Článek
Masová střelba a další jiné traumatické události mohou vyvolat řetězovou reakci, která ovlivňuje nejen přeživší, ale i ty, kdo jsou svědky zpráv o těchto událostech.
„Stává se to břemenem pro nás všechny. Musíme to chápat jako veřejnou krizi v oblasti duševního zdraví.“
Tímto článkem, který se vymyká mému běžnému tématu, bych se chtěla ve stručnosti věnovat zprostředkované traumatizaci v souvislosti s tragédií na Filozofické fakultě v Praze.
Pro ty, kdo přežili, rodiny obětí a obyvatele dotčených oblastí, mohou být psychologické důsledky hluboké a trvalé. Mohou se objevit symptomy jako posttraumatická stresová porucha, závislosti, autoagrese a deprese.
I u lidí, kteří nebyli přímo postiženi násilím, se mohou vynořit pocity úzkosti, zlosti nebo bezmoci. Může se rozvinout vnímání světa jako nebezpečného místa, nedůvěra k ostatním, nebo pocit neschopnosti změnit své životní okolnosti. Takové události narušují základy společnosti.
Bezprostředně po masovém násilí zažívá většina přeživších a zasahujících stresové reakce, které časem obvykle slábnou. Někteří však, zejména ti s určitými rizikovými faktory, mohou trpět dlouhodobými následky, včetně posttraumatické stresové poruchy.
Příznaky posttraumatické stresové poruchy mohou být stejné u dospělých i u dětí. Mohou zahrnovat problémy se spánkem, emocionální otupělost, neustálé nervozitu nebo snadnou vystrašenost. Může se objevit pocit nejistoty a znepokojivé vzpomínky mohou pronikat do každodenních myšlenek. Někteří lidé se mohou vyhýbat situacím, které jim připomínají trauma. U dospívajících a dospělých může dojít k zneužívání návykových látek.
U dětí se mohou objevovat bolesti břicha nebo hlavy nebo nižší úroveň úzkosti vedoucí k problémům s chováním nebo soustředěním. Mohou se zapojit do „traumatické hry“, kde znovu budou prožívat své trauma.
Pokud takové chování přetrvává, může se jednat o znak posttraumatické stresové poruchy.
I když se můžete cítit bezmocně, existují způsoby, jak se s traumatem vyrovnat. Aktivní zvládání situace snižuje riziko traumatu. Zapojení se do pomoci ostatním a hledání smyslu v traumatických událostech může snížit riziko vzniku symptomů traumatu, jako je panika a chronický strach.
Zde je několik tipů, jak se s traumatem vyrovnat:
- Přemýšlejte o všem dobrém, co lidé dělají. Připomínejte si lidi, kteří vás inspirují a posouvají. Přemýšlejte o lidech, kteří vykonali statečné a nesobecké činy.
- Zapojte se! Staňte se dobrovolníkem ve své komunitě a protestujte, pokud chcete. Napište blog o svých zkušenostech. Jeden z nejlepších způsobů, jak se vyrovnat s hroznou událostí, je o ní mluvit nebo se z ní vypsat.
- Cítíte-li se vyděšení anebo v nebezpečí, připomeňte si zavedená bezpečnostní opatření a lidi, kteří na vás dávají pozor, včetně ochranky, policistů, přátel a rodiny.
- Omezte sledování násilných zpráv, které mohou zhoršovat trauma a reaktivovat nové stresové smyčky. Mozek si jen těžko uvědomuje, že děsivé zpravodajství se odehrálo v minulosti, takže každé odhalení může být bráno jako nová traumatizující událost.
- Připomeňte si, že vaše reakce jsou normální reakcí na neobvyklou situaci. Panika a pocit strachu mohou být užitečné v bezprostředním nebezpečí. Váš mozek dělá to nejlepší, co může, aby se vyrovnal s matoucím a děsivým zážitkem.
- Zůstaňte aktivní ve svém životě a opírejte se o podporu blízkých. Pamatujte, že nejste sami a že existují cesty, jak posílit svou odolnost a vyrovnat se s traumatem.
- Zúčastněte se kurzů sebeobrany a naučte se přetvářet hněv a strach ve svém těle na produktivní energii.
- Nebojte se vyhledat pomoc, když cítíte, že ji potřebujete. Vaši přátelé, rodina nebo odborníci na psychické trauma jsou tu pro vás, abyste nebyli sami s vašimi problémy. Nezapomeňte, že podpůrná ruka je vždy na dosah těm, kdo po ní sáhnou.
Jak mozek skenuje skutečné nebo vnímané hrozby.
Podstatou je odpoutání se od destruktivních vlivů a překonání překážek v podobě zklamání nebo výčitek. Emoční trauma mění stav mysli, těla a ducha. Nedokážeme být tady a teď, protože součástí mého tady a teď je zamrznutí v minulosti.
Zprostředkovaná traumatizace je bolest, kterou cítíme, když jsme svědky utrpení druhých. Může vést k tomu, že zažíváme následky traumatu, i když nejsme přímo v ohrožení.
Pokud jste v minulosti prošli traumatem, jako jsou nehody, domácí násilí, válka nebo dlouhodobé devalvace, může sledování zpráv o střelbách vyvolat intenzivní emoce. Můžete se cítit ochromeni, bezmocní nebo vyděšení. I ti, kteří neprožívají intenzivní emocionální reakce, mohou pociťovat bolest a stres. Tyto pocity jsou normálními reakcemi na obavy o vlastní bezpečí. Jedná se o obranné mechanismy, které nás mají chránit. Pokud se však tyto reakce stanou nekontrolovanými, mohou vést k úzkosti.
V současné době, kdy se masové střelby stávají stále častějším jevem, sdílíme trauma z těchto událostí všichni. Náhodná povaha těchto činů z nás dělá potenciální oběti. Opakované zobrazování střeleb ve videích, online diskusích a médiích zvyšuje riziko zprostředkovaného traumatu pro každého z nás.
Je důležité si uvědomit tuto realitu a aktivně pracovat na ochraně našeho psychického zdraví a posilování naší odolnosti.
Všem pozůstalým vyjadřuji tímto svou hlubokou a upřímnou soustrast ve vašem hlubokém zármutku. Cítím s vámi v těchto těžkých chvílích a přeji vám hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit.
