Peklo se proměnilo v ráj. Záplava bledulí v údolí Robečského potoka

Z nádraží v Zahrádkách míříme do Pekla. Cesta nás vede úzkou stezkou po kořenovém chodníku. Modrá značka i obloha nás vedou dál. Vítr si pohrává s listy na cestě. Sestupujeme po starých kamenných schodech. Na Karbě, vstupní bráně do Pekelského údolí, nás vítají první výhledy na krásné roubenky.

Je sice dřevěná, ale tušíme, že naše srdíčka zanedlouho pohladí spousta zářivých bílých květů živých bledulí. Ještě si ale musíme počkat.

Vcházíme do údolí Pekla. Čtyřkilometrová trasa je dobře prostupná a popadané stromy jsou odstraněné. Příjemné procházce nic nebrání. Kaňon Robečského potoka okouzlí každého milovníka přírody. Najdete tu vše, co si vaše duše žádá. Skály s převisy, jeskyně, poloviční skalní hřiby či železité povlaky (inkrustace). Zvídavé děti potěší úzké skalní štěrbiny anebo skalní tunel. Zrovna jednu takovou holčičku jsme míjeli hned na začátku cesty. Pusa jí jela na plné obrátky. Mohly jí být tak asi 3 roky. Míjím maminku a s úsměvem podotýkám: „Vaše holčička má pěknou vyřídilku.“ A holčička souhlasně přikyvuje: „No jó.“ Úsměv se nám všem rozlil po tváři.

Vede romantickým údolím s povalovými chodníky, skálami a dřevěnými mostky. Avšak punc výjimečnosti mu dává bledule jarní (Leuojum vernum). Tím spíše, že jim vyhovuje vlhké prostředí lužních lesů. V Libereckém kraji právě zde najdete jejich nejbohatší květenství.

Ovšem nejen hojným výskytem bledulí je Peklo vzácné. Na lokalitě bylo zaznamenáno 78 druhů ptáků. Hnízdí zde například ledňáček říční, skorec vodní či výr velký. U toho miluju jeho název i si ho pamatuji: Bubo bubo. Pokud budete mít štěstí, zahlédnete mrštnou vydru. Místo je domovem až pro 250 druhů hmyzu, lesních i vodních plžů. Úplné živočišné nadělení.

Hrabě Vincenc Kounic údolí Robečského potoka upravil v romantický celek. Potok se vinul údolím a projížďky ve člunech patřily k oblíbené zábavě šlechty. Nicméně Peklo ohrozila stavba železnice Česká Lípa-Lovosice. Ovšem na nátlak vlastivědného spolku a díky císaři Františku Josefovi se projekt změnil. Údolí překlenul ocelový viadukt. Je dlouhý 209 metrů a 24 metrů vysoký. Podpírají ho tři kamenné pilíře. Je chráněný jako technická památka.

Za třicetileté války se zde lidé schovávali před vojáky. Za prusko-rakouské války se v Pekle místní muži skrývali před verbíři. A v neposlední řadě se příznačně stalo Peklo i místem, kde posledních 30 let svého života prožil milovník zvířat, Ladislav Lis. V romantickém údolí choval osly, kozy i ovce. Od roku 2002 má v Pekle pamětní desku.

Příroda kouzlí a mokřady ozvláštňuje snad ďáblíkem bahenním. I když je celá rostlina považována za jedovatou, oko na ní spočine rádo. Ďáblík dostává svému jménu a ďábelsky pokrývá zamokřelou půdu nádherným svítivým zeleným kobercem. Zelená uklidňuje. Ke svěže zelené se přidávají smrčiny, jež se začínají s přicházejícím slunkem vybarvovat, zelenavé ostruží, nenechávají se zahanbit ani lesně zelené mechy a lišejníky. Popadané stromy ovinuje brčálově zelený břečťan. Kam se podíváte, všude zelená. Pestřejší paletu posléze přebírají blatouch bahenní, mokrýš, sasanka či kosatec žlutý, což se dozvídáme z informační cedule.

