Článek
Manžel na volné noze, alkoholik s rysy skrytého narcisty, manželka v třísměnném hlavním pracovním poměru, dvě děti. Manželka odchází do práce na noční směnu a upozorňuje manžela, že bude potřeba na ráno zavřít ovce do chlíva, protože přijede veterinář. Očkování proběhne ve chlévě a ovce se jedna po druhé budou pouštět zpět na pastvu.
Skrytý narcistický manžel vyprovodí manželku do práce s povykem o tom, že mu není potřeba radit a že si poradí sám. Všechno doprovázela exploze vulgárních nadávek a urážek ve smyslu, nejsem jako ty, má drahá bezvýznamná ženská nulo.
„Manželka v práci, tak si dám jedno, druhé, třetí pivko něco podělám a půjdu je zavřít,“ mumlá si manžel. Jenže slyší zvonek a vidí souseda za brankou. Soused povídá, že jde za ním na jedno do garáže. Jedno, druhý, třetí, basa piv bez víček a oba dva značně v náladě dohrávají už kolikáté poslední kolo mariáše. „Musíme zavřít ovce!“ vyjekne manžel na spícího souseda, ten něco zamumlá a chrápe dál. Manžel se vypotácí ven. Všude ticho, tma a ještě chladno, zavrávorá a vrátí se ke spícímu sousedovi do garáže, padne do křesla a usne.
„No dobré ráno!“ zařve manželka. Oba dva vytřeští oči a polknou poslední opileckou slinu. Soused se elegantně vypaří a manžel se vrávoravým krokem sune k záchodu. „Zavřel si večer ovce, za chvíli je tady veterinář, tak ať nemusí lítat po pastvině!“ houkne manželka a manželovi naskočí vykřičník. „No jasně, že nezavřel, ty krávo blbá! Já mu s tím pomůžu sám a budeme to mít hotové i bez tebe za 5 minut!“ zněla odpověď manželova hrdinství v deliriu.
Dorazil veterinář, manželka po noční, ovce na pastvině ve volném výběhu, manžel s alkoholem v krvi hrdinsky ječí na celý dům: „Nestarej se, ty kurvo líná, beztak v té práci hovno děláš a jen tam chrápeš s chlapama. Když si mě neřekla, do kterého chlíva, tak si je teď pochytám všechny sám i bez tebe!“
Veterinář má totiž jen půlhodiny čas. No kráva blbá, kurva líná přeci nebude překážet bačovi, který na hektarovém pozemku bude sám chytat ovce i s beranem. A psi, asi protože večer nedostali nažrat, tak nějak odmítali spolupracovat.
No a tak manželka po noční stojí na pavlači, kouká na veterináře, pomateného baču s opicí na zádech a stádo ovcí, které vodí beran zleva doprava a přesně v opačném směru, než je nahání psi. A do toho všeho se motá přiopilý manžel opírající se o nějaký klacek. „Miláčku nepotřebuješ pomoct?“ křičí do dálky manželka z pavlače, protože jinak by možná bylo slyšet, jak hlasitě se směje.
Nakonec se manželovi podaří chytit jednu z ovcí a běží si s ní na dvůr k veterináři. No ještě, že beran měl víc rozumu než on a rozeběhl se za manželem bránit řvoucí ovci. Berana totiž následovalo celé stádo. Všichni vběhli na dvůr a veterinář za nimi zavřel bránu. Konečně!
Manželka uvaří horký čaj pro veterináře, kávu pro přiopilého manžela, pobere něco sladkého a peníze pro veterináře a to všechno nese na dvůr. Zároveň slyší, jak manžel vypráví veterináři o tom, jak je manželka neschopná a lína hysterka, že ze všeho dělá zbytečně chaos a drama a že je vlastně chudák, protože mu ani neřekla, že by dnes měl přijet.
Manželka již zvyklá na překrucování a lhaní narcistického manžela, kopne do zavírajících se dveří, aby bylo jasně slyšet, že je na cestě k nim. Veterinář vesměs odpovídal hm, no jo no a věnuje se své práci. Veterinář s úsměvem pozdraví manželku a přijme její pozvání ke stolu. „Ještě tyhle dvě a beránka a hned jsem u vás“, odpověděl veterinář manželce.
„No vidíte jí krávu pitomou, já tady dřu a ona si sedne a ještě si zapálí cigáro,“ lamentuje manžel veterináři do ucha. Poslední ovečka nebyla stejného názoru, jako celé stádo a unikala odchycení i na dvoře. Když už jí přiopilý rádoby bača chytil, rozeřvala se na celý dvůr, jako kdyby jí šlo o život.
To se vůbec nelíbilo v dálce stojícímu beranovi, který měl přiopilého manžela plné zuby. A tak si beránek obhlédl manželův vystrčený zadek, když ten ohnutý držel řvoucí ovci. Beránek dvakrát odškrábl drn předním kopytem, sklonil hlavu, skočil několik dlouhých skoků a plesk. Beránek manžela trknul do zadku tak šikovně, že ten pustil ovci, kterou ještě veterinář stihl naočkovat. Jak jí pustil, ta okamžitě utekla. A manžel plnou vahou obličejem zapadl na místo, kde byla pořádná hromada ovčích bobků.
Manželka sedící za stolem se musela hodně ovládat, aby se nerozesmála a veterinář jen čekal na manželčinu reakci. Stačil jediný jejich pohled a oba dva se začali smát. „Miláčku jsi v pořádku, nestalo se ti nic?!“ procedila mezi zuby manželka.
Mezitím si beránek jako „na pána“ naprosto v klidu a dobrovolně přišel k veterináři, který jej naočkoval a pustil ho za ostatními na pastvinu.
Narcistický manžel s tváří od ovčích bobků, modřinou na zadku a s opicí na zádech se odbelhal do koupelny. Manželka doběhla do sklepa pro pořádnou várku čerstvé mrkve pro beránka za odměnu. A veterinář dopil čaj, vystavil účet a odjel s tím, že nevěděl, jak má reagovat. „Ale ten chlap mizerná si to sakra zasloužil! Holt zvířata mívají někdy víc rozumu!“ řekl veterinář manželce na rozloučenou a odjel.
A o této příhodě se raději nemluvilo, protože manža to prý viděl úplně jinak!
Ave poustevníci !
TERAPEUTA - duševní rehabilitace
