Článek
Obsese a kompulze jsou dva hlavní prvky chronického a recidivujícího onemocnění, které cílí na zranitelnost člověka. Ovlivňují emoce člověka, jeho myšlení a chování.
Obsese jsou myšlenky a kompulze je nutkavé jednání. Jak za obsesí, tak i za kompulzí stojí úzkost a úzkostné stavy. Člověk se snaží neutralizovat své vtíravé myšlenky. Typickým důsledkem těchto myšlenek je například perfekcionismus, symetrické rovnání věcí, ale také například strach z choroboplodných zárodků. Obsesivními jsou také nežádoucí myšlenky na agresi, sex, náboženství nebo ubližování. Kompulze jsou urputnou prevencí něčemu, co by se mohlo stát, kdyby se stalo, ačkoliv se tak stát nemusí.
Úvaha ve volné formě
V tomto článku se zamýšlím nad příznaky a projevy těchto dvou duševních poruch. Byť jsou si sobě odlišné, mohou si být blízké a doprovázet jedna druhou. Společně i každá zvlášť, jednoznačně ovlivňují každodenní život v průběhu času.
*******
Nemusí se jednat o obsedantně kompulzivní poruchu…
... když se vracíte zkontrolovat, jestli jste skutečně zamkli. Anebo vám najednou z ničeho nic vyvstane myšlenkový podnět ve formě „Vypnula jsem to?“. Možná si ani na tyto nepříjemné emoce nevzpomenete, dokud neexistuje relevantní podnět.
Zpozorněla bych, když se z vašeho chování stane rituál. Když se z vypínání spotřebičů stane přesně daný postup, který budete dodržovat v přesném pořadí a počtu. Jakákoliv odchylka od vštípeného a přesného rituálu vyvolá úzkostný afekt. Například máte plánovaný termín a musíte opustit své bydliště. Před svým odchodem pravidelně podstupujete rituál, kdy 5× zapnete a vypnete troubu, 3× otevřete a zavřete mikrovlnku, 6× uděláte a překontrolujete tamto či ono a teprve potom jste schopni dům opustit. Když do celého vašeho rituálu zazvoní telefon, dojde k přerušení a pravděpodobně dům ani v daný moment nebudete schopni opustit.
Anebo jiný příklad z praxe. Je běžné a obvyklé průběžné udržování hygienického prostředí či se pustit jednou za čas do velkého úklidu. Ovšem jakmile se stanete posedlí prevencí maximální hygieny a z vašeho úklidu se stane urputnost, potom by bylo vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Obvykle se děje i to, že obsedantní myšlenky ženou člověka k takové kompulzivní aktivitě, že se v úzkostném postoji začne sociálně oddělovat od ostatních lidí. Anebo se rituální aktivity stanou až na tolik neúnosné, že se okolí začne takovému člověku stranit. Tento stav aktivuje prohlubující se bludný kruh myšlenek a konání v kombinaci s extrémním výkyvem nálad, který skutečně vyžaduje odborný zásah a pomoc.
Obsedantně kompulzivní porucha se „nedědí“, nicméně na vzniku se podílí řada faktorů, mezi nimiž může být také individuální sociální prostředí, naučené chování a jiné.
Bipolární porucha je celoživotní onemocnění.
Bipolární porucha je stav duševního zdraví člověka, který zažívá extrémní výkyvy nálad v epizodách manických, (hypo)manických a depresivních.
Tato porucha se vyskytuje ve dvou typech, přičemž první typ vyžaduje okamžitou odbornou péči pro svůj extrémní manický stav, jehož následuje depresivní stav trvající i déle než 2 týdny. Konkrétní projevy přitom mohou v různých obdobích dosahovat různé intenzity. A druhý typ je podobný, ale obecně s méně závažnými příznaky.
Manická epizoda může trvat týden, (hypo)manická přibližně 4 dny, depresivní 2 týdny a smíšená afektivní epizoda se svou rychlostí střídání (hypo)manických a depresivních epizod může trvat další 2 týdny. Některé příznaky epizod se mohou překrývat, a i bezpříznakové fáze mezi epizodami mohou trvat roky.
Určité výkyvy nálad jsou zcela normální.
Deprese může způsobit, že se budete cítit smutní, prázdní, beznadějní a malátní. Každý jsme „jednou dole a jednou nahoře“. Na druhou stranu úzkost může způsobit, že budete pociťovat nadměrné obavy, strach a neklid. Je možné mít úzkost i depresi, neboť se často vyskytují společně.
Avšak pokud je střídání stavů euforie, úzkosti a deprese tak intenzivní, že dochází k narušování běžných denních činností včetně spánku, může se jednat o vážné duševní onemocnění.
Poruchy nálady, mezi něž spadá i deprese, patří mezi nejčastěji diagnostikovaná psychiatrická onemocnění v Česku. Zdroj: Infografika: Duševní onemocnění v Česku | NZIP
*******
Závěrem
Lidé trpící bipolární poruchou mají vyšší riziko rozvoje dalších duševních onemocnění (např. obsedantně kompulzivní poruchy). Bipolární porucha zahrnuje kolísání mezi depresivními epizodami a manickými epizodami, zatímco obsedantně kompulzivní porucha zahrnuje nadměrné rušivé myšlenky a behaviorální reakce na tyto myšlenky.
Souvislost mezi obsedantně kompulzivní poruchou a bipolární poruchou není zcela jasná, avšak příznaky se objevují společně.
Léčba komorbidních duševních poruch představuje výzvu nad rámec léčby samotných duševních poruch. Protože léčba jednoho stavu může zhoršit stav druhý. Anebo léčba jednoho může interferovat s druhou. Například selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu se často používají k léčbě obsedantně kompulzivní poruchy, ale zvyšují riziko bipolárních manických epizod a symptomů.
Úspěšná celoživotní léčba je možná a zahrnuje kombinaci léků a psychoterapií.
Najít vyhovující a efektivní péči o duševní zdraví může být stejné, jako randění. Někdo najde svého partnera hned, jiný na několik pokusů a další stále hledá něco lepšího. Proto i léčba je o trpělivosti a variantách, než najdete.
Pakliže vás zajímá toto téma, navštivte můj autorský medailonek, kde najdete odkaz pro své další informace a rady.
Ave poustevníci!
