Článek
Vizionářka, která předběhla dobu a ve čtyřicátých letech 19. století napsala algoritmus, jenž je dnes považovaný za první počítačový program.
Ale nepředbíhejme.
Lord George Gordon Byron
Pokud jste dávali pozor v literatuře, jistě si vybavíte osobnosti romantismu v čele s lordem Georgem Gordonem Byronem. Nenáviděl puritánskou morálku a celý život zasvětil rebelii proti konvencím. Díky své divokosti, nespoutanosti a nespornému půvabu ho milovaly ženy a nenáviděli mnozí muži, zejména ti, s jejichž manželkami trávil noci. Jeho život byl krátký, intenzivní a plný skandálů. Cestoval Evropou, měnil milenky, prostředí a v Řecku ho dodnes ctí nejen jako básníka, ale jako hrdinu, který se přidal na stranu povstalců proti turecké nadvládě.
Annabella Milbanke
Asi nepřekvapí, že Byron zplodil nemanželské děti, podle dostupných záznamů nejméně dvě dcery. Co už překvapí více, je skutečnost, že se vůbec oženil. A ještě více to, koho si vzal.
Jeho ženou se stala Anne Isabella Milbanke, zvaná Annabella. Zbožná, racionální, vzdělaná žena. Milovala matematiku víc než bálové róby. Manželství trvalo patnáct měsíců, což je na Byrona téměř rekord. Nevěra, výbuchy vzteku, dluhy, nestálost. To vše vyústilo v rozpad vztahu. Annabella neodešla. Byron ji vyhnal. Později sám prohlásil, že se nikdy nezmění, a také se nezměnil.
Roku 1816 se se svým rozumem i svědomím rozloučil s Anglií. Navždy.
Odjel na kontinent, kde střídal města, milenky, milence, nápady a národy. Nakonec zakotvil v Řecku, přidal se k boji za nezávislost a přál si zemřít hrdinskou smrtí. Na bitevním poli, v krvi, ve verši. Místo toho zemřel v posteli na horečku způsobenou neléčeným zánětem. Řekové ho přesto milují jako muže, který chtěl bojovat za jejich svobodu.
A Annabella? Ta zůstala doma, sama s malou dcerkou Adou. A rozhodla se, že udělá všechno pro to, aby z ní nevyrostl druhý Byron. Žádné verše, žádná vášeň, žádné dobrodružství. Jen logika, rozum a tabulky. Místo pohádek poslouchala Ada na dobrou noc příběhy o matematice a mechanice. Dítě básníka bylo vychováváno jako malý inženýr. Ale geny oblafnout nejde.
Malá Ada
Dětství Ady
Nejdříve je však třeba vrátit se k jejímu složitému dětství, ve kterém bylo víc rovnic než objetí. Annabella neměla povahu mateřského typu, v tehdejší společnosti to navíc nebylo považováno za problém. Věnovala se reformám, filantropii, filosofickým debatám a zápasila o morální tvář Anglie. Ada byla v jejím životě především projektem. Terapeutickým opatřením proti „dědictví po otci“, které se mělo přetvořit v rozumnou, mravně pevnou bytost.
Naštěstí tu byli prarodiče. Ti Adě poskytli lásku, vlídnost a zájem. To, co od matky nedostávala. Ada vyrůstala mezi čísly, očekáváními a přísnou disciplínou. Učila se neustále. Dokonce i nemoc byla pro ni spíše prostorem pro přemýšlení než pauzou.
A nemocí měla víc než dost. Už jako dítě byla křehká a často churavěla. Nejhorší období přišlo kolem jejích čtrnácti let, kdy prodělala vážnou paralytickou nemoc, pravděpodobně infekčního původu, dnes se spekuluje o dětské obrně. Dlouhé měsíce nemohla chodit. Když začala znovu, bylo to s berlemi a velmi pomalu. Trvalo tři roky, než se její stav stabilizoval.
Byla zavřená doma. Mezi knihami, výpočty a vlastními představami. Právě tehdy začala budovat vnitřní světy, kde se fantazie spojovala s logikou. Vymýšlela stroje, které by mohly létat, a psala si poznámky o „matematice pohybu“.
