Článek
Přestože působil dlouhá léta v Bruntálu (řád sídlil na zdejším zámku) a měl výrazný vliv na řádové i společenské dění, dnes má o jeho existenci jen málokdo povědomí a to i v samotném městě, kde působil. Jeho osud a zásluhy stojí za to připomenout, protože představuje osobnost, která dokázala udržet lidskost, víru a spravedlnost i v dobách extrémního tlaku a nespravedlnosti.
Kdo byli Němečtí rytíři a jak působili na Bruntálsku
Řád německých rytířů, známý oficiálně jako Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě, patří k nejstarším rytířským a zároveň církevním společenstvím v Evropě. Od svého vzniku ve 12. století spojoval duchovní službu s charitativní, vzdělávací a sociální činností. Původně vojenský řád se postupně proměnil v instituci zaměřenou na péči o nemocné, zakládání škol a podporu místních komunit, včetně oblastí severní Moravy a Slezska.
Na Bruntálsku sehráli Němečtí rytíři důležitou roli. Byli zde vysláni v rámci snahy církve rekatolizovat oblast, která byla díky vlivu rodu Vrbenských převážně evangelická. Přesto se rozvinuly vzájemné sympatie s místními evangelíky, což dnes můžeme chápat jako předchůdce ekumenického přístupu. Tento postoj papež tehdy ne vždy ocenil. I když rekatolizace je dnes vnímána jako kontroverzní součást dějin, nutno uznat, že i přes náročné podmínky, které Bruntálsko nabízelo, dokázali Němečtí rytíři působit s empatií a kreativitou a přispívat k rozvoji regionu a jejich vliv přetrval i přes dramatické historické zvraty. Starali se o farnosti, provozovali nemocnice a školy, přispěli k rozvoji zemědělství, lesnictví, pivovarnictví a hornictví a dodnes je znát jejich odkaz v regionu.
Robert Schälzky
Robert Schälzky kněz, politik a velmistr
Robert Johann Schälzky se narodil 13. srpna 1882 v Ryžovišti u Bruntálu do početné rodiny tkalce. Po gymnáziu v Opavě vystudoval teologii v Brixenu a v roce 1907 byl vysvěcen na kněze, což ho přivedlo zpět do regionu, kde začal jako duchovní ve zdejší farnosti a také jako katecheta.
Politická angažovanost
Po vzniku Československa Schälzky nezůstal pouze u duchovní služby, ale aktivně se zapojil i do politiky. Spoluzakládal Národní svaz německých katolíků a byl dlouhodobě aktivní v křesťansko-sociálním hnutí. V parlamentních volbách byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Německou křesťansko-sociální stranu, kde se profiloval zejména v otázkách sociální politiky. Byl velkým oponentem Konráda Henleina v regionu, což byla v době rostoucího nacionalismu pozice neobvyklá a jak se ukázalo později i velmi nebezpečná. Nakonec se však na popud papeže musel politického působení zříci, aby se mohl plně věnovat duchovní a řádové službě. Nepřestal však kritizovat nacistickou ideologii a celý svůj aktivní život usiloval o dobré německo-české vztahy, sám dobře hovořil česky.
Velmistr Řádu německých rytířů
V roce 1936 byl zvolen velmistrem Řádu německých rytířů, čímž se stal vůdčí osobností jedné z nejvýznamnějších katolických institucí ve střední Evropě. Schälzky, který pocházel z chudé rodiny kněze, byl ve vedení řádu výjimečnou postavou, protože se v něm většinou etablovali šlechtici, včetně členů Habsburků. V této roli se snažil řídit řád v době, kdy jeho nezávislá činnost byla stále víc ohrožována politickými proudy a extrémismem.
Za druhé světové války
Když v letech 1938 až 1939 nacistické Německo začalo upevňovat svou kontrolu nad Sudetami a později celým Československem, řád byl zrušen a jeho majetek konfiskován. Schälzky a jeho spolubratři se stali terčem perzekuce. Mnozí byli uvězněni nebo internováni a řádové domy zkonfiskovány. Schälzky sám prožil válku v internaci na odlehlých místech Bruntálska (v zapomenuté vesničce Podlesí) a opakovaně byl vyslýchán gestapem.
Mezi dalšími členy řádu, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce, byl i jeho blízký přítel páter Heribert (Eduard) Kluger, katolický kněz a řádový bratr, který byl po zatčení gestapem deportován do koncentračního tábora Dachau, kde 18. ledna 1945 zemřel. Osobnost Klugera a dalších popravených sudetských kněží je natolik inspirující, že jim brzy věnuji samostatný článek.
Po válce a restituční spory
Po roce 1945 byla činnost řádu obnovena, ale boj o navrácení jeho majetku zpět do rukou řádu byl nesmírně komplikovaný, měli se na něj vztahovat paradoxně Benešovy dekrety, i když řád byl sám ve velké nemilosti nacistů, kteří sami majetek zkonfiskovali.
I přes rozhodnutí některých soudů se řád potýkal s odporem veřejnosti a politickým nesouhlasem, který nakonec vedl k další konfiskaci majetku v roce 1948. Restituční spory o hrady, zámky a rozsáhlé pozemky včetně těch na Bruntálsku přetrvávaly dlouho i po válce a zůstávají citlivým tématem dodnes.
Po propuštění z nacistické internace byl paradoxně Robert Schälzky uvězněn českými úřady proto, že byl Němec, i když se během války postavil proti nacistickému režimu a chránil řád. Aby mohl být propuštěn, musel obhájit, že byl bojovníkem a obětí nacismu. Během věznění vážně onemocněl a jeho spolubratři ho nemocného a zlomeného na duchu odvezli nejprve do Vídně a poté do italského kláštera, kde jeho životní cesta skončila daleko od rodné Moravy.
Poslední roky a odkaz
Robert Schälzky zůstával formálně velmistrem až do své smrti 27. ledna 1948 v italském klášteře v Laně. Jeho život a činy představují pozoruhodný příklad duchovního, který se snažil sladit víru s politikou, sociální odpovědností a spravedlností ve velmi náročných dobách a zároveň udržet kontinuitu řádové tradice navzdory totalitním tlakům. Byl to muž postavený do role, která vyžadovala odvahu, empatii a strategické myšlení. Jeho životní dráha a zápasy Řádu německých rytířů na Bruntálsku a v Československu odrážejí složité vztahy mezi náboženstvím, politikou a identitou v turbulentní první polovině 20. století.
Seznam použitých zdrojů:
https://www.nemeckyrad.cz/index.php/historie-radu/20-stoleti
https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/holcovice-bruntalsko-rad-nemeckych-rytiru.html
https://www.nemeckyrad.cz/index.php/majetkopravni-naroky-v-cr
https://sever.rozhlas.cz/robert-schalzky-nemecky-rytir-ktery-pomahal-zachranit-ceskoslovensko-8318971
