Článek
Záhadné dítě z Brém
Heinrich Ratjen se narodil 20. listopadu 1918 v Erichshofu nedaleko Brém. Jeho příchod na svět byl od prvního okamžiku plný zmatků. Porodní bába nejprve oznámila otci, že se mu narodil chlapec, aby se za pět minut opravila: je to přece holčička. Podle výpovědi otce z roku 1938 lékař, který Doru prohlédl devět měsíců po porodu, řekl jen: „Nechte to být. Stejně s tím nic nenaděláte.“ Rodiče dítě vychovali jako dívku a pojmenovali ji Dora. Ta sama v roce 1938 prohlásila, že celé dětství nosila dívčí oblečení a vyrůstala jako dívka.
Šlo s největší pravděpodobností o intersexualitu – stav, kdy se pohlavní znaky jedince nedají jednoznačně zařadit ani do mužské, ani do ženské kategorie. Podle lékařských odhadů se to týká přibližně jednoho procenta narozených dětí.
Dora Ratjen
Čtvrtá na olympiádě v Berlíně
V polovině třicátých let začala Dora závodit ve skoku do výšky a rychle se propracovala na vrchol. V roce 1936 reprezentovala Německo na berlínské olympiádě, kde obsadila čtvrté místo v ženské kategorii.
O dva roky později přišel ještě větší úspěch: na evropském šampionátu v roce 1938 Dora zvítězila a překonala světový rekord výkonem 1,67 metru.
Jenže cesta zpět z Vídně se stala osudnou. Na nástupišti v Magdeburgu přivolal průvodce vlaku policii se slovy, že ve vagonu cestuje „muž oblečený jako žena“. Dora byla zadržena, musela předložit doklady a po váhání sama přiznala, že je muž. Přivolaný lékař po vyšetření konstatoval: „Tuto osobu je bezpochyby třeba považovat za muže.“
Skandál, který nacisté chtěli pohřbít
Nacistický režim byl z celé záležitosti spíše v rozpacích než pyšný. Povolili jediný článek ve sportovním časopise Der Leichtathlet, který stroze oznamoval, že Dora Ratjen „nemůže být připuštěna do ženských soutěží.“ Říšské propagandistické ministerstvo následně vydalo příkaz, aby se o Ratjenovi v německém tisku dále nepublikovalo. Vysoký důstojník SS Reinhard Heydrich pak vyjádřil spokojenost, že „případ Ratjen nevyvolal nežádoucí diskuse.“
Zlatá medaile i světový rekord byly odebrány. Heinrich – jak si Ratjen začal říkat po otci – obdržel nové doklady, přestěhoval se do Hannoveru, a nakonec převzal rodinný bar.
Mýtus versus realita
Populární verze příběhu, šířená od padesátých let britskými bulváry a později i magazínem Time, tvrdila, že nacisté Ratjena záměrně oblékli do sukně a poslali ho soutěžit, aby Německo získalo více medailí. Sám Ratjen měl údajně „se slzami v očích přiznat, že ho k tomu přinutili.“ Historici tuto verzi odmítají. Sportovní publicista Volker Kluge, který se případem podrobně zabýval, označil představu o záměrném nacistickém spiknutí za zcela nepodloženou.
Důkazy nasvědčují něčemu mnohem lidštějšímu a složitějšímu: intersexuálnímu člověku, jehož pohlaví bylo špatně určeno při narození, a který byl vychován v identitě, jež mu nikdy zcela neseděla. Sám Ratjen po odhalení policii řekl, že je „šťastný, že je všechno venku.“
Případ Dory Ratjen se ale nestal jen historickou kuriozitou. Stal se záminkou. Nacistický funkcionář Karl Ritter von Halt z Mezinárodního olympijského výboru využil celou kauzu k prosazení přísných genderových prověrek sportovkyň, jejichž odezva je v atletice cítit dodnes.
Zdroje
https://time.com/6998445/nazi-myth-olympics-gender-testing/
https://www.olympics.com/en/athletes/dora-ratjen
https://rarehistoricalphotos.com/dora-ratjen-german-olympic-athlete-arrested-train-station-suspicion-man-dress-1938/
https://www.olympedia.org/athletes/70083
https://en.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Ratjen
https://www.youtube.com/watch?v=gmF7Usyl47Y