Není bez zajímavosti, že i její otec trpěl fyzickým handicapem. Hajná noha ovlivnila jeho sebevnímání a možná i jeho přehnanou potřebu heroických činů. Ada zdědila jeho intenzitu i křehkost.
Vzdělávání, Mary Somerville a intelektuální salóny
Annabella vybírala dceři ty nejlepší učitele. Někteří z nich se stali Adinými přáteli a v několika případech i milenci. Ada ale nebyla ovlivněna jen muži. Jednou z nejdůležitějších postav jejího intelektuálního vývoje byla Mary Somerville. Výjimečná žena, matematička a autorka vědeckých knih, které četli dokonce i muži z Královské společnosti.
Ada nebyla jedinou ženou, která se věnovala vědě. V salonech anglické aristokracie vznikl jakýsi módní trend elegantního intelektualismu. Ženy diskutovaly o astronomii, fyzice či matematice. Ovšem jen jako o šikovném doplňku ke konverzaci, nikoli jako o kariéře. Ada ale chtěla víc. Nechtěla být jen bystrou dcerou Byrona. Toužila proniknout až k mechanickým základům světa.
Mary Somerville to poznala. Viděla v Adě neobyčejně bystrou mysl, která potřebuje prostor. Vzala ji proto s sebou do intelektuálních salonů, kde se diskutovalo o vědě, logice a budoucích možnostech člověka. A právě tam došlo k osudovému setkání.
Charles Babbage
Setkání s Charlesem Babbagem
V jednom z těchto elegantních salonů se sedmnáctiletá Ada poprvé setkala s Charlesem Babbagem. To, co začalo jako konverzace o strojích, se stalo jedním z nejplodnějších intelektuálních spojení 19. století.
Babbage byl matematik, vynálezce, vizionář a zároveň obtížný, často vzteklý génius. Předváděl model svého diferenčního stroje, mechanického předchůdce kalkulačky. Ada kladla otázky. Přemýšlela. Chápala.
Babbage brzy rozpoznal, že Ada není jako ostatní ženy v salonu. Měla nejen matematický talent, ale také schopnost představit si, kam může stroj jednou dospět. Pojala myšlenku, že by mohl skládat hudbu či zpracovávat text, pokud by dostal správné instrukce.
Bylo to setkání dvou myslí, dvou snílků. Jeden měl stroj, druhý jazyk.
Analytický stroj
Babbage chtěl sestrojit stroj, který by automaticky počítal matematické tabulky pro vědu, navigaci a inženýrství, přesněji a rychleji než lidé. Diferenční stroj byl plný ozubených koleček, převodů a číselníků a měl počítat polynomy pomocí metody konečných diferencí.
Později přišel s ještě ambicióznějším projektem: analytickým strojem, inspirovaným Jacquardovým tkalcovským stavem na děrné štítky. Ten už uměl nejen sekvenční výpočty, ale i větvení a smyčky.
Mechanický předchůdce softwaru.
A tady vstupuje Ada. Ale nepředbíhejme.
Hraběnka Ada Lovelace
Osobní život, milenci, sázení a matematické predikce
Na veřejnosti působila jako důstojná hraběnka, ale v soukromí byla vášnivá, zvědavá a živě emocionální. Svého manžela, Williama Kinga, poznala v intelektuálních salonech. Byl vzdělaný, kultivovaný, šlechtic, velmi slušný manžel. Ale ne Byron.
Ada toužila po jiskření. A tak se její život stal trochu jako šifra plná hypotéz a skrytých rovnic. K jejím pravděpodobným milencům patřil dr. William Benjamin Carpenter, lékař a vědec. Dále elektroinženýr John Crosse, s nímž si psala dopisy s podtónem větším než vědeckým. A pak neznámý učitel matematiky. Milostný poměr prozradila až matčina poznámka.
A možná, možná i starší Charles Babbage. To však zůstává bez důkazů.
Kromě milenců měla Ada ještě jeden sklon. Alkohol a později sázení na koně. A tady se dostáváme ke klíčovému momentu. Ada dokázala pomocí vlastních výpočtů několikrát správně odhadnout výsledky dostihů. Chtěla systém. Chtěla stroj, který by dokázal myslet. Chtěla algoritmus života.
