Článek
Elizebeth Smith Friedmanová se stala první profesionální americkou kryptoanalytičkou, jejíž práce proti mafii i nacistům byla klíčová. Přitom většina veřejnosti zná spíše jejího manžela, Williama F. Friedmana, označovaného za otce americké kryptologie.
Po většinu života pracovala v utajení, často ve stínu mužů, kteří za ni sklízeli slávu. Přesto dokázala proměnit jazyk, intuici a papír ve zbraň, díky níž se psaly dějiny – a to vše s klidem ženy, která nepotřebovala, aby o ní svět mluvil nahlas.
Od Shakespeara ke kódům
Na začátku její cesty nestály špionážní sítě ani armádní rozkazy, ale literatura.
Elizebeth Smith, vystudovaná angličtinářka, snila o životě učitelky. V roce 1915 však nastoupila do chicagské knihovny, kde potkala excentrického milionáře George Fabyana. Ten věřil, že Shakespearovy hry skrývají tajný kód dokazující, že jejich autorem byl Francis Bacon.
Právě zde se setkala s Williamem, tehdy biologem, a oba začali zkoumat šifry – on formálně a systematicky, ona analyticky a prakticky.
Wiliama a Eliebeth spojila fascinace jazykem – a vzniklo partnerství, které položilo základy moderní kryptologie. Vzali se v roce 1917.
Williamova práce se soustředila na formulování principů a metod: matematické základy, teorie šifer, organizace vládních kryptojednotek. Díky tomu se stal otcem americké kryptologie – jeho přínos spočívá v tom, že položil disciplinární, vědecké a institucionální základy, na kterých mohl stát celý obor.
Elizebeth naproti tomu byla praktická mistryně: rozluštila kódy, které používali pašeráci alkoholu, narkotik a později nacističtí špioni. Její schopnost proniknout do konkrétních šifrovacích systémů a rychle získat užitečné informace byla nezastupitelná.
Když šifry voněly po alkoholu
Ve 20. letech Ameriku svírala prohibice. Pobřežní stráž zachytávala šifrované rádiové zprávy pašeráků, ale nikdo je nedokázal rozluštit. Dokud se do práce nepustila Elizebeth.
S papírem, tužkou a nesmírnou trpělivostí během několika let rozluštila víc než 12 000 zpráv. Její analýzy umožnily zlikvidovat pašerácké sítě a dostat k soudu i lidi z okruhu Al Capona.
Vedla tým složený z mužů – a učila je číst cizí kódy.
Když jí jeden z nich řekl, že „to není práce pro ženy“, odpověděla:
„Zajímavé. Já ji dělám už třetím rokem.“
Válka ve stínech
Za druhé světové války přešla její jednotka pod námořnictvo. Elizebeth a její tým rozluštili německé šifry používané v Jižní Americe a odhalili nacistickou operaci Bolívar.
Díky jejím dešifrátům se podařilo přesvědčit vlády například Argentiny a Brazílie, aby přerušily spolupráci s Osy.
FBI následně předstoupila před novináře a prohlásila, že „rozbila německou špionážní síť v Jižní Americe“.
O Elizebeth Friedman se nepsalo ani slovo.
Seděla doma ve Washingtonu a učila svoji dceru Barbaru hrát na klavír.
William a ticho po bouři
Její manžel William Friedman byl považován za otce americké kryptologie, ale tlak a utajení ho ničily.
Ve 30. letech prodělal nervové zhroucení a opakované deprese.
Elizebeth se stala jeho opatrovnicí i tlumočnicí mezi dvěma světy – tím vědeckým a tím lidským.
Pečovala o něj během léčby, psala mu dopisy plné povzbuzení a zároveň dál pracovala pro vládu. Jejich dcera později vzpomínala:
„Když se táta ztrácel ve svých šifrách, máma ho vždycky našla.“
Po válce spolu dokončili knihu The Shakespearean Ciphers Examined (1957), která definitivně vyvrátila mýtus o Baconovi a získala uznání literárních badatelů.
Manželé Friedmanovi
Poslední roky
Po Williamově smrti v roce 1969 žila Elizebeth tiše a skromně v Plainfieldu v New Jersey.
Četla Shakespeara, psala básně a třídila jejich archiv, který věnovala vládě USA.
Zemřela 31. října 1980 v domě s pečovatelskou službou – klidně, bez pozornosti tisku.
Odkaz
Dnes nese její jméno škola, poštovní známka i budova pobřežní stráže. V Národním muzeu kryptologie ve Washingtonu visí její portrét vedle mužů, kteří z její práce kdysi těžili.
Ale její největší dědictví nelze vystavit ani přepsat – je to způsob myšlení, v němž se inteligence setkává s intuicí.
V době, kdy svět věřil, že šifry lámou jen muži, Elizebeth Smith Friedman dokazovala, že trpělivost a jazyk mohou být zbraněmi stejně mocnými jako logika a síla.