Popadané stromy ležící přes sebe mi připomínají hru v dětství Mikádo. Pamatuji si, jak jsme opatrně obratnými dětskými prstíky zmáčkli špičku tyčky a přenesli ji do své úschovy. Jenže příroda stromy nikam nepřenáší. Místo toho je milosrdně pokryje mechem a pohřbí v tichosti, klidu a míru. A my jen můžeme obdivovat sílu přírody, která dokáže vytvářet neuvěřitelné scenérie. Podlézáme pod spadlými stromy přes cestu, jejichž kmeny vypadají jakoby ve vodě zkameněly. Přesto mi připadá, že i stromy porostlé mechem a lišejníky pulzují životem.

My jdeme ale za bílými kráskami, takže přecházíme přes dřevěný most a vydáváme se po červené doprava. Nacházíme se na místě Nový Dvůr-Peklo. Procházíme po zpevněné lesní pěšině a napravo objevujeme koberec bledulí. Je jich čím dál tím více. Bledulový háj se rozprostírá v celé své bílé kráse. Nad nimi se tyčí vysoké pískovcové skály, na jejichž vršku ční borovičky coby jejich čepičky. A znovu vstupujeme na povalový chodník, jenž se střídá s pěšinou. Jdeme přímo za nosem, ale pohledem často odbočujeme na běloskvoucí bledulovou krásu. Bohužel se nám ji pro vás nepodařilo pěkně vyfotit. Statečně vyrůstají mezi uschlou travou, ale v napadaném listí se ztrácejí. Oko je vidí, ale foťák tu krásu nedokáže zachytit.

Ozývají se nadšené povzdechy procházivších turistů: „Ráj, nádhera, zahrádka…“ Bledulkám se zde daří díky vlhku a polostínu. Pokračujeme po stezce, abychom se dál kochali touto krásou. Schovávají se v listí.

Cesta bledulkovým rájem nás vede i mezi kameny. Tisíce bílých květů obklopují turisty posedávající na dřevěném chodníku. Skalní útvary, stíny stromů a odlesky slunce na potoce vytvářejí magickou atmosféru. Doslova zelený koberec protkaný bílými bambulkami nás provází dlouhou cestu. Nemůžeme se nabažit jejich něžných květů.

Najednou nás přepadá další skalní útvar. Zůstávám snad až s pusou dokořán. Vidíte to také?

Jsme v zajetí přírody. Šlapeme a ani nedutáme. Místy se tmavý potok mění v modravou nebeskou oblohu.

Už jen čekám, kdy přilétnou víly, tak je tu božsky. A uzemňuje mě skalní průchod. „Vede jím červená značka,“ podivuji se? Nakukuji do tmy, rozsvěcuji světélko a opravdu je průchozí a vycházíme na chodníčku. Koho trápí strach ze tmy, může obejít. A opět cestu lemují roztodivné tvary kmenů a spletitých větví. Houpu se na stromě přes cestu. Přicházíme k mohutným skalním převisům, pod kterými se ukrývají lavičky.

Míjíme skalní štěrbiny, nedokonalé skalní hřiby, objevujeme na skalách pukliny, voštiny s výkvěty připomínající buňky ve včelích plástvích. Duše je plná zážitků, kterou umocňuje bledulkový háj. Pomalu se už ale blížíme k rozcestí u Skautské skály odkud zbývají 3 kilometry do České Lípy.

Dnešní den nám na cestu svítilo sluníčko a duši zahřála běloskvoucí nádhera něžných jarních bledulí. Peklo má co nabídnout. Nechte se okouzlit jarními bledulkami, prozkoumejte nevídané skalní útvary a nasajte atmosféru tohoto jedinečného místa. A i když se jmenuje Peklo, věřte, že po návštěvě budete odcházet s pocitem, že jste navštívili ráj.

Zdroje: https://www.sosnova.org/obec/info-pro-turisty/udoli-peklo/,

https://www.vets.cz/vpm/15398-pametni-deska-ladislav-lis/, https://turistika.mucl.cz/npp-peklo/ds-1067