Jenže peníze mizely rychleji, než přicházely. Matka ji držela finančně zkrátka. Manžel investoval do statků, ne do vizí. Ada často neměla ani na vlastní sázky, a tak se zadlužila. A právě tehdy přišla příležitost, která ji proslavila.
Slavná poznámka G
Slavný překlad, poznámka G a první algoritmus
V roce 1842 přeložila z francouzštiny článek italského inženýra Luigiho Menabrey o analytickém stroji. Ada nechtěla být jen překladatelkou. Cítila, že rozumí principům stroje víc než kdokoli jiný. A tak přidala vlastní poznámky. Sedm rozsáhlých komentářů, z nichž poznámka G byla nejdelší a nejdůležitější.
A v ní popsala algoritmus na výpočet Bernoulliho čísel pomocí strojových operací. Ne ručně, ale tak, jak by jej skutečně provedl stroj.
Z dnešního hlediska: první počítačový program v historii.
Ada nejen popsala, co stroj dokáže, ale i to, jak může přemýšlet. A šla ještě dál. Uvažovala, že stroj může zpracovávat symboly, které představují čísla, hudbu nebo barvy. Předpověděla tak generativní hudbu, grafiku i multimédia.
Nemyslela si, že stroj bude kreativní. Psala:
„Analytický stroj nemá schopnost tvořit. Může dělat jen to, co mu přikážeme.“
A přesto položila základy informatiky.
Její článek vyšel anonymně pod iniciálami A. A. L. Nikdo tehdy nepochopil jeho význam. Babbage se dál hádal s vládou, stroj nebyl nikdy dokončen a Ada pomalu mizela z veřejnosti. Kvůli nemoci i osobním problémům.
Pozdní léta, nemoc, izolace a smrt
Poslední léta jejího života byla poznamenaná bolestmi, podivnými symptomy a nakonec pozdní diagnózou rakoviny děložního čípku. Její manželství se rozpadlo. William ztratil o Adin vnitřní chaos zájem. A když mu Ada svěřila jakési tajemství, dodnes nevíme jaké, stáhl se od ní úplně.
Ada se propadala do izolace. Závislost na sázení ji dovedla k zadlužení, zastavování šperků a zoufalým prosbám o peníze. Když se to provalilo, musela zasáhnout Annabella. Zaplatila vysoké částky, aby ochránila rodinnou čest. Možná právě zde leží důvod definitivního rozpadu Adina manželství. Zrada důvěry je hlubší než jakýkoli skandál.
Annabella následně převzala vládu nad Adiným životem. Omezila návštěvy, kontrolovala korespondenci, dohlížela na morální očistu. Ada přijala svátosti, zda z přesvědčení, nebo z nátlaku, to nevíme.
Zemřela roku 1852 ve věku 36 let.
Pochovali ji vedle otce, kterého nikdy nepoznala. V životě se minuli, ve smrti se potkali.
Odkaz Ady Lovelace
Až o více než sto let později si svět uvědomil, jak významné její poznámky byly. S nástupem počítačové éry badatelé objevili, že v Adině textu je vše, co dnes nazýváme softwarem. Roku 1980 byl na její počest pojmenován programovací jazyk ADA. Je dodnes používán v letectví, armádě či jaderných systémech.
Její algoritmus byl později skutečně převeden do kódu a fungoval. Paradoxně byl napsán pro stroj, který nikdy neexistoval.
Ada Lovelace se stala ikonou žen v technice, inspirací a symbolem myšlenky, že spojení poezie a logiky může vytvořit něco výjimečného. Její portrét najdete v učebnicích informatiky, na obrazech a tričkách. Ale mnohem důležitější je to, že její příběh stále inspiruje.
Pokud vás její příběh zaujal, doporučuji knihu Božská Ada od Hany Whiton. Je útlá, čtivá a podle mého názoru neprávem podhodnocená. Dokáže vystihnout fascinující osud této krásné, inspirativní a nesmírně inteligentní ženy.
Seznam použitých zdrojů:
