Článek
Neměli to spolu od začátku snadné. Její partner byl totiž z jedné arabské země a i když v České republice žil už dlouho, část společnosti se na něj dívala skrz prsty. „Dokonce i někteří moji přátelé ho odmítli přijmout. Mělo to ale výhodu, alespoň jsem zjistila, kdo mě má opravdu rád a kdo je kamarád na baterky,“ říká Daniela. S Ahmedem si lásku vybojovali a zdálo se, že budou šťastni.
Idylka netrvala věčně
Několik spokojených let zakončili velkou svatbou, kam přijela i část jeho rodiny. „Byl to hodně zajímavý mix. Myslím kulturní. A vlastně i gastronomický. Hodně jsme si to užili a musím uznat, že jsem se i dost naučila o jiných zvycích.“ Asi rok po veselce se ale věci začaly měnit. Bohužel pro Danielu k horšímu.
Její manžel si totiž oblíbil poměrně divoký život. „Nic jsem mu nezakazovala. Teprve dostudoval medicínu, byl roky ponořený do skript. Takže jsem mu nechala volnost. Nevěděla jsem ale, že v jeho případě k tomu patří i jiné ženy. Začalo se mi to donášet postupně, různé střípky jsem postupně skládala do jedné velké mozaiky, která se mi ale vůbec nelíbila.“
Místo toho, aby partneři založili rodinu tak, jak si slíbili, se z jejich životů stal jeden velký mejdan. I Daniela totiž začala chodit na večírky. „Když mohl on, tak samozřejmě i já. S tím rozdílem, že jsem k tomu nepotřebovala jiné chlapy. Většinou jsem pařila s kámoškama. Sem tam jsme daly holčičí víkend, nic víc v tom ale nebylo,“ vzpomíná sympatická blondýnka.
Dostala jsem ho tam, kam jsem chtěla
Daniela si myslela, že se Ahmed vybouří a pak se vše vrátí do starých kolejí. Jenže to se nestalo. „Místo toho si našel nějakou holku, do které se asi zamiloval. Buď jak buď, nakonec se rozhodl, že s ní chce žít. Jenže já nehodlala ustoupit, náš dům jsme vybudovali spolu, nehodlala jsem jen tak odejít. Byla jsem v šoku, když ji k nám přivedl a normálně mi řekl, že tam ta holka bude žít.“
Pro zhrzenou manželku to bylo samozřejmě těžké. Nejprve nevěděla, co dělat. Pak se ale rozhodla, že nebude ustupovat. „Jestli si myslel, že se naštvu, sbalím a odejdu, tak se spletl. Nahodila jsem úsměv a na oko akceptovala, že žijeme ve třech. Mimochodem, s tou jeho jsem dokonce měla krátký románek, což jsem mu samozřejmě hrdě oznámila.“
Vše dospělo do bodu, kdy její manžel nevěděl, na čem je. „Nabídl mi, že mě vyplatí. Což už byla jiná písnička, než na začátku a stav, do kterého jsem ho chtěla dostat. Dal mi docela štědré odstupné, mohla jsem si pořídit byt. Manželství skončilo, nemělo smysl v čemkoli pokračovat ani se pokoušet o nápravu. Co vím, tak dnes už s ní Ahmed není. Ale je to jeho boj, sám si vybral cestu, po které půjde.“
