Článek
Boxer židovského původu známý pod jménem Harry Haft, který se původně narodil jako Herschel Haft, se během 2. světové války na svobodu z koncentračního tábora dostal jen prostřednictvím násilí, kterému čelil a pod donucením ho sám vytvářel. Narodil se 28. července 1925 v Belchatówě v Polsku jako nejmladší z osmi sourozenců.
Do koncentráku se dostal za osvobození bratra
Když začala nacistická okupace Polska, zavřeli jeho bratra Aria do improvizovaného vězení u hasičské zbrojnice. Harry, kterému bylo v dané době teprve šestnáct let, a proto se povinné registraci židovských mužů a vězení vyhnul, to zjistil, když se mu ho podařilo najít. Pomohl bratrovi k útěku, za což nesl následky. Namísto Aria tak následně Němci poslali tehdy ještě nezletilého mladíka do koncentračního tábora.
Pět let v koncentrácích
Harry Haft byl odvezen nejprve do koncentračního tábora v Poznani. Dohromady strávil zavřený v koncentračních táborech pět let. Když se dostal do Osvětimi, spřátelil se s jedním německým dozorcem, což mu nejspíš zachránilo život. Němec Harrymu slíbil, že mu pomůže vězení přežít, a ten mu za to na oplátku řekl, že se o něj postará po válce. Společně proto vymysleli plán, který mu umožnil jeho nepostradatelnost, a tím pádem šanci, že ho nacisté nebudou chtít popravit.
„Zvíře z koncentráku“
Dozorci pro Harryho a jeho spoluvězně začali pořádat ke svému zvrácenému potěšení každotýdenní nedělní boxerské zápasy, během nichž měl Harry za úkol brutálně vyřadit soupeře. Šlo mu o holý život a přežít vždy mohl pouze jeden. Zcela knokautovat soupeře pro něj bylo jedinou cestou ven. Smutným faktem bylo, že ve většině případů vybírali Harrymu silně oslabené, někdy i zraněné protivníky, jejichž stav mu umožnil nad nimi snadno vyhrát. Pravidla hovořila o tom, že vždy jeden musí z kola ven. Harry musel soupeře brutálně zmlátit a porazit. Stávalo se, že způsoboval bolest a skon i svým známým, na které během neférových boxerských klání musel jistě narazit.
Brutalitě přihlížející němečtí dozorci bezostyšně nadšeně tleskali. Jednou se prý Haft musel utkat se zdravým urostlým francouzským šampionem v těžké váze, ale podařilo se mu nad ním zvítězit. Tím bohužel podepsal protivníkovi rozsudek smrti. Po zápase němečtí dozorci Francouze odvlekli a bylo slyšet dva výstřely. Protože se s ním Harry později už nikdy nesetkal, bylo zřejmé, že byl nemilosrdně zastřelen. Takto Haft absolvoval 76 zápasů ve znamení krutých ran a bolestí. Účastníci nedělních zápasů mu pro jeho brutalitu a schopnost vyhrávat začali přezdívat židovské zvíře.
Utekl z pochodu smrti a zabíjel na útěku
Po nelítostném boji o přežití, který nejen kvůli otřesným podmínkám a zacházení, ale i doslova během nedělních soubojů židovský boxer sváděl, byl Harry Haftman v roce 1945 poslán na pochod smrti. Podařilo se mu však utéct, zabil jednoho z německých vojáků, který se zrovna koupal a vzal si jeho uniformu. V převleku za vojáka se skrýval různě po mnoha obcích, kde se mu dostávalo pomoci mnoha vesničanů. I tak se začal obávat svého odhalení a toho, že někteří lidé odtajní jeho skutečnou identitu. Rozhodl se kvůli tomu znovu vraždit. Ze strachu z udání úřadům zabil dva starší lidi, kteří ho ukrývali na svém statku.
Boxu se věnoval i po válce
S boxováním Harry neskončil ani po konci druhé světové války. Těsně po porážce Německa ho ukrývali američtí vojáci v německém táboře pro vysídlené osoby. V poválečném Mnichově vyhrál amatérský židovský šampionát v těžké váze. Všechny úspěchy ho přiměli se boxu dál věnovat. V roce 1948 zápasník emigroval do USA, kde už bydlel i jeho strýc v New Jersey. Oženil se a s manželkou měli několik dětí. Následující roky se mu během turnajů poměrně dařilo, většinu zápasů až na výjimky dokázal vyhrávat. Jeho slibně se rozvíjející kariéru ukončila až porážka od známého zápasníka Rockyho Marciana.
Trpěl psychickými problémy
Harry začal mít časem silné psychické problémy a trpěl nekontrolovatelnými agresivními projevy a výlevy vzteku. Dokázal prý při nich zničit například všechna okna v domě, jak později vyprávěl jeho syn Alan, který se Harrymu narodil po svatbě s manželkou Miriam. Alan se svého otce v daném čase dokonce obával. Neznal totiž důvody jeho zloby a ze strachu z Harryho reakce se nesměl na nic zeptat.
Teprve o čtyřicet let později se Haft svěřil Alanovi s tím, čím vším si musel projít během druhé světové války. Až po takové době tak získali jeho potomci šanci pochopit některé nevysvětlitelné a nebezpečné výlevy z jeho chování. O osudu neporazitelného boxera z Osvětimi, který zemřel v roce 2007, byl v roce 2021 natočen také životopisný film s názvem Harry Haft: Boxer z Osvětimi.
Zdroje: en.wikipedia.org, ceskatelevize.cz, csfd.cz, idnes.cz, lifee.cz, instagram.com
