Článek
Z nedonošeného mrněte statný chlap
Když přišel pár dní před Vánocemi roku 1918 na svět, vážil tak málo, že mu porodní bába nedávala mnoho šancí. Inkubátory tehdy ještě neexistovaly, a tak ho maminka „dopékala“ v troubě u kamen jako buchtu. Z drobného nedonošeného mrněte ale vyrostl silný kluk a později statný muž s neutuchající energií.
Hradeckou obchodní akademii vystudoval spíš z povinnosti. Maminka, silně věřící žena, pro něj chtěla „pořádné“ povolání. Po škole tedy nastoupil do spořitelny, kde strávil dlouhých pět let za přepážkou. Skutečnou cestu ale ukázal až rok 1942, kdy hrozilo totální nasazení do Říše. Mladý úředník zazpíval šéfovi olomoucké opery árii z Dalibora a místo dřiny v Německu získal angažmá. Zpěvem si tehdy doslova zachránil život.
Manželka mu tolerovala milenky
V Olomouci, kde strávil dvanáct let, potkal sólovou tanečnici Evu. Vzali se v roce 1947 a zůstali spolu až do jeho smrti. Manželství fungovalo podle hodně zvláštních pravidel, z nichž profitoval hlavně on. Eva o jeho milenkách věděla, ale tolerovala mu je. Měla jistotu, že se k ní vždy vrátí, a o rozvod nikdy nepožádala.
A milenek bylo požehnaně. Tou nejproslulejší byla mladší kolegyně Zdenka Procházková, která ve své knize Procházka životem popsala vyloženě pikantní zážitek z divadelního prkna. Při scéně, kdy se mu podle scénáře měla posadit na klín, jí Bek během představení šeptal do ucha nejoplzlejší věci. A protože měl podle všeho šikovné prsty, herečka prožila přímo na jevišti vyvrcholení, jaké už nikdy nezažila. Že šlo právě o Beka, později potvrdil herec Ladislav Trojan.
Herec, který nesnesl prázdné jeviště
Životní láskou pro něj nebyly jen ženy, ale i samotné herectví. Vysloužilý voják Martin Kabát v pohádce Hrátky s čertem, dirigent Honza v hudební komedii Hudba z Marsu, pohodový šofér autobusu na lince Praha–Karlovy Vary v první české roadmovii Florenc 13:30. To jsou role, které mu vryly tvář do paměti několika generací diváků. Diváci ho znají i z filmu Ať žijí duchové! nebo seriálů Chalupáři, Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana a Nemocnice na kraji města.
Za svou padesátiletou kariéru natočil přibližně sedmdesát filmů a objevil se ve více než dvou stech televizních pořadů. Spolu s Irenou Kačírkovou navíc v roce 1958 nazpíval skladbu Dáme si do bytu, jejíž obrazové ztvárnění je považováno za vůbec první český hudební videoklip.
Zlom přišel uprostřed písně
Bek byl bez přehánění workoholik. Dlouhá léta se těšil pevnému zdraví. Pak ale přišel rok 1993 a všechno se změnilo. Přímo na jevišti, uprostřed zpěvu jeho oblíbené písně Lišák Pedro, zkolaboval. Včasná pomoc lékařů ho tehdy vrátila do života. Vánoce strávil doma s rodinou, ale od té doby to s ním šlo z kopce.
Zdravotní problémy se mu kupily. Nejvíc ho trápily otékající nohy, do kterých se nemohl pořádně obout. Posledních pár let svého života trávil převážně po nemocnicích a podstoupil neuvěřitelné množství operací. Jeho kolegyně Libuše Švormová vzpomínala, že lékaře dokonce prosil, aby ho už nechali a žádné další zákroky mu neprováděli, což u věčného optimisty Beka bylo něco zcela neslýchaného.
Mlynář, kterého nakonec nehrál
Právě v této době přišla nabídka, kterou by za jiných okolností bral oběma rukama. Režisér Zdeněk Troška připravoval pohádku Princezna ze mlejna a mlynáře si představoval právě v Bekově podání. Nešlo o náhodu, Troška chtěl celý nápad propojit s pohádkou Hrátky s čertem. Vysloužilý dragoun Martin Kabát, kterého kdysi Bek hrál, by se po letech usadil právě na mlejně a stal se z něj pan otec.
Bek to ale musel s lítostí odmítnout. Svá slova vysvětloval velmi otevřeně: měl strašně oteklé nohy jako konve, sotva na nich stál a nikam by nedošel. A jestli má pan otec během natáčení vyběhnout na hráz, na to už opravdu neměl sílu. Roli nakonec dostal Alois Švehlík, který mlynáře hrál i v pokračování. Když se po dvou letech točil druhý díl, Bek už nežil.
Smutný odchod
Krátce před koncem stihl ještě dokončit svou autobiografickou knihu Každý den radost, kterou napsal společně se spisovatelem Petrem Hořcem. Název knihy mluví za vše, tak totiž žil celý život.
Josef Bek zemřel 5. května 1995 ve věku šestasedmdesáti let. Příčinou smrti byl zápal plic. Manželka Eva ho přežila o osm měsíců a osud měl pro ni připraven hořkou ironii, skonala přesně v den jeho nedožitých sedmasedmdesátých narozenin.
Bek po sobě zanechal desítky filmů, několik nezapomenutelných postav a jednu neuskutečněnou roli, která navždy zůstane na pomyslné polici „co by, kdyby“. Kdyby zdraví dovolilo, mohli mít diváci o jednoho mlynáře v české pohádkové klasice navíc mlynáře. Vánoce, až se Princezna ze mlejna objeví na obrazovce, stojí za to při pohledu na Aloise Švehlíka v mlynářské zástěře vzpomenout i na herce, který tu roli nikdy nedostal.
Zdroje
https://cnn.iprima.cz/show-time/herec-josef-bek-byl-suknickar-slavna-kolegyne-s-nim-prozila-organismus-primo-na-jevisti-453080
https://www.ahaonline.cz/clanek/retro-skandaly-aneb-legendy-pod-lupou/142111/smutne-tajemstvi-pohadky-princezna-ze-mlejna-mel-nohy-jako-konve.html
https://www.vlasta.cz/celebrity/josef-bek-manzelka-milenky-rodina-deti/
https://www.vlasta.cz/celebrity/josef-bek-mlady-hratky-s-certem-suknickar/
http://www.kultura.cz/profile/24867-josef-bek
https://zeny.iprima.cz/herec-josef-bek-to-se-zenami-umel-473644
https://www.vtelce.cz/princezna-ze-mlejna-kradez-zvirat-neexistujici-mlyn-i-doktor-kaja-kroupa-v-nenapadne-roli/
https://www.readzone.cz/josef-bek-miloval-svou-zenu-ale-svadel-i-jine-herecka-prochazkova-popsala-bourlivy-zazitek-z-jeviste/
https://en.wikipedia.org/wiki/Josef_Bek
Obrázek
Autor: Anonymní – Kino (Czech movie magazine) 1947, page 393, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=79959514
