Článek
A musím říct jednu věc hned na začátku: Říkali jí Kri-Kri je kniha tak poetická, jemně podivná a ve své atmosféře tak osobitá, že ji vlastně nelze úplně „předat“ recenzí. Dá se jen naznačit, jaký zážitek nabízí a ten je z velké části nepřenositelný.
Četla jsem všechny knihy autorky a všechny jsou velmi zdařilé a moc se mi líbily. Výjimkou je kniha Ty chladné oči, což rozhodně není vinou autorky, ale nesympatickou hlavní postavou, kterou autorka dokázala zachytit tak přesně, že dokáže čtenáře nejen zaujmout, ale i znechutit.
Proměna Řecka a turistický boom
Scarlett Wilková ve svém novém románu Říkali jí Kri-Kri předkládá příběh, který se na první pohled může jevit jako další líčení řeckého ostrova a jeho obyvatel, ale už po několika stránkách je jasné, že jde o mnohem víc než o nostalgické prázdninové čtení. Autorka nabízí portrét ženy, která vyrůstá v krajině působící idylicky, a zároveň popisuje svět, který během jedné generace prošel tak razantní proměnou, že původní Řecko ve své tradiční podobě v podstatě zmizelo a přežívá jen na několika odlehlých ostrůvcích, kam ještě nedosáhl agresivní a necitlivý cestovní ruch.
Mezi hlavními hrdiny knihy kromě lidí významnou roli hrají i horské kozy, roli sice spíše statickou ale významnou. S těmito zvláštními zvířaty je hlavní hrdinka mentálně spjata. I když jsou malé, jsou houževnaté a svobodné, běhají se s lehkostí v nebezpečném horském terénu a zosobňují charakter hlavní hrdinky, její odhodlání a touhu po svobodě a nezávislosti.
Hlavní hrdinka Kri-Kri prožívá dětství v prostředí, kde se čas měří sluncem, mořem a prací, a kde má člověk dojem, že svět má jasný řád. Je živá, svobodná a trochu divoká, což je přirozený stav dětí vyrůstajících v krajině, která je spíš domovem než kulisou. Jenže válka, která zasáhne ostrov, její svět během jediného okamžiku rozbije na střepy. Druhá světová válka v knize není jen historickým pozadím, ale silou, která uřízne dětství a přinutí dívku dospět dřív, než je připravená.
Nečekané mateřství a těžká rozhodnutí
Výraznou část příběhu tvoří Kri-Kriino nečekané mateřství. Jako šestnáctiletá porodí trojčata, dva chlapečky a holčičku a ocitá se v situaci, která je na malém ostrově nejen neobvyklá, ale i fyzicky a psychicky nesmírně náročná. Děti se jí narodí v dobách hladomoru a bídy na konci druhé světové války a ona se rozhodne dát dva chlapce k adopci bohatým manželům z Athén, a nechává si jenom holčičku. Adopce představuje gesto zodpovědnosti, jak by se dokázala postarat v těch dobách o tři děti, ale v tradičním prostředí se nesetkává s pochopením.
Proměny řeckého světa
Román se neomezuje jen na osobní rovinu. Wilková sleduje i širší proměny řeckého světa. Ostrovy, které žily z rybolovu, víry, sezónních prací a komunitních pravidel, se po válce a s nástupem turistického boomu mění rychleji, než je pro Kri-Kri snesitelné. Tradice nejsou pouze ohrožené, ale v mnoha případech úplně mizí, protože tlak turistického průmyslu a komerce přepisuje tvář celého Řecka. Náhle se ocitáme ve světě, kde původní rytmus života, jazyk, zvyky a vztah k půdě ustupují penězům, službám a upraveným kulisám pro návštěvníky. Právě tato vrstva příběhu činí z knihy silný komentář nad tím, jak se kultura může ztratit dřív, než si toho stačíme všimnout.
Závěr a doporučení
Říkali jí Kri-Kri je příběh o vyrůstání, ztrátě, mateřství a o tom, že některé proměny společnosti jsou tak prudké, že člověk stihne jen truchlit po světě, který zmizel. Je to kniha o ženě, jejíž osud je neoddělitelný od osudu celého kraje, a o zemi, která sama sebe během pár dekád přetvořila k nepoznání.
Říkali jí Kri-Kri je velmi zajímavá kniha, která seznamuje čtenáře s necitlivým turistickým boomem i uvadající duší řeckého venkova. Přestože je kniha sama o sobě hodnotná a poutavá, z mého subjektivního pohledu mě některé další knihy autorky oslovily ještě více, například již zmíněná Vekslačka nebo naprosto úžasná kniha Když přišli psi. Přesto bych knihu rozhodně doporučila k přečtení, je to velmi kvalitní nadprůměr.
Použité zdroje
https://www.databazeknih.cz/knihy/rikali-ji-kri-kri-576219
