Článek
Neustálé připomínání úspor
Můj manžel mi už delší dobu opakoval, že musíme omezit výdaje. Vždycky, když jsem přišla s něčím, co by nám mohlo udělat radost, hned mi vysvětloval, že si to nemůžeme dovolit. Drobnosti do domácnosti, nové boty pro mě nebo i obyčejná večeře v restauraci. Všechno bylo najednou zbytečné. Často jsem se cítila provinile už jen proto, že jsem koupila něco navíc v obchodě. Připadala jsem si jako někdo, kdo neumí hospodařit, a přitom jsem jen chtěla normálně žít.
Nečekaný nález
Jednoho dne jsem hledala v jeho skříni zimní bundu, kterou tam odložil po minulé sezoně. V horní poličce byla krabice od bot, která se mi zdála neobvykle těžká. Když jsem ji otevřela, skoro jsem oněměla. Ležel tam svazek bankovek pevně obtočený gumičkou. Přepočítala jsem je a vyšlo mi sto tisíc korun. V tu chvíli se mi rozklepaly ruce. Nedokázala jsem pochopit, proč mi říká, že nemáme peníze, když má u sebe takovou částku.
Směs emocí
Na první okamžik mě napadl vztek. Představila jsem si všechny ty chvíle, kdy mě poučoval, že se musím uskromnit. Kolikrát jsem odmítla kamarádky, protože jsem nechtěla utrácet. Kolikrát jsem se cítila špatně, že kupuji něco pro děti, i když by jim to udělalo radost. A přitom měl peníze schované jen pár kroků ode mě. Pak se přidal i smutek. Měla jsem pocit, že mi nevěří, že přede mnou něco tají, a že mě staví do role někoho, kdo si zaslouží neustálé napomínání.
Krátký rozhovor
Když jsem se ho večer zeptala, co ty peníze znamenají, nejprve se zatvářil překvapeně. Pak řekl, že je to jeho rezerva pro případ nouze a že mi o ní nechtěl říkat, aby měl jistotu, že se opravdu neschyluje k lehkomyslným nákupům. Tvrdil, že mě chtěl chránit, protože prý utrácím víc, než je nutné. V tu chvíli se mezi námi rozhostilo napětí. Neměla jsem sílu křičet ani plakat, jen jsem si uvědomila, že náš vztah stojí na něčem, co mi připadá křehké a neupřímné.
Ticho po bouři
Další dny jsme spolu fungovali normálně, ale uvnitř mě to hlodalo. Všechno, co řekl, se mi zdálo polovičaté. Nedokázala jsem se zbavit pocitu, že se mnou jedná jako s někým, kdo nemá právo vědět pravdu. Sto tisíc v hotovosti není maličkost a přesto to byla pro něj věc, kterou mohl držet v tajnosti. Seděla jsem večer v obýváku a dívala se na krabici, kterou jsem vrátila na původní místo. Byla to tichá připomínka toho, že se naše manželství možná změnilo.
Myšlenka, která mě nepustí
Možná to někomu může připadat jako drobnost, ale pro mě to znamená víc než samotná částka. Když někdo dokáže skrývat takovou věc, co dalšího mi ještě zatajuje. A právě tahle otázka se mi od té chvíle neustále vrací.
