Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vojna za komunistů byla zábava. Dost kluků to ale odneslo, zlomili se

Foto: Seznam.cz

Pro někoho dva roky plné dobrodružství, pro jiného zbytečně trávený čas v prostředí, které nenáviděli. I to byla povinná vojenská služba v době tuhého socialismu.

Článek

Komunistický převrat v roce 1948 znamenal, že proměnou prošlo nejen Československo jako takové, ale i jeho armáda. Mnoho kvalitních důstojníků bylo pronásledováno a „po zásluze potrestáno“. Nechutné politické procesy a vykonstruované soudy se dotkly zejména vojáků, kteří za druhé světové války bojovali v západní Evropě.

Šikana? Ano, ale nás se netýkala

Podle toho pak vypadala Československá lidová armáda. Zůstalo jen málo kvalitních lidí. „Soudruzi to pokonili. Ostatně jako drtivou většinu věcí, na které sáhli. Pro mě byla vojna naprosto zbytečné dva roky někde, kde si pár bláznu chtělo na něco hrát. Ale nestěžuji si, flákal jsem se, přibral sedm kilo. Tenkrát jsem si to fakt užíval,“ vzpomíná Tomáš Konopásek, který sloužil na Moravě.

Zároveň ale přiznává, že sloužit socialistické vlastni rozhodně nebylo pro každého. „My jsme to měli na párku. Když nás chtěl někdo šikanovat, dostal na budku. Měli jsme výhodu, že jsme byli skupina asi osmi kluků, dost od rány. Hodně jiných mladíků to ale odneslo na zdraví, prostě se zlomili a nechali sebou manipulovat.“

Začal normálně pracovat

Konopásek nesouhlasí s tím, že vojna za socialismu ničila životy, tak horké to podle něj nebylo. „Ano, ty dva roky mohly být pro někoho nepěkné a nevzpomíná na ně rád. Ale že by si odnesl nějaká traumata do konce života? To si nemyslím, proč také. Pár modřin ještě nikoho nezničilo.“

Když se Konopásek vrátil ze služby socialistické vlasti, normálně se zapojil do běžných činností. „Začal jsem makat ve fabrice. Dodělal jsem si pak ještě maturitu, protože jako mladý kluk jsem měl jiné zájmy. Hlava sice byla pomalejší, ale šlo to. Jestli ze sebe dnes někdo dělá chudáčka kvůli vojně, tak je úplně mimo.“

Na vojnu nevzpomínáme

Dnes má Konopásek vlastní firmu, s některými kamarády z armády se stále setkává. „S Markem Havlíčkem bydlíme kousek od sebe, vídáme se s Lojzou, tomu jsme říkali Vlčák. Když se do něčeho zakousl, tak nepustil. Zajdeme všichni občas na pivo. Ale víte co vám řeknu? Na vojnu nevzpomínáme. Proč také? Nic nám nedala, ty dva roky byly zbytečné, daly se určitě trávit jinak. Prostě jsme to tak nějak vypustili, máme jiné zájmy i témata na debaty.“

Zdroj: autorský článek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz