Článek
Letní olympijské hry v roce 1936, které se konaly v Berlíně od 1. srpna do 16. srpna, byly prostoupeny kontroverzí. Bylo to hlavně kvůli rostoucí agresi nacistického režimu a používání propagandy k prosazování ideologie rasové nadřazenosti.
Vůdce nacistické strany a tehdejší německý kancléř Adolf Hitler viděl olympijské hry jako dokonalé místo k předvedení nadřazenosti německého lidu. Nacisté tvrdili, že německá „árijská“ rasa je lepší než ostatní jak jak fyzicky, tak duševně. To znamenalo, že nacistický režim do pořádání her masivně investoval. Vznikla celá řada sportovních stánků včetně Olympiastadionu v Berlíně.
Byla to první olympiáda, kterou živě vysílala televize, což znamenalo, že nacistické vlajky zdobící ulice viděl téměř celý svět. Ovšem nejen to. Jeden muž se totiž německému snu o „dokonalých árijských“ hrách vymykal.
Neuvěřitelně komplexní atlet
Jesse Owens se narodil v roce 1913 v Oakville v Alabamě. V mládí se s rodinou přestěhoval do Clevelandu a nakonec reprezentoval Ohio State University na atletických akcích. V roce 1935 vytvořil tři světové rekordy za 45 minut během akce nazvané Big Ten Track Meet, dož je dodnes považováno za jeden z nejpůsobivějších úspěchů v atletické historii.
Owens byl známý svou jedinečností jak ve sprintu, tak ve skoku do dálky. Do amerického olympijského týmu byl vybrán v roce 1936, což vzbudilo nadšení, ale i obavy. Jesse a tým si byli vědomi extrémních rasových předsudků, kterým bude čelit v nacistickém Německu jako Afroameričan. Navzdory těmto výzvám byl Owens odhodlaný ukázat se na světové scéně.
Owens na olympijských hrách
Adolf Hitler si zpočátku odmítal potřást s Owensem rukou, což by znamenalo jeden z nejvýznamnějších okamžiků v olympijské historii. Atleta to ale nerozhodilo, soustředil se na sebe a čekal, až přijde jeho chvíle. V Berlíně soutěžil ve čtyřech disciplínách: 100 metrů, 200 metrů, skok do dálky a štafeta na 4×100 metrů. V každé z těchto disciplín nakonec získal zlatou medaili.
Zvláště pozoruhodný byl jeho úspěch ve skoku dalekém, když se utkal s talentovaným německým atletem, výstižně pojmenovaným Luz Long. I když byli nelítostní konkurenti, byli také přátelé a respektovali se. Long dokonce objal Owense na poté, co si druhý jmenovaný zajistil zlatou medaili světovým rekordem. Tento akt samozřejmě rozlítil vysoce postavené členy nacistické strany.
Owensův úspěch byl obrovskou ranou pro ideologii nacistického režimu. Pohled na afroamerického atleta vyhrávajícího tolik medailí dal teorii o árijské nadvládě slušnou facku. Owens se stal celosvětovým symbolem odhodlání a atletické dokonalosti, přičemž jeho vítězství slavilo mnoho lidí po celém světě.
Stal se symbolem boje proti nacistům
Výkon Jesseho Owense na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 je všeobecně považován za jeden z nejúžasnějších okamžiků sportovní historie. Nejenže dokázal předvést neuvěřitelný výkon, ale bylo to také silné prohlášení proti nacistické ideologii. Owens ukázal, že sportovní úspěchy nemají nic společného s rasovou nadřazeností, čímž se prolomil nacistické představy o árijské nadřazenosti.
V letech před druhou světovou válkou sloužilo Owensovo vítězství jako odraz toho, čemu bude svět čelit ve svém boji proti fašismu. Berlínské olympijské hry měly být ukázkou nacistické moci, ale Owens a mnoho dalších sportovců podkopalo Hitlerovu ideologii.
V následujících desetiletích se Owensovi dostalo mnoha uznání a vyznamenání. Jeho příběh byl námětem mnoha knih a filmů. Jeho odkaz nadále inspiruje sportovce a všechny, kteří bojují za rovnost po celém světě.
Zdroje: britannica.com, history.com, olympics.com, cnn.com, cbc.ca, europeana.eu
