Článek
Když se Alice narodila, byla vymodlené dítě. Tereza už ani nedoufala, že se jí podaří otěhotnět, dcera tak měla od prvního okamžiku naprosto všechno. U vytržení byly samozřejmě i obě babičky. Přesto se nedá říct, že by toho děvčátko nějak zneužívalo. „Měla prakticky vše, na co si ukázala. Na druhou stranu zejména manžel uměl zvýšit hlas, když bylo třeba,“ vzpomíná Tereza.
Rozvod rodičů jí ublížil
Jak Alice rostla, bylo jasné, že bude velkou osobností. Ve třech letech počítala, v pěti četla. Ne, že by ji někdo nutil, zkrátka chtěla se neustále učit nové věci. „Vadilo jí, když něco nechápala, potřebovala všemu přijít na kloub. Byli jsme samozřejmě rádi, s nadsázkou jsme říkali, že máme geniální dítě.“
Jenže jak už to tak bývá, rodinná pohoda nevydrží navždy. Přišly krize, dospívající dívku pak hodně ovlivnil rozvod mamky a táty. „Něco se v ní zlomilo, přestala se učit, flákala nejen školu, ale kašlala i na sebe.“ Bylo jasné, že se dřív nebo později stane něco, co rozhodne o jejím dalším životě.
Zlom byly její narozeniny
Tím zlomem byly sedmnácté narozeniny Alice. Přivedla si totiž na oslavu lidi, které Tereza předtím nikdy neviděla. „Nebudili ve mě žádnou radost. Smažky, jak se říká. Alespoň se mi to zdálo na první pohled.“ Samozřejmě si nenechala ujít jedinou příležitost k tomu, aby dceru poučovala, s kým se má a nemá stýkat. „Požívala jsem takové ty fráze „já v tvém věku“ apod. Nejraději bych se neviděla,“ má jasno Tereza.
Jednoho dnes se kvůli tomu matka s dcerou chytly. A to tak, že opravdu drsně. „Ječely jsme na sebe, nadávaly si. Vyčítaly jsme si věci, které jsme myslely, že si ta druhá dávno nepamatuje. Asi nás slyšeli lidé široko, daleko.“ Výsledkem toho bylo, že si Alice nahrnula do tašky nejnutnější věci a práskla za sebou dveřmi.
Roky o ní nevěděla
Tereza se později dozvěděla, že ony „smažky“, kvůli kterým konflikt vznikl, byly docela normální lidi. „Většina z nich studovala vysokou, jeden kluk byl později doktor, další právník. Jen zkrátka vypadali…no, děsně. Kdybych mohla vrátit čas, nikdy bych proti nim neřekla nic, dokud bych si nezjistila fakta.“
Čas ale samozřejmě vrátit nemůže. Dva roky s ní Alice nepromluvila ani slovo. Dnes si sice občas zavolají nebo napíší zprávu, přesto se nevídají. „Žije v USA, až za nějakou dobu jsem se dozvěděla, že tam dokonce studuje. Vím, kde je, s kým je, alespoň něco. Je soběstačná, peníze ode mě nechce s tím, že má vlastní. Asi jsem ji vychovala dobře. Jen jsem udělala obrovskou chybu. Věřím, že mi někdy dovolí ji napravit.“
