Článek
Římané považovali opakované jedení za projev obžerství
Ve starověkém Římě platilo za běžné sníst během dne jedno hlavní jídlo, zpravidla kolem poledne. Podle historičky Caroline Yeldham panovalo přesvědčení, že jíst víckrát denně ukazuje na nestřídmost, a tento názor formoval evropské stravování po celá staletí.
Středověká Evropa na tom nebyla jinak: ranní pokrm prakticky neexistoval a záznamy o snídani nenajdeme ani u královských dvorů. Angličané si po většinu novověku vystačili pouze se dvěma chody; tříjídlový model se prosadil teprve po roce 1800.
Tovární směny nadiktovaly, kdy je čas na talíř
Jistou roli sehrálo i námořnictvo: britská královská flotila zavedla tři pevné chody už v 16. století, aby posádky zvládaly službu na palubě. Rozhodujícím zlomem se ale stala průmyslová revoluce, která zhruba od roku 1760 vtiskla západnímu světu jednotný jídelní rozvrh.
Jak se lidé přesouvali z polí do továren a děti do škol, jídelní návyky se proměnily: dělníci snídali před odchodem z domu a večeřeli po návratu ze směny, zatímco oběd jedli s kolegy v pevně stanovenou dobu.
Tělo při delší pauze spustí vlastní recyklaci
Současná věda ukazuje, že přestávky v jídle nejsou pro organismus hrozbou, naopak. Stovky experimentů na zvířatech i desítky klinických studií prokázaly pozitivní vliv přerušovaného půstu na obezitu, cukrovku, kardiovaskulární problémy nebo neurodegenerativní onemocnění.
Klíčem je takzvaný metabolický přepínač: bez přísunu potravy přestane tělo čerpat energii z glukózy v játrech a přepne na ketolátky uložené v tuku. Tyto ketolátky fungují i jako signální molekuly s výrazným vlivem na práci buněk i celých orgánů.
Nobelova cena za buněčný úklid, o kterém se nevědělo
V roce 2016 získal japonský biolog Jošinori Ósumi Nobelovu cenu za medicínu díky výzkumu autofagie, procesu, při kterém buňky rozkládají a recyklují vlastní poškozené součásti. Vědci zjistili, že k nastartování autofagie stačí zhruba 12 až 24 hodin bez jídla.
Ósumův objev ukázal, že autofagie chrání tělo před záněty a hraje roli u nemocí typu demence či Parkinsona. Experimenty potvrdily, že pravidelné vystavení půstu vede k trvalým adaptačním reakcím posilujícím odolnost organismu. Jednou z hypotéz je, že buňky při nedostatku živin prožívají mírný stres, na který reagují posílením svých obranných mechanismů.
Kde číhá háček
Výzkumníci z MIT zjistili, že půst výrazně posiluje regenerační kapacitu střevních kmenových buněk. Pokud ale v regenerační fázi po půstu dojde k rakovinotvorné mutaci, riziko vzniku střevních polypů u myší roste. Vědci nicméně zdůrazňují, že pokusy probíhaly na myších s přesně definovanými mutacemi a u lidí bude situace podstatně složitější.
Kolik jídel denně vlastně potřebujete?
Podle studie z roku 2015 publikované v Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics počet lidí, kteří jedí třikrát denně, od sedmdesátých let výrazně klesá. Dosud nejrozsáhlejší přehled na téma přerušovaného půstu, publikovaný v BMJ a zahrnující 99 klinických studií s více než 6 500 účastníky, potvrdil, že půst ob den přinesl o 1,3 kilogramu vyšší úbytek hmotnosti než klasické kalorické omezení.
Lékaři z UCLA přitom upozorňují, že rozhodující není počet porcí, ale kvalita a celkový kalorický příjem. Většina poznatků navíc stále pochází ze zvířecích modelů, proto je zapotřebí další výzkum na lidech. Přerušovaný půst zároveň nemusí vyhovovat každému a před změnou stravovacího režimu se vždy vyplatí konzultace s lékařem.
Pokud vás tedy trápí pocit viny, že jste vynechali oběd nebo jedli „nepravidelně“, klidně si oddechněte. Tříjídlový model je produktem průmyslového věku, ne biologické nutnosti. Nejdůležitější zůstává naslouchat vlastnímu tělu, hlídat si skladbu jídelníčku a změny zavádět postupně.
Zdroje:
https://www.smithsonianmag.com/smart-news/mostly-old-and-ill-ate-breakfast-until-rise-working-man-180954041/
https://daily.jstor.org/why-do-americans-eat-three-meals-a-day/
https://theconversation.com/our-ancestors-didnt-eat-3-meals-a-day-so-why-do-we-250773
https://www.chowhound.com/1717401/origin-eating-three-meals-day/
https://www.nia.nih.gov/news/research-intermittent-fasting-shows-health-benefits
https://www.bluezones.com/2018/10/fasting-for-health-and-longevity-nobel-prize-winning-research-on-cell-aging/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3680567/
https://news.mit.edu/2024/study-reveals-fasting-benefits-and-downside-0821
https://hsph.harvard.edu/news/intermittent-fasting-may-be-effective-for-weight-loss-cardiometabolic-health/
