Masopust v Okrouhlé: Od historické fotky k současné oslavě. Tradice, jež vám vykouzlí úsměv na tváři

Z velké radosti, protože v naší krásné vesničce střediskové, jak ráda říkám, slavíme masopust. A ne ledajaký. Jak už to bývá, chtělo tomu štěstí či osud, kdosi objevil fotografii z roku 1912. A na ní Okrouhelští v masopustních maskách.

Slovo dalo slovo, spojila se radost a nadšení s obnovením starých zvyků. A v roce 2017 hrstka statečných vyrazila na masopustní průvod obcí. Od té doby uběhlo 9 let, kdy každým rokem masopustní průvod ozvláštňuje dění v obci (s výjimkou dvou covidových let).

Nikdy nechybí Laufr nebo také Strakatý, který zjišťuje, zda procesí může navštívit stavení. Medvěd, jenž symbolizuje plodnost, smrtka symbolizující konec zimy, Slamění, Žid, bába s nůší, hospodář, kůň, kominíci pro štěstí i veselý šašek. Fantazii se meze nekladou a mnozí se rádi převléknou i do novodobých masek, což nikomu nevadí. Masopustní rej doplňují například Drobeček, Křemílek s Vochomůrkou, Šmoula, roztomilá Beruška, liška, jeptiška, Pipi Punčochatá, kat či příznačně i duch. Důležité je, že se sejdeme a společně ctíme tradici.

Další úžasná maškara - Duch

Masopust známý také jako fašank či voračky anebo karneval začíná po svátku Tří králů 7. ledna a končí na masopustní úterý (letos 4. března). Tradice slavností se datuje do předkřesťanské slovanské doby coby oslava konce zimy. Lidé se veselí, probíhají bujaré taneční zábavy, dříve i zabíjačky, svatby. Rozpustilým a veselým masopustním průvodem s bohatou hostinou si naši předci zpříjemňovali dlouhé zimní období. Hospodyňky hostily maškary spoustou dobrot. Lidé se dosyta najedli, aby se připravili na čtyřicetidenní půst, který následoval.

Po proslovu a krátké domluvě starosta předává Židovi pomyslný klíč od obce a uděluje mu tím povolení k veselí. Zároveň Žida upozorní, že zábava končí o půlnoci, kdy nadvláda maškar pomine. A za veselého jásotu se masopustní průvod vydává na cestu. První zastávka je každoročně u paní Netrvalové, letošní jubilantky.

Paní Slávka Netrvalová se narodila 31. května 1925 v Oldřichově na Hranicích. Během druhé světové války vystudovala brněnský Masarykův státní odborný učitelský ústav pro vzdělání učitelek. Zúčastnila se první poválečné spartakiády. Manžel paní Slávky, PhDr. Ota Netrval, působil v kabinetu ministra Jana Masaryka. Slávka Netrvalová dlouhá léta vyučovala na rodinné škole v České Lípě, Novém Boru, a nakonec i v Okrouhlé. Letos se dožívá 100 let. Blahopřejeme.

Za okénkem s dojetím vyslechne přání a sleduje veselí. Hospodyně nabízí dobroty, které kolují průvodem. Jen se po nich zapráší a zbyde prázdný tác. Maškary berou doporučení najíst se do sytosti vážně už od prvního zastavení.

Medvěd vyzve k tanečku paní domu, kterou zde zastoupila dcera Bohuslava. Medvěd má jasně danou povinnost. Tančit s každou hospodyňkou, u které se průvod zastaví, čímž podle tradice zajišťuje plodnost a zdraví rodiny.

Byly doby, kdy jsme takto putovali vesničkou i 4 hodiny. Hospodyňky nabízejí své specialitky – nadýchané koblížky s povidlovou čepičkou, věnečky rozplývající se na jazyku, křehké buchty a voňavé koláče. K chuti přijdou i ostatní dobroty jako slané záviny, tlačenka, masové rolády a chuťovky, klobásy. Jen o tom píšu, už se mi sbíhají sliny. To vše řádně zapíjené třeba slivovicí.

Sejdeme se. Odložíme starosti, převlékneme se do masek a věnujeme čas jeden druhému. Leckteří si masky vyrábíme sami. S nadšením si tuto tradici užíváme. Máme i svoji okrouhelskou koledu, kterou společně za hudebního doprovodu oblažíme hospodyňku. A ta si s radostí zatancuje s medvědem. Pravda, medvěd bývá po té štrapáci už místy unavený, ale zdárně svou povinnost plní. Během masopustního průvodu se pravidelně fotíme před domem č. 21 jako naši předci v roce 1912. 

Masopustní veselice ovšem pokračuje i po skončení průvodu. Odcházíme do hospůdky, kde jsou pro nás a pro příchozí připraveny zabijačkové dobroty. Masky mají dokonce jitrničku a gulášek zdarma. Nicméně se na sále místního obecního úřadu veselíme, tančíme a radujeme dál.

Období půstu bylo v dřívějších dobách považováno za období odpočinku a střídmosti. Maso-pust, opuštění masa. Hospodyně na stůl kdysi přinášely skromné jídlo, např. kroupy, brambory, hrách. I v dnešní době jsou lidé, kteří masopust dodržují. Vzdají se masa a organismus dostává zelenou. Postní doba by měla být časem zklidnění a rozjímání. Postní období závisí na Velikonocích. Začíná Popeleční středou a končí Bílou sobotou. Na Velký pátek vrcholí čtyřicetidenní očistné období. Pro křesťany je Velký pátek významným, a zároveň přísně postním dnem. Dle Bible byl dnem, kdy ukřižovali Ježíše Krista.

· Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.

· Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.

· Masopust na mrazu, někdo přijde k úrazu.

· Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

· Masopust na slunci, pomlázka u kamen.

· Svatá Veronika, ledy seká u rybníka.

· Suchý půst – úrodný rok.

Stejně tak jako na historické fotografii z roku 1912, i po více než sto letech se v Okrouhlé scházíme, abychom udržovali tradice našich předků. A ať se pranostiky naplní či nikoliv, důležité pro nás je, že se setkáváme a slavíme společně.

Zdroje: Autorský text, https://www.facebook.com/okrouhlaschaiba/, https://www.ouokrouhla.cz/, https://www.pametnaroda.cz/cs/netrvalova-slavka-1925

Masopust rok 1929, Okrouhlá

Masopust 2020

Masopust 2023

Masopust 2024

Masopust 2025