Článek
Měla to jasně dané. Pořídí se domek na samotě, hodně zvířat a bude si žít po svém. Nikdo jí nebude nic diktovat. Za tímto postojem mohl do jisté míry vztah jejích rodičů, kteří se nebyli schopni shodnout prakticky na ničem. Nakonec se rozvedli, ale „štěkali“ na sebe ještě dalších několik let. „Přísahala jsem, že žádného chlapa mít nebudu, protože stejně jen ubližují. Dnes už vím, že jsem si za tím měla stát,“ vzpomínala Lea.
Dohromady je svedla náhoda
I když měla v úmyslu žít svůj do jisté míry samotářský život, do společnosti chodila docela pravidelně a vlastně i ráda. „Měla jsem hodně kamarádek. A vlastně stále mám. Nebylo to o tom se někde zavřít. Ale žít svobodně, podle sebe.“ Svou velkou lásku potkala náhodou v kině. Byl tam sám, ona s partou kámošek. „Byl takový smutný, tak jsem se ho zeptala, jestli nechce jít s námi. Zjistila jsem, že má po ošklivém rozchodu, povídali jsme si. Připadal mi sympatický.“
Tenkrát samozřejmě ještě netušila, co z tohoto setkání vznikne. Párkrát se potkali, zašli na večeři. A Lea postupně zjišťovala, že je jí s ním fajn. „Vypadalo to, že to má stejně. Byl velmi pozorný, neměl žádné hvězdné manýry, nemachroval. To mi imponovalo, namyšlené lidi nesnáším. Začali jsme spolu tedy chodit, za půl roku u mě bydlel. Všechno šlo tak nějak přirozeně.“
Když se tedy o dva roky později vzali, nikoho to ani nepřekvapilo. Petr vypadal jako velký sympaťák, schvalovaly jí ho i kamarádky. „Nikdo mě nevaroval, protože nebylo před čím. Všechny okouzlil tím, jak byl skromný, pečlivý a příjemný. Nevím, jestli to jen hrál, to asi těžko. Každopádně po svatbě se začaly věci měnit poměrně rychle.“
V mé posteli s mým manželem
Jakoby pro Petra manželství znamenalo metu, které chtěl dosáhnout. najednou své drahé polovičce odsekával, neříkal jí, kam a s kým chodí apod. „Chytil se nějaké zvláštní party, dodnes netuším, co vlastně dělali. Ale horší bylo, že se začal toulat i po nocích, třeba dva, tři dny vůbec nepřišel domů. A pak jsem začala mít podezření, že má jinou ženu. Nejprve to byly jen drobné náznaky, později neznámý parfém, začal dělat věci jinak, víc o sebe dbal. Bylo mi to celkem jasné.“
Stoprocentní jistotu ale Lea získala až ve chvíli, kdy přijela domů z víkendu s kamarádkou o den dřív. Pršelo, takže se ženy rozhodly, že nemá smysl v penzionu zůstávat. „Když jsem otevřela dveře, slyšela jsem chichotání. Vrazila jsem do dveří a byli tam spolu. Ona se na mě usmívala. Žádný šok, nic. Prostě se smála a vychutnávala si triumf. Pak odkryla deku, aby ukázala, že je nahá. A řekla mi, ať si k nim lehnu, že nebudu litovat.“
Lea stála jako opařená, nemohla se pohnout, nemohla promluvit. „Čekala jsem hodně, ale tahle její reakce mě totálně rozbila. Nakonec jsem se jen otočila a odešla. Za pár dní jsem si sbalila věci, samozřejmě jsem se za pár měsíců rozvedli. Tu ženskou mám ale pořád před očima, tu její drzost, se kterou mě přivítala doma, když ležela v mé posteli s mým manželem.“
Zdroj: autorský článek
