušení imunitního systému nebo neurologické poškození.

Další rizika představují i sociální dopady. Závislost na alkoholu často vede k problémům ve vztazích, ztrátě zaměstnání a finančním problémům.

Protialkoholnímu léčení se nevyhnul zpěvák Jarek Nohavica, na které nastoupil v roce 1991. Bylo to na popud jeho přítele, písničkáře Karla Plíhala.

Léčení však tehdy nedokončil, ohlásil velký koncert v Lucerně a v půlce šestiměsíční kúry cyklus přerušil. I tak to Nohavica vnímá jako velký krok. „Můj listopad proto přišel až v roce 1991, když jsem šel na protialkoholní léčení. To jsem se zbavil celých těch osmdesátých let v sobě,“ řekl.

„Pamatuju si, jak jsem si tehdy v léčebně nechal ostříhat ty dlouhé špinavé vlasy, vydechl jsem 
a vrátil se do světa zpátky. Mohl jsem napsat nové písničky. Poté jsem přestal na koncertech sedět na židli, což bylo dříve běžné, postavil jsem se před publikum a měl jsem z toho úplně jiný pocit!“

Herečka Vilma Cibulková začala pít, když jí bylo kolem 20 let. Její tehdejší partner Miroslav Macháček byl nemocný, snad hledala herečka ve sklence útěchu.

V roce 1990 ale nastoupila do léčebny, kde se dva roky závislosti zbavovala.

„Nad chlastem se nedá vyhrát, ale dá se s ním bojovat. Je to podle mě v první řadě otázka inteligence. Člověk si musí uvědomit, že mu s touhle diagnózou nikdo nepomůže, že se neléčí pro nikoho, ani pro rodiče nebo dítě, ale pro sebe,“ řekla.

I talentovaný herec Tomáš Hanák má s alkoholem nepříjemné zkušenosti. „Pil jsem, dokud byla hospoda otevřená. Pak jsem si nechal natočit kýbl piva, odnesl si ho domů a pil třeba do tří do rána. Ráno jsem dorazil zbytek nebo si dal lahváče,“ nechal se slyšet.

S alkoholem dlouho nedokázal bojovat, ale vnitřní sílu v sobě nakonec našel. Závislosti se postavil čelem a v roce 1994 podstoupil léčbu u Apolináře. Říká, že alkohol nebude mít zřejmě pod kontrolou nikdy, ale váží si každého rána, kdy se probudí střízlivý a má sílu pustit se naplno do práce. I jeho příběh je pro mnoho jeho příznivců inspirativní v tom, jak najít vnitřní sílu.

Do protialkoholní léčebny v Bohnicích nastoupil Miroslav Etzler ve chvíli, kdy měl pocit, že už mu nefunguje mozek. „Dostal jsem honorář za televizi, tehdy se vyplácely na pokladně v hotovosti. Jel jsem do Brna, potkal jsem tam na nádraží bezdomovce, slavil jsem s nimi. Pak tma. Pak hlavní nádraží v Praze, ve slipech bez koruny. Byl podzim asi 11 dopoledne,“ vzpomínal na moment, kdy už toho na něj bylo moc a zamířil rovnou na psychiatrii. Dnes našel klid a lásku po boku nové partnerky, se kterou má malého synka.

Na časy, kdy mu rozzuřené expartnerky vyhazovaly věci z okna nebo ho chtěly bodnout do břicha, tak už jen vzpomíná. „Chtěla mě píchnout nůžkami do břicha, ale byla opilá a netrefila se. Odnesl to prst, dodnes na něm mám jizvu. Stalo se to proto, že jsem se s ní chtěl rozejít,“ vzpomínal na jednu ze svých ex.

Herečka Eva Holubová trpí od mládí endogenní depresí. Ta měla být příčinou závislosti na alkoholu. Do léčebny ji přivedl její blízký kamarád Jan Kraus, moderátor Show Jana Krause. Sama herečka se pak nechala slyšet, že člověk nikdy nepřestane pít kvůli druhému, ale musí chtít sám.

Endogenní deprese je typ depresivní poruchy, která má biologický nebo genetický základ a není přímým důsledkem vnějších událostí či stresorů. Na rozdíl od exogenní (reaktivní) deprese, která je vyvolána vnějšími faktory, jako jsou ztráty, trauma nebo jiné životní události, endogenní deprese je často spojována s chemickou nerovnováhou v mozku, zejména s dysregulací neurotransmiterů, jako jsou serotonin, dopamin a noradrenalin.

Osoby trpící endogenní depresí často zažívají hluboký a trvalý pocit smutku nebo beznaděje, který nelze snadno vysvětlit.

I charismatický herec Oldřich Kaiser se dříve rád napil. Kvůli alkoholu ztratil lásku i práci, dá se říct, že přesně ví, jaké to je spadnout na dno.

Často neznal míru a v osmdesátých letech dostal ve vinohradském divadle dokonce padáka. Tehdy prý všem zrušil rezervaci pokojů. Jen tak, z legrace, s vidinou, že budou spát v tělocvičně. Ředitel se ale nesmál.

Padáka dostal i v Ypsilonce, z Národního odešel kvůli alkoholu sám. V roce 2004 ho vyváděli z Divadla na Zábradlí policisté, bránil se, kopal a nakonec skočil jednomu z policistů na záda. Možná i to urychlilo konec manželství s Naďou Konvalinkovou. Nakonec nastoupil do protialkoholní léčebny několikrát, ale pomohlo mu to a dnes žije šťastný a spokojený život.

Zdroj: idnes.cz, blesk.cz, prozeny.cz, vlasta.cz