Článek
Nepříjemný začátek
Nastupovala jsem do letadla s kamarádkou a těšily jsme se, že si konečně odpočineme. Měly jsme obyčejné letenky do ekonomické třídy, což nám vůbec nevadilo. Sotva jsme si ale začaly ukládat věci do přihrádky nad hlavou, přistoupila k nám letuška s úsměvem, který působil spíš pohrdavě než mile.
První narážky
Podívala se na nás a řekla, že první třída je vpředu a že tam se obyčejní lidé jen tak nedostanou. Několik cestujících zpozornělo a já cítila, jak se mi hrne krev do tváří. Nechtěla jsem nic řešit, ale ona se zjevně bavila tím, že nás shazuje.
Stále stejný tón
Když rozdávala nápoje, zastavila se u nás a ironicky poznamenala, že si jistě vystačíme s vodou, protože šampaňské je záležitost jiné třídy. Snažila jsem se zůstat klidná, ale už to začínalo být trapné. Moje kamarádka se na ni podívala nevěřícně, ale já jsem pořád mlčela.
Poslední kapka
Jakmile se u nás objevila znovu a prohodila cosi o tom, že bychom si měly příště možná našetřit víc, už jsem to nevydržela. Zvedla jsem hlavu a s naprostým klidem jsem jí řekla, že můj manžel je pilot, který létá právě pro tuto aerolinku, a že ho možná zná.
Reakce, která stála za to
Najednou jako by ji někdo polil ledovou vodou. Úšklebek zmizel a nastalo ticho. Neřekla ani slovo, jen polkla a rychle odešla obsluhovat další cestující. Zbytek letu se nám vyhýbala a já jsem si v duchu říkala, že někdy stačí jen jedna věta, aby povýšené chování skončilo tak rychle, jak začalo.
Obraz, který mi zůstal
Když jsme vystupovaly, stála u dveří a snažila se tvářit mile, ale v očích jí bylo vidět, že na ten okamžik nezapomene. A já také ne, protože to ticho po mých slovech bylo snad ještě hlasitější než všechny její předchozí poznámky.
