Článek
Příjezd a první dojem
Na dovolenou jsem jela s partnerem autem. Cesta byla dlouhá, ale bez komplikací. Apartmán jsme měli rezervovaný několik měsíců dopředu přes běžný rezervační web. Komunikace před příjezdem byla normální. Majitel reagoval stručně, ale slušně, což mi tehdy nepřišlo nijak podezřelé.
Po příjezdu nás čekal starší muž. Ukázal nám apartmán, vysvětlil základní věci kolem parkování a klimatizace. Na první pohled všechno působilo v pořádku. Nakonec řekl, že chce zaplatit zálohu v hotovosti, protože prý měl v minulosti špatné zkušenosti s hosty, kteří odjeli bez zaplacení.
Nebyla jsem z toho nadšená, ale částka nebyla extrémní a chtěli jsme mít klid. Peníze jsem mu dala osobně do ruky. Nepodepsali jsme žádný papír, protože mě ani nenapadlo, že by mohl být problém.
První náznaky problému
Dva dny bylo všechno normální. Třetí den večer majitel zazvonil a začal se ptát, kdy zaplatíme zálohu. Nejdřív jsem si myslela, že jde o nedorozumění. Řekla jsem mu, že už jsem mu peníze dala při příjezdu.
On ale tvrdil, že si nic takového nepamatuje. Začal být nepříjemný a říkal, že bez zálohy nás nahlásí policii a budeme muset apartmán opustit. V tu chvíli se mi rozklepaly ruce. V hlavě mi jelo jen to, že jsme v cizí zemi a nemám nic, čím bych to dokázala.
Snažila jsem se mu připomenout konkrétní moment před apartmánem, kdy jsem mu peníze podávala. Jenže on jen kroutil hlavou a opakoval, že nic nedostal.
Hádka a pocit bezmoci
Situace se vyhrotila. Mluvili jsme hlasitě, sousedé koukali z balkonů. Partner mu vysvětloval, že nemáme důvod lhát. Majitel začal tvrdit, že hosté to zkouší pořád a že na něj si nikdo nepřijde.
Nejhorší bylo, že jsem si začala sama v hlavě přehrávat, jestli jsem něco neudělala špatně. Jestli jsem mu peníze nedala někde jinde, nebo jestli si to nepamatuju špatně. Ten pocit pochybností byl strašný.
Nakonec jsme mu řekli, že další peníze nedáme a ať klidně zavolá policii. Asi čekal, že ustoupíme. Odešel s tím, že se ještě vrátí.
Jak to dopadlo
Druhý den nepřišel. Zbytek pobytu byl nepříjemný, protože jsme měli strach, že se objeví kdykoliv. Odjížděli jsme hned ráno, ani jsme ho neviděli.
Po návratu jsem to řešila přes rezervační portál. Trvalo to týdny, ale nakonec nám dali za pravdu, protože jsme měli historii komunikace a potvrzení o platbě celého pobytu předem. Zálohu jsme zpět nedostali, ale alespoň jsme nemuseli doplácet nic dalšího.
Dodnes si pamatuju ten moment, kdy jsem stála na chodbě apartmánu, v ruce klíče od pokoje a v hlavě jen prázdno. Venku bylo slyšet moře a lidi se smáli na terasách restaurací. Já jsem v tu chvíli řešila, jestli jsme právě nepřišli o peníze a jestli nás někdo nemůže vyhodit na ulici v cizí zemi. Ten kontrast byl na celé situaci možná nejhorší.
