Článek
1. Vyberte si dobře termín. Opravdu je to zásadní.
Pokud si z tohoto článku odnesete jedinou radu, ať je to právě tahle. Jeďte brzy nebo pozdě - v květnu, případně na konci září nebo v říjnu.
V létě se Santorini mění v turistické peklo. Vedro bývá extrémní, uličky ve Fiře a Oie praskají ve švech, z lovců instagramových výhledů se vám udělá špatně a kolem západu slunce se některými místy téměř nedá projít. K tomu připočtěte výletní lodě, které během několika hodin vychrlí do ulic tisíce lidí.
Ano, moře bude v květnu chladnější. Ale Santorini podle mě není typická plážová destinace. Sem se jezdí za výhledy, městy na útesech, atmosférou, historií a poznáváním ostrova.
2. Není to úplně ideální destinace pro milovníky pláží
Santorini bych rozhodně nedoporučila někomu, kdo miluje dlouhé světlé písečné pláže s pozvolným vstupem do moře.
Většina známých pláží má sopečný písek, který se rozpaluje do neuvěřitelných teplot. Boty do vody jsou absolutní nutností.
Navíc vstup do moře bývá poměrně náročný. Na mnoha místech se musí překonat podvodní val nebo násep z písku a kamenů. Lidé s nemocnými koleny, kyčlemi nebo horší stabilitou by měli počítat s tím, že koupání nebude úplně bez námahy. A nechcete být tou potácející se figurou, co se lopotně boří do sopečného písku, než ji srazí vlna zpět do vody.
3. Ubytování vybírejte pečlivě
Fotografie na Santorini umí být hodně optimistické. Pokud si rezervujete pokoje na útesech ve Fiře, Oie nebo Firostefani, počítejte s tím, že pojem soukromí zde znamená něco trochu jiného než ve zbytku Evropy. Mnoho pokojů je vytesaných přímo do vulkanické skály. Vypadají jako jeskyně nebo sluje a mají atmosféru. Jenže zároveň často nemají klasická okna, může tam být vlhko a vířivky či bazénky bývají umístěné tak, že vás vidí půlka kolemjdoucích. Je dobré to vědět předem.
4. Na pěší túry vyrážejte opravdu brzy
Pokud plánujete známou 10 km trasu mezi Firou a Oiou nebo jiné delší pochody po útesech, vyrážejte co nejdříve ráno. Po desáté hodině už bývá slunce nepříjemné a stínu je minimum. Vodu s sebou. Hodně vody.
5. Nenechte se odchytit do první restaurace a čtěte recenze
Stejně jako všude ve světě platí jednoduché pravidlo. Nejlepší restaurace nejsou ty, kde vás nejhlasitěji lákají dovnitř. Před každou návštěvou jsme četli hodnocení na Googlu a vyplatilo se to. Na Santorini se dá jíst fantasticky i za dobré ceny, ale stejně tak můžete skončit v turistické pasti s průměrným jídlem za nehezké peníze s podivnými položkami na účtu.
6. Západy slunce rezervujte s předstihem
Pokud chcete sledovat západ slunce z restaurace na útesu, rezervujte si místo. A to zejména v hlavní sezoně. Počítejte ale s tím, že Santorini žije západy slunce natolik intenzivně, že ani rezervace nemusí vždy fungovat úplně dokonale a vyplatí se přijít i trochu dříve. Zájem bývá obrovský.
7. Půjčte si auto
Za zhruba 50-90 eur na den (plus pojištění 10 euro k tomu) máte možnost projet si ostrov vlastním tempem. Mimo sezonu jsme navíc téměř všude parkovali zdarma a bez větších problémů. Pokud se řízení v zahraničí nebojíte, auto na Santorini doporučuji všemi deseti.
8. Red Beach raději obdivujte shora
Red Beach je nádherná. Ale osobně bych na ni nechodila. Červené útesy nad pláží jsou nestabilní a čas od času se z nich uvolňují kameny. Výhled shora nebo z okružní plavby kolem ostrova je fantastický a podle mě úplně stačí.
9. Pozor na bankomaty Euronet
Po celém Řecku a nejen tam najdete soukromé bankomaty typu Euronet, na které dlouhodobě upozorňuje například Janek Rubeš. Tyto bankomaty často nabízejí velmi nevýhodné převody měn, vysoké poplatky a různé kreativní způsoby, jak vás připravit o několik eur navíc. Pokud potřebujete hotovost, vybírejte raději z bankomatů přímo u banky. A čtete pozorně, co se píše na displayi - šedými malými písmy. Nikdy neodsouhlaste „výběr a zobrazení zůstatku“ - v jednom zákeřném tlačítku. Zaplatíte nejméně 50 kč jen tak navíc - za ten zůstatek. Plus další poplatky. Odporné.
10. Připravte se na řecké záchody
Na mnoha místech v Řecku se použitý toaletní papír nevhazuje do mísy, ale do koše vedle toalety. Ve velkých moderních hotelech, kde mají vlastní drtičku odpadů, to už naštěstí často neplatí. Ale ve Fiře, Oii a dalších městech na útesech je to stále běžná realita. A to i v některých velmi drahých ubytováních.
Úzké kanalizační trubky historických měst zkrátka nezvládají to, co považujeme za normální ve střední Evropě.
Santorini není levná destinace. Není ani pohodlná. Má nekonečné schody, přeplněná místa, zvláštní kanalizaci, rozpálený černý písek a v létě davy turistů. A přesto patří k nejkrásnějším místům, která jsem kdy navštívila. Protože některé výhledy, uličky, města a některé západy slunce nad calderou jsou prostě tak krásné, že člověk zapomene i ten odporný koš v restauraci vedle záchodu.
Předchozích 5 dílů o Santorini najdete na mém profilu zde.
