Článek
Pracovnice sociálně aktivizačních služeb v rámci své práce takřka každý den navštěvuje komerční ubytovnu, kde žijí sociálně vyloučení lidé, kteří nedosáhnou na lepší bydlení, než je pokoj s koupelnou a sporákem pro celé patro. Paní na vrátnici ji už zná, mluví spolu v podstatě denně. Jednoho dne jí svěří, že na jednom z pater leží muž, který umírá.
Paliativní péče nespadá do sociálně aktivizačních služeb. Ale když děláte sociální práci primárně proto, že prostě chcete pomáhat a záleží vám na lidech, tak vám to stejně nedá. Pracovnice se rozhodla za oním pánem zajít.
Opravdu leží na pokoji v ubytovně v tristních podmínkách a sám. Komunikace s ním je náročná. Život na okraji společnosti ho naučil nedůvěře a obranným reakcím. Sociální izolace ho připravila o komunikační dovednosti, o možnost jednat tak, jak to systém vyžaduje. Pracovnice mapuje situaci a možnosti – zjišťuje, že paliativní oddělení místních nemocnic ho znají a přehazují si ho jako horký brambor. Až nakonec „vypadne ze systému“ a zůstane ležet na ubytovně, bez péče, bez léků i bez jídla. Pracovnice zkouší sjednat terénní pečovatelskou službu, ale na ubytovnu nikdo nechce chodit.
Tak co s ním? Vykašlat se na něj prostě nemůže, a tak se naše pracovnice stará sama, jak to jde – zajistí novou matraci, obstarává jídlo a léky. Kromě toho mu poskytne respekt, zájem, pozornost a čas – zní to možná banálně, ale je to to základní, co potřebuje každý a co nakonec až na výjimky opravdu funguje, aby se něco změnilo k lepšímu. Muž přestává být nepříjemný a nedůvěřivý. Dokonce si nechá číst z Bible, přestože dříve o víře nechtěl ani slyšet. Hledá útěchu. Nakonec se k pracovnici přimkne, protože je to jediný člověk, ke kterému může. Je to náročné – pán často volá, když má bolesti. Volá, když se bojí. Ohled na pracovní dobu nebere. Ale má to smysl, pokud naším cílem je pomáhat lidem v krizi.
Nakonec se podaří zařídit místo v hospici. Když se pána ptají, komu mají zavolat, až přijde jeho čas, označí naši pracovnici. A tak je tam s ním. Drží ho za ruku, když odchází. Zajistí pohřeb. Příběh se uzavře. A přesto, že nikdo nebyl „aktivizován“, zůstává pocit smysluplnosti. Podařilo se pomoci tam, kde to bylo potřeba. Jedna lidská bytost neodešla sama v šeru špinavé ubytovny.
