Článek
První podezření
Bydlím v řadovém domě, kde máme společnou vodovodní přípojku. Dlouhé roky to fungovalo bez problémů. Každý spotřeboval zhruba to, co potřeboval, a na konci roku jsme si náklady spravedlivě rozdělili. Nikdy mě nenapadlo, že by někdo mohl systém zneužít. Jedno odpoledne jsem šla pověsit prádlo a všimla jsem si silné zahradní hadice vedoucí přes plot. Nejdřív jsem si říkala, že asi někdo zalévá zahradu. Jenže když jsem šla večer zamknout branku, hadice tam pořád byla a voda pořád tekla.
Další den jsem si všimla velké modré plachty za plotem. V tu chvíli mi to začalo docházet. Bazén. Nový, obrovský bazén, který rozhodně nešlo napustit za pár minut.
Zjištění reality
Nechtěla jsem dělat ukvapené závěry. Večer jsem zkontrolovala vodoměr. Čísla se točila rychleji než obvykle. Druhý den jsem potkala souseda na chodníku a jen tak mezi řečí jsem se zeptala, jestli si pořídili bazén. Bez rozpaků mi řekl, že ano, a že ho zrovna napouštěl. Když jsem se zeptala, odkud bere vodu, jen mávl rukou směrem k naší přípojce a řekl, že je to přece společné.
V tu chvíli jsem cítila směs vzteku a bezmoci. Nebylo to jen o penězích. Šlo o princip. Nikdo se mě nezeptal. Nikdo neřekl ani slovo. Prostě se rozhodl, že využije něco, co patří nám všem.
Nepříjemná konfrontace
Dlouho jsem přemýšlela, jestli něco říct. Nejsem typ člověka, který vyvolává konflikty. Nakonec jsem za ním šla. Snažila jsem se mluvit klidně. Řekla jsem, že mi vadí, že napouští bazén ze společné vody bez domluvy. Odpověď byla dost chladná. Prý to přece zaplatí v ročním vyúčtování.
Jenže tak to nefunguje. Když někdo napustí desetitisíce litrů vody navíc, zaplatíme to všichni. Navíc tlak vody u nás doma byl ten den slabší. Nemohla jsem ani normálně pustit sprchu. Když jsem to zmínila, pokrčil rameny.
Jak to dopadlo
Nakonec jsem kontaktovala správce přípojky. Ten přijel, zkontroloval situaci a soused musel hadici odpojit. Prý už se podobné věci staly jinde a vždy to skončilo sporem mezi sousedy. Od té doby máme přesnější rozdělení spotřeby a každý si hlídá vlastní odběr.
Bazén za plotem stojí dodnes. V létě slyším smích a cákání vody. Když větrám ložnici, někdy cítím chlor. A pokaždé si vzpomenu na ten den, kdy jsem stála u vodoměru a sledovala čísla, která se točila rychleji, než jsem byla ochotná připustit.
