Nadělení – příběhy kluka ze zámku

Daniel Krejčík, známý z televize, pro mě byl dosud spíš osobností spojenou s občasnými mediálními vystoupeními. Věděla jsem, že společně s přítelem Matějem Stropnickým koupili zámek, či spíše expresivně řečeno téměř zámeckou barabiznu, a snaží se ji opravovat. Z té dvojice mi byl sympatičtější právě Daniel – ačkoliv méně známý. Tedy tehdy. Od té doby se etabloval jako úspěšný herec. A to ještě v době, kdy Matěj Stropnický figuroval na politické scéně.

Slyšela jsem i o Danielově účasti ve Výměně manželek. Tenhle pořad zásadně nesleduji, ale mediální přesah právě toho dílu byl obrovský a dolehl až k mým uším. Byla jsem překvapená, jak mladý a zdánlivě nezkušený kluk bravurně zvládl péči o partu dětí. Tento lidský rozměr mi přišel velmi autentický a sympatický. Zaujala mě i hloubka jeho lásky k tehdejšímu partnerovi Matějovi. Na první pohled by možná málokdo očekával, že právě Daniel Krejčík napíše knihu.

Audioknihu načetl sám a musím říct, že to je velký bonus. Při poslechu audioknihy jsem se často smála nahlas – někdy až trapně nahlas. Žiji se synem vysokoškolákem a nerdem, pro kterého jsem trapná dost často i bez záchvatů hlasitého smíchu. Nedá se to úplně popsat, to si prostě musíte přečíst – nebo, jako já, rovnou poslechnout. Daniel Krejčík je nejen vtipný a ironický, ale především inteligentní, milý a empatický člověk. Jeho humor je černý, poťouchlý, ale zároveň laskavý, což mu dodává na originalitě.

Nedá se to popsat, musíte si to přečíst, nebo jako já rovnou poslechnout. Daniel Krejčík je nejen vtipný a ironický, ale především inteligentní, milý a empatický člověk. Jeho humor je černý, poťouchlý, ale zároveň laskavý, což mu dodává na originalitě.

Zároveň kniha není jen v rovině hahaha. Daniel otevírá i vážná témata, například téma adopce. Mě osobně zaujala jeho obětavá láska, kdy on jako typický kluk z města dokázal následovat partnera do zámku, jehož restaurování představovalo skutečnou řeholi. Bezpodmínečnost jeho lásky skutečně dojala.

Každopádně ta skutečná zámecká řehole je často opravdu k popukání. Pokud se chcete dozvědět něco o chovu sobů v české krajině a podobné historiky, určitě si knihu opatřete.

Daniel Krejčík pochází z rodiny, která vlastní pohřební službu, což také výrazně formovalo jeho pohled na svět. Jeho humor, stejně jako jeho osobní příběhy, je často protkán jemnou temnotou, která se nevyhýbá těžkým tématům, ale nikdy neztrácí na lidskosti. Tuto zkušenost následně zúročil ve své další knize Hájemství: Příběh kluka z pohřebky, kde se pohřební téma objevuje, ale opět s nezaměnitelným Krejčíkovým nadhledem. S druhou knihou jsem se dosud neseznámila, ale hodlám to výhledově napravit.

Daniel Krejčík ve své knize ukazuje, že humor a hloubka mohou jít ruku v ruce, aniž by se vzájemně popíraly. Daniel Krejčík mi byl vždy velmi sympatický pro svou autenticitu, empatii a inteligenci a po poslechu této audioknihy mé sympatie ještě vzrostly, protože k výše zmíněným superlativům mohu přidat úžasný smysl pro humor.