Článek
Dělali si z nás legraci při každé příležitosti
Neříkali to přímo zle, ale bylo znát, že si připadají lepší. Sousedi si pořídili nový vůz na leasing a od té doby měli neustálou potřebu srovnávat. Smáli se tomu, že náš vůz parkuje na stejném místě už patnáct let, zatímco oni střídají auta jako ponožky.
Naše auto ale vždycky nastartovalo
Nedělám si iluze, že máme nějaký skvost. Je to stará Škoda, která už něco pamatuje. Ale jezdí. Bez zbytečných technologií, bez blikajících kontrol a drahých servisů. Má své mouchy, ale nikdy nás nenechala ve štychu. A přesně to se potvrdilo i v den, kdy naši sousedi zažili malou krizi.
Byla neděle odpoledne, prázdná silnice a panika
Zazvonili u nás s tím, že potřebují akutně odvést do nemocnice. Dceři nebylo dobře, zvracela a stěžovala si na bolest břicha. Vzali klíčky od svého auta, ale ani nehleslo. Baterka byla pryč. Auto se ani neotevřelo. Přes veškeré technologie a nový vzhled se jim nepodařilo dostat ani na kraj ulice. A tak jim nezbylo než přijít za námi.
Neváhali jsme ani minutu
Muž vzal klíčky od našeho starého auta a vyrazili jsme. Bez řečí, bez komentářů. Auto zabralo hned na první otočení klíčkem. Dceru jsme odvezli, všechno naštěstí dobře dopadlo. A když jsme se vrátili, sousedka se na mě dívala úplně jinak než jindy. Najednou bez výsměchu, bez ironie.
Od té doby se změnil tón
Nikdy se přímo neomluvili, ale změnili chování. Už žádné poznámky, žádné zvedání obočí, když jdu ráno ke svému autu. Dokonce se párkrát nabídli, jestli nechceme s něčím pomoct. A já si uvědomila, že ať už má člověk auto nové nebo staré, nejvíc záleží na tom, co z něj udělá. A hlavně na tom, kdo v něm sedí.