Článek
Za většinu napadení si mohou lidé sami
Každého pejskaře zamrazí, když si představí, že by ho vlastní pes bezdůvodně napadl. Statisticky je to ale jev vzácný. Podle amerických výzkumů je pravděpodobnost, že vás zabije blesk, osmkrát vyšší než smrt po útoku psa.
Přesto se každoročně řeší stovky pokousání a část z nich končí opravdu vážně. Kateřina Dědičová z kynologické poradny pražské městské policie upozorňuje, že v Česku pokousají lidi nejčastěji jezevčíci a kokršpanělé, zatímco takzvaná bojová plemena figurují ve statistikách napadení paradoxně nejméně. Víc než každý druhý agresivní incident navíc spouští samotný člověk, ať už nevhodným chováním, nebo vstupem na cizí území.
Mozek se prostě přepne
Existuje stav, při kterém pes opravdu ztratí kontrolu. Odborně se mu říká idiopatická agrese a poprvé ho věda zaznamenala v roce 1997 u anglických kokršpanělů, kde získal přezdívku „rage syndrom“. Zvíře v záchvatu má zakalený pohled, nereaguje na příkazy a útočí bez sebemenšího varování, třeba i na člověka, s nímž právě pokojně odpočívalo.
Genetická laboratoř Genomia potvrzuje, že podobné záchvaty se nejčastěji pojí s plemenem belgický ovčák malinois, kde je za ně zodpovědná konkrétní mutace v dopaminovém transportním genu.
Nositelé genetické varianty A22 podle výzkumů reagují zkratkovitě a bez varovných signálů. Veterinářka Hana Žertová, která se specializuje na poruchy chování, řadí tuto formu agrese mezi závažná psychická onemocnění s prokazatelným dědičným základem. Jedna z možných příčin připomíná epilepsii, kdy se naruší elektrická aktivita v mozkových centrech.
Pitbul vede statistiky, ale čísla klamou
Americká data portálu dogsbite.org ukazují, že za třináctiletou periodu stál pitbulteriér za zhruba dvěma třetinami smrtelných pokousání v USA, tedy za 284 úmrtími. Na druhém místě figuruje rotvajler se 45 fatálními případy za stejné období. Než ale z těchto čísel vyvodíte závěr, je potřeba vědět, že americká organizace CDC přestala v roce 2000 statistiky útoků podle plemen publikovat, protože je považuje za zavádějící.
Studie Americké veterinární asociace AVMA z roku 2014 navíc konstatovala, že samotné plemeno je slabým měřítkem agresivity. Německý výzkum z hannoverské veterinární univerzity zase zjistil, že takzvaná bojová plemena tvořila pouze 15 % případů pokousání, zatímco většinu způsobili kříženci, labradoroři nebo jezevčíci.
I retrívr umí kousnout
Nejvíc překvapí plemena, od kterých byste problém nečekali. Československý vlčák disponuje silným ochranitelským pudem a v přítomnosti neznámých lidí se může zachovat nevyzpytatelně. Basenji ze střední Afriky patří podle odborníků mezi nejhůře ovladatelná plemena vůbec
Argentinská doga, vyšlechtěná původně k lovu pum a divočáků, je zakázaná ve Velké Británii a řadě dalších evropských zemí právě kvůli svému potenciálu k agresi. Jádro problému ale neleží v konkrétním plemeni. Špatný vztah mezi psem a majitelem, postavený na nátlaku nebo hrubosti, je podle odborníků hlavním spouštěčem agresivního chování napříč všemi rasami. U některých plemen je navíc geneticky nastavená nižší ochota spolupracovat, protože po generace sloužila k ochraně stád nebo obydlí.
Pes pod tlakem je časovaná bomba
Zvíře, které celé dny čeká v bytě bez pohybu a kontaktu, se může zachovat nepředvídatelně nejen k cizím, ale i k vlastní rodině. Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie proto doporučuje začít se socializací co nejdříve, ideálně už ve štěněcím věku, a to napříč všemi plemeny.
Německý ovčák, oblíbený díky televiznímu Rexovi, je u amerických armádních a policejních složek ceněný právě pro svou razanci; v nezkušených rukou ale stojí za pěti procenty smrtelných útoků v USA. A při idiopatické agresi, kde mozek reaguje záchvatovitě, nepomůže ani sebelepší výchova. Takový pes potřebuje veterinárního neurologa.
Pokud uvažujete o silnějším nebo náročnějším plemeni, položte si jednu otázku: mám dost času, zkušeností a trpělivosti, abych se zvířeti opravdu věnoval? Pes, který má dostatek pohybu, jasně nastavená pravidla a pevný, ale laskavý přístup svého člověka, je zpravidla bezpečný společník bez ohledu na to, co má zapsáno v průkazu původu. Kdo si není jistý, měl by před pořízením konzultovat zkušeného kynologa. Je to jednodušší než řešit následky.
Zdroje
https://www.ireceptar.cz/zvirata/nejagresivnejsi-psi-30000808.html
https://www.ireceptar.cz/zvirata/psi-plemena-zabijaci-30001015.html
https://www.genomia.cz/cz/test/aggression/
https://www.dotyk.cz/magazin/nejagresivnejsi-psi/
https://fera24.cz/agresivni-pes-odkud-pochazi-nezadouci-chovani-tipy-a-rady.html
https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nejnebezpecnejsi-psi-plemena/
https://www.panakei.cz/plemena/bojove-psy/
https://psinfo.cz/agresivni-geny/
https://www.pesweb.cz/cz/591.kdyz-agresivita-u-psa-neni-zpusobena-spatnou-vychovou-tak-cim-tedy
