Článek
Správa chráněné krajinné oblasti měla vše nachystané. Nezbývalo mnoho a v okolí Padrťských rybníků měla začít plánovaná stavba za 30 milionů korun. Povodí Vltavy mělo k chystané akci už i vyřízené stavební povolení. Než ale stavitelé v místech celý připravený projekt vůbec stihli zahájit, zjistili, že to už není potřeba. Ukázalo se, že místní brdská osmičlenná rodina bobrů zvládla přes noc to, co by lidským stavitelům jinak zabralo i několik let v rámci podrobně vypracovaného realizačního projektu.
Bobři svým dílem zaujali ve světě
O precizní přestavbě rybníků od bobrů, ze které díky zadržení obrovského množství vody, vznikly přírodní mokřady kolem místní říčky Klabavy, se rychle dozvěděl celý svět. Šikovnými bobry a jejich veledílem, kteří mnohdy mívají pověst škůdců, se okamžitě začala zabývat zahraniční média. Úspora a efektivita jejich práce totiž v tomto případě nemá nejen na Příbramsku, ale ani celosvětově téměř obdoby.
Škodí i pomáhají
I když někdy stromy ohlodávají tak, že jejich nebezpečně okousané kmeny mohou být pro kolemjdoucí lidi a živočichy nebezpečné, kvůli čemuž je někteří lidé dokonce odsuzují, v přírodě jsou chránění bobři nepostradatelní, což v tomto případě opět dokázali. Kromě toho, že díky tvorbě hrází, které zachycují vodu, snižují riziko vzniku povodní, pomocí zpomaleného průtoku vody dokáží jejich kaskády zabránit i vzniku přehnaného sucha, vodu jejich vodní díla také úspěšně čistí. Větve a kořeny stromů, které mokřady tvoří, fungují zároveň jako přírodní kořenové čističky, které dokážou zadržet erozní splaveniny a snižovat množství nežádoucího dusíku a fosforu ve vodě.
V místě se vyskytují už několik let
Bobří rodince, v současnosti se ale v případě Padrťských rybníků mluví dokonce o dvou bobřích rodinkách, se v místě obklopeném krásnými brdskými lesy zřejmě dobře daří už několik let. Na místě jsou podle výzkumníků nejspíš už od roku 2020, kdy začaly na stromech, konkrétně na tamních vrbách, lidé a vědci pozorovat první ohlodané kmeny a stopy po práci chrupu bobrů. Už od roku 2021 začali bobři s výstavbou několika menších hrází a vlastního útočiště na říčce Klabavě nedaleko Dolejšího Padrťského rybníka.
„Vykácel olšinu a upravil si terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce. Další hráz vybudoval v místech po soutoku odtoku z rybníka a obtočné strouhy, kde převedl část vody do historického koryta Klabavy, které nebylo již v louce patrné mimo mírnou sníženinu,“ vyprávěla o další prospěšnosti bobří činnosti v dané lokalitě brdských lesů mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová pro tyden.cz. Právě podvodní svět je bobrům, kteří si v něm dobře ukrývají i vchody do svých nor, nejbližší. Pod vodou se cítí bezpečněji než na hladině nebo na souši a podle toho také vypadá jejich vodní aktivita.
Na škodu lze získat příspěvek
Tito roztomilí a zdatní tvorové jsou zároveň považováni také za škůdce. Bobři, kteří jsou zákonem chránění, protože podle ochránců patří mezi silně ohrožené druhy zvířat, mohou poškozovat trvalé porosty i polní plodiny, výjimkou nejsou ale ani celé poškozené vodní hráze vybudované lidmi od bobrů, kteří si do nich vybudovali své nory. V takových případech nabízí stát řešení ve formě příspěvků na opravu majetku silně poškozeného a zasaženého výskytem bobrů, kterých je v současnosti v Česku kolem 15 tisíc. V minulosti už byli u nás hned dvakrát tito živočichové zcela vyhubeni. Poprvé už v 18. století.
Zdroje: tn.nova.cz, tyden.cz, news.refresher.cz, ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz
