Článek
Poměrně silná slova, nicméně jedná se o přísloví, které napsal pravděpodobně král Šalamoun před zhruba třemi tisíci lety. Pokud bychom brali jeho slova vážně, pak i on musel v souvislosti se správou země přemýšlet „kudy kam“. Rozvaha, už z podstaty toho slova, znamená vážit různé alternativy rozvoje země, definovat si příležitosti, ale také ohrožení, kterých jistě v době kdy žil nebylo málo, a na základě těchto „rozvah“, pak definovat kroky, které je potřeba udělat, prosadit. Opakem je fungování na principu „strčme hlavu do písku“, „data nejsou důležitá“ a pokud nezapadají do našich představ, pak je vytěsníme nebo hůř, vysvětlíme s cílem „klamat“.
V České republice je tento paradox vidět na přístupu k návykovým látkám, a především k alkoholu. Na jednu stranu je skvělé, že trendem u mladých lidí je ho omezovat, jak naznačují statistiky prodeje, ale zároveň na tento trend nenavazují jednoduchá opatření, která by jej podpořila. Vypadá to spíše naopak, že je tady strach z propadu prodejů a tím i příjmů do statní kasy a s tím neochota zavádět i jednoduchá opatření, jako je například omezení nebo úplné odstranění reklamy na alkohol z veřejného prostoru.
Když pracuji s konkrétními lidmi, kteří mají problémy spojené s užíváním alkoholu, mohu velmi jednoduše „benefity užívání“ a „benefity abstinence“ posoudit. Projeví se velmi rychle a domnívám se, že se dají s trochou úprav zobecnit na společnost.
Klíčovými „benefity pití“, je postupné ztrácení důvěryhodnosti, ztráta výkonu, ekonomické produktivity, chuti být nějak smysluplně tvořivý. Například dítě, které musí čelit blízkým rodinným příslušníkům, kteří se vracejí domu opilí, kteří nejenom, že mluví z cesty, ale jsou natolik frivolní, že dítě cítí ohrožení, zmatek, nejistotu a přeje si, aby to nemuselo zažívat. Partner, který pod vlivem nakonec udělá něco, co ohrozí společný vztah, minimálně není v danou chvíli doma „použitelný“, nevěnuje se partnerovi, nebo dětem. Výsledkem všeho je odcizení a nakonec rozpad. Samozřejmě jsou to extrémy, ale vzhledem k tomu, že problémovému pití se v České republice věnuje 1,3-1,7 milionu dospělých, v tom 720-900 tis. osob spadá do kategorie škodlivého pití, ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tis. osob, z toho 2 tis. úmrtí jsou přímo přiřaditelné alkoholu a první užití alkoholu (příklady táhnou), je někde na hranici 11 let, kdy do 15 let již tuto zkušenost májí téměř všechny děti[1], je nasnadě, že pití alkoholu nepřináší příliš velké benefity, kromě příležitosti si vypěstovat „sebeklam“, tedy možnost vnímat realitu zkresleně.
Ačkoli je alkohol relativně dostupný, což je z pohledu producentů a spotřeby samozřejmě klíčové, z dlouhodobého hlediska zatěžuje rozpočet domácností (a tedy i společnosti) relativně dost. Pokud se zvrhne užívání v postupné nekontrolované pití, je alkohol v prioritizaci v nákupním košíku někde nahoře. Vše ostatní postupem ztrácí svou hodnotu, až se nakonec nakupují jen podřadné, hlavně levné věci i potraviny a člověk postupně chátrá, jak se říká: „na těle i na duchu“. V praxi přestane mít zájem tvořit a starat se o sebe či blízké. Viděl jsem poměrně dost klientů Teen Challenge, kteří měli obrovský potenciál a chuť něco dokázat, někteří byli i ve svých oborech velmi úspěšní, ať se jednalo o sport nebo pracovní kariéru, ale užívání alkoholu, jim postupně sebralo veškerou vůli, schopnosti, tvořivost, pozitivitu a chuť života.
Zároveň jsem měl možnost vidět reálné benefity, u těch, kteří udělali rozhodnutí nepít. Jeden z nich, když jsem se ho na to zeptal mi jednoduše odpověděl: „Nevěděl jsem, že mám tolik času na sebe a druhé, že můžu začít i ve svém věku s gymnastikou“, jiný mi řekl: „to je snad poprvé, že vidím, jak svět skutečně vypadá, do teď jsem žil v sebeklamu.“ Jiná žena mi řekla: „Mé děti mě moc neviděly, po práci jsem byla jen s flaškou (ačkoli nepila příliš), je skvělé, že s nimi mohu prožívat jejich radost a vnímat to, i s mužem jsme se vlastně taky přestali téměř hádat.“ Mohl bych pokračovat s obnovou finanční svobody, kritickému zlepšení zdraví a kognitivních funkcí, postupnému zlepšování schopnosti čelit frustraci a zatížení, kvalitativně lepšími vztahy, ať s blízkými nebo v pracovním kolektivu, lepším sebe-náhledem, sebe-disciplínou, zájmem o svět kolem sebe, hodnotovým žebříčkem, vyrovnáním se s pocity selhání a viny, starostí o sebe, produktivitou…
„Můžeme vědět kudy kam, a dokonce můžeme predikovat i kam to nakonec povede.“
[1] https://www.drogy-info.cz/zprava-o-zavislostech/zprava-o-alkoholu-v-cr-2023/